Článek
Když čínský disident Chung Čchi na konci prosince vytočil policejní linku 101, určenou ve Velké Británii pro neurgentní případy, potřeboval pomoc tlumočníka. Ocitl se v nouzi - poté, co se mu podařilo na dálku promítat protirežimní slogany na budovu v rodném Čchung-čchingu, mu byly podle jeho slov zmrazeny bankovní účty. Hrozilo, že on, jeho žena a dvě dospívající dcery nebudou mít z čeho zaplatit ubytování.
Místo neutrálního zprostředkování mezi ním a britskou policií ale následovala politická tiráda.
„Čína je tak skvělá, proč jste odtamtud odešel? Odešel jste, abyste požádal o politický azyl? Přivezl jste sem své děti, aby trpěly,“ ozvalo se prý na druhé straně hovoru.
Když se Chung Čchi snažil policii vysvětlit, v jak zoufalé situaci se ocitl, tlumočnice údajně odmítla jeho slova předat. „Vaše emoce překládat nebudu,“ měla mu říct.
Chung Čchi, jemuž Británie nedávno udělila azyl, si na postup stěžoval na policejním oddělení v Devonu a Cornwallu. Po 22 dnech dostal odpověď, že za tlumočníka odpovídá externí dodavatel, který policejnímu sboru poskytuje překladatelské služby.
Tlumočníci i ochranka
Čínský vliv v zahraničí se dnes mnohdy nešíří jen přes ambasády nebo diplomaty. Stále častěji se podle bezpečnostních expertů opírá o lidi v jiných rolích - tlumočníky, místní najaté pracovníky, bezpečnostní agentury, členy diaspory, komunitní organizace nebo rodinné vazby.
Právě proto je tento problém tak obtížně uchopitelný. Ti samí lidé totiž mohou být běžnými civilisty, ale zároveň se mohou ocitnout v prostředí, kde na ně může působit čínský stát.
Případ Chung Čchiho nicméně posílil obavy, že čínský stát nebo struktury napojené na Komunistickou stranu Číny mohou pronikat i do zdánlivě technických profesí, jakou je tlumočení. Zpráva financovaná britským ministerstvem vnitra upozornila, že nedostatek znalců čínského jazyka v policejních řadách může představovat bezpečnostní riziko.
Podle Davida Wilsona z policie West Midlands dochází v prostředí čínských tlumočníků ve Velké Británii k „mnoha kompromisům“ - a tlak může přicházet jak ze strany čínského státu, tak ze strany organizovaného zločinu.
„(Čínské) ministerstvo pro sjednocení pracovníků si přivlastní každého. Stalo se nám, že lidé před tlumočníky absolutně nemluvili. Došlo tedy ke kompromitaci. To není neobvyklé. Kompromitace bude vycházet jak ze strany čínského státu, tak ze strany organizovaných zločineckých skupin,“ uvedl pro The Guardian.
Nejde však jen o tlumočníky. Analýzy posledních let upozorňují, že Peking v zahraničí stále častěji využívá lokálně najaté pracovníky, kontraktory a lidi s jazykovou či kulturní znalostí jako prodlouženou ruku svých zájmů.
V lednu 2026 byl například v Los Angeles zatčen Wu Sien, majitel bezpečnostní agentury JK Patrol, najaté čínským generálním konzulátem. Podle dostupných informací měl před konzulátem pepřovým sprejem napadnout osm pokojných demonstrantů, z nichž tři skončili v nemocnici.
Podobné záběry se objevily také u čínského konzulátu v New Yorku, kde místní bezpečnostní agentura údajně obtěžovala demonstranty.
Tyto případy odrážejí i proměnu čínského působení v zahraničí. Ambasády a konzuláty nejsou jen místem pro vydávání víz a diplomatická jednání. V případě Čínské lidové republiky na ně bezpečnostní služby často nahlížejí také jako na uzly širší sítě kontaktů, která může zahrnovat podnikatele, studenty, krajanské organizace, místní politiky, média nebo najaté dodavatele.
Problém má však i druhou stranu - čínský stát sice může využívat legální, běžné a zdánlivě nepolitické vazby k prosazování politických cílů, avšak ne každý kontakt je podezřelý a ne každý člověk z diaspory představuje riziko.
Čínské nevěsty
Nejcitlivěji se toto dilema projevuje na Tchaj-wanu. Tamní úřady řeší, jak se bránit čínské infiltraci, aniž by stigmatizovaly statisíce lidí původem z pevninské Číny. Zvláštní pozornost se soustředí na takzvané „manželky z pevniny“ - ženy čínského původu, které se na ostrov přistěhovaly po sňatku s Tchajwanci.
Mnohé z nich mají v Číně příbuzné, majetek nebo jiné vazby, které by podle tchajwanských úřadů Peking mohl zneužívat, vyvíjet přes ně nátlak nebo jim naopak poskytovat finanční pobídky.
Na Tchaj-wanu žije podle imigračního úřadu zhruba 261 tisíc čínských migrantů. Část z nich se ostře ohrazuje proti tomu, že jsou kvůli svému původu podezíráni ze spolupráce s Pekingem. Tchajwanští představitelé zároveň tvrdí, že nechtějí stigmatizovat celou komunitu, ale musí řešit menšinu případů, v nichž podle nich existuje konkrétní bezpečnostní riziko.
Jedním z nich je Hsu Chun-ying, žena původem z pevninské Číny, která se na Tchaj-wanu usadila po sňatku s místním mužem a později chtěla vstoupit do politiky.
Stýkala se s významnými tchajwanskými politiky a téměř se stala kandidátkou do zákonodárného sboru. Nyní čelí obvinění, že byla napojena na Komunistickou stranu Číny a na pokyn čínských úředníků zasahovala do parlamentních i komunálních voleb. Sama se obviněním brání.
Její případ ukazuje, proč je obrana proti čínskému vlivu tak složitá. Pokud stát riziko podcení, může umožnit autoritářskému režimu pronikat do institucí, komunit a politických procesů. Pokud ale zareaguje příliš plošně, může začít podezírat celé skupiny lidí podle původu, jazyka nebo rodinných vazeb.
Podle bývalého představitele tchajwanské zpravodajské služby Ko Cheng-henga se čínská strategie posunula od izolovaných cílů k systematičtějšímu přístupu. Cílem už nemá být jen získávání jednotlivých informací, ale výchova a podpora pročínských prostředníků uvnitř společnosti.
Další kontroverze se začátkem roku rozhořela kolem Li Chen-hsiu, ženy narozené na pevninské Číně, která se na krátkou dobu stala členkou tchajwanského parlamentu za Tchajwanskou lidovou stranu.
Li nebyla obviněna ze špionáže ani z trestné činnosti. Úředníci uvedli, že Číňanka nesplňuje podmínky pro výkon funkce, protože se nevzdala svého trvalého pobytu v Číně. S tím však žena nesouhlasila a argumentovala, že tchajwanské úřady čínským migrantům prakticky znemožňují splnit podmínky pro volitelnost. Nakonec byla po sporu s vedením ze své strany vyloučena a odvolána z parlamentu.
„Žádná politická strana ani demokratická země, zejména ta, která je založena na lidských právech, by neměla posuzovat loajalitu svých občanů na základě jejich místa narození,“ uvedla Li Chen-hsiu dle deníku New York Times. „Pokud k manželům z pevninské Číny přistupujete s těmito předsudky, je to vůči nim nespravedlivé.“
Špionáže na Západě
V posledních letech západní státy veřejně odhalily desítky osob podezřelých z práce pro čínské zpravodajské, vlivové nebo represivní struktury. Některé případy se týkaly diplomatů či agentů pod krytím, jiné hackerů, najatých prostředníků nebo lidí sledujících čínskou diasporu.
Francie v roce 2024 vyhostila dva čínské zpravodajce kvůli pokusu o nucenou repatriaci disidenta, Británie už dříve vyhostila tři čínské agenty působící pod novinářským krytím a Německo v roce 2024 řešilo několik kauz podezření ze špionáže pro Čínu.
Ve Spojených státech ministerstvo spravedlnosti opakovaně oznamovalo případy lidí obviněných z práce pro čínskou vládu, včetně případů transnacionální represe namířené proti kritikům režimu.
Ani Česku nejsou obdobné situace cizí. Policie letos oznámila případ osoby podezřelé z práce pro čínskou zpravodajskou službu. Vedle toho BIS dlouhodobě varuje před čínskými vlivovými a zpravodajskými aktivitami a český stát Čínu obvinil také z kyberšpionáže namířené proti diplomacii.
