Téměř 70letý disident utekl z Číny. Na člunu

Jihokorejská pobřežní stráž zadržela čínského občana, jehož v pondělí pozdě večer spatřili rybáři, jak pluje na nafukovacím člunu. Muž byl ihned podezřelý z porušení imigračních zákonů, více prozradilo až jeho jméno v dokladech.

Dotyčným byl Tung Kuang-pching, který z Číny utekl už počtvrté.

Aktivista, bývalý policista a kritik vládnoucí komunistické strany se dříve o cestu na svobodu pokoušel přes Thajsko a Vietnam. Snažil se rovněž doplavat na Tchaj-wan. Pokaždé ho však poslali zpátky na čínskou pevninu, kde zpravidla hned putoval do vězení, případně dostal jako trest zákaz práce a opuštění země.

Mezinárodní výzvy k umožnění azylu v jiné zemi nepomáhaly.

Třicetihodinová cesta z Číny po moři do Jižní Koreje tak byla pro 68letého disidenta dalším pokusem, jak se znovu setkat se zbytkem rodiny. On, jeho manželka i dcera před lety dostali azyl v Kanadě, kam však úřady Tunga nepustily.

Podle jeho právníka se aktivista momentálně nachází ve vazbě. Zda bude Jižní Korea zemí, která mu konečně nabídne pomoc, není jasné. I přes výzvy ze stran mezinárodních organizací, Tungovy rodiny a jihokorejských vládních stran je tu stále fakt, že se vláda prezidenta I Če-mjonga snaží vztahy s Čínou spíše oživovat než je pokoušet.

Naděje však existuje. Podobný útěk se před třemi lety podařil aktivistovi Kwon Pyongovi, který se do Jižní Koreje dostal na vodním skútru.

Kwon byl sice odsouzen za nelegální vstup do země a strávil několik měsíců v jihokorejském vězení, do roka však mohl žádat o azyl a odletět do Spojených států. Právě v něm našel Tung Kuang-pching inspiraci.

„Když jsem s ním mluvila, řekl: ‚Dorazil jsem!‘ Byl na to docela pyšný,“ prozradila americké CNN čínsko-kanadská aktivistka známá pod pseudonymem Šeng Süe, která byla s Tungem dlouhodobě v kontaktu. Dodala, že o způsobech, jak z Číny utéct, dříve dlouho diskutovali.

Tung Kuang-pching pravděpodobně nasedl na motorový člun z pobřeží provincie Šan-tung. Než dorazil k jihokorejským břehům, selhal mu motor a navíc upadal do mdlob - celé dva dny nespal.

„Měl štěstí, že se dostal blízko ke břehu,“ řekla Šeng Süe. „Byla to malá loďka na moři, takže se velmi těžko ovládá.“

Organizace Human Rights in China vyzvala Jižní Koreu, aby Tunga ochránila a neposílala ho zpět.

„Více než deset let se stále snaží dostat na svobodu a setkat se s rodinou,“ uvedla organizace. „To, že byl téměř sedmdesátiletý muž donucen překonat otevřené moře v malém nafukovacím člunu, je samo o sobě zdrcujícím obviněním situace v oblasti lidských práv v Číně.“

Skoupé na slovo jsou zatím i úřady. Kanadské ministerstvo zahraničí odkázalo na ministerstvo pro imigraci, uprchlíky a občanství. To ve svém prohlášení uvedlo: „Ačkoli se z důvodu zákonů na ochranu osobních údajů nemůžeme vyjadřovat k jednotlivým případům, je důležité poznamenat, že Kanada má hrdou tradici v ochraně uprchlíků a podpoře jejich přesídlení, a to s empatií, úctou a důstojností.“

Tung Kuang-pching vyrůstal v rodině vysokého úředníka ve městě Čeng-čou ve střední Číně.

Až do konce 90. let pracoval jako policista a voják - konkrétně do doby, než byl propuštěn kvůli podpisu petice ohledně masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Podle lidskoprávních odborníků z OSN dostal tři roky vězení za „podněcování k podvracení státní moci“, což je obvinění často vznášené proti disidentům a právníkům zabývajícím se lidskými právy.

Trest přišel i v květnu 2014 za účast na další vzpomínkové akci za oběti z náměstí Tchien-an-men.

Nejblíž svobodě byl naopak před jedenácti lety. V Thajsku měl spolu s rodinou status uprchlíka od OSN a čekal na přesídlení do Kanady. Podle Amnesty International ho od odletu dělilo jen několik dní. Místo toho ho thajská policie zadržela a poslala zpět do Číny.

Spolu s ním byl tehdy vrácen i další čínský disident Ťiang Je-fej. Případ se stal jedním z příkladů toho, jak Peking dokáže vyvíjet tlak na státy v regionu i v případech lidí, které už OSN považuje za uprchlíky.

Čínská státní média tehdy uvedla, že Peking spolupracoval s thajskými úřady na jeho návratu do Číny v listopadu téhož roku.

Odseděl si tři a půl roku ve vězení za „podněcování k podvracení státní moci“ a „nelegální překročení státních hranic“. Jenže po propuštění mu stále platil zákaz vycestovat ze země a podle Šeng Süe byl stále pod policejním dohledem, čelil šikaně a měl omezené finanční prostředky.

Tung se tak neúspěšně pokusil doplavat na Kinmen, ostrov pod kontrolou Tchaj-wanu, který leží jen několik kilometrů od východního pobřeží Číny. „Zachraň mě, Šeng Süe!“ měl jí říkat do telefonu, když se po asi osmi hodinách na moři snažil udržet nad vodou, vzpomíná aktivistka. „Plavu na Tchaj-wan,“ řekl.

„Proboha, plaveš na Tchaj-wan?“ odpověděla mu prý. „To je nemožné.“ Následně požádala tchajwanské úřady, aby ho zachránily, ale čínští rybáři u něj byli dřív. Z lodi jí ještě poslal selfie na důkaz, že je naživu.

Rybáři ho předali místní policejní stanici, odkud ho vyprovodili zpět do čínského Che-nanu. O rok později se rozhodl zkusit štěstí znovu a nelegálně překročil hranice do Vietnamu, kde se ukrýval dva roky. Opět byl zatčen a ze země vyhoštěn.

Pro lidskoprávní organizace je právě tato část příběhu klíčová - Tung nebyl jen migrantem bez dokladů, ale člověkem s doložitelnou historií věznění a pronásledování. Jeho návrat z Vietnamu do Číny proto Front Line Defenders označila za porušení zásady non-refoulement.

Tung byl v Číně odsouzen k 11 měsícům vězení za „nelegální překročení hranice“ a propuštěn byl v říjnu 2023. Jeho rodina žádala o pomoc kanadské úřady a velvyslanectví v Ottawě.

Podle dcery Katherine se Tung tolikrát snažil z Číny utéct hlavně proto, že tolik toužil setkat se s rodinou. „A pak mu ten sen o svobodě znovu vzali,“ řekla tehdy. „Vím, že v Číně ho čeká další pronásledování, další špatné zacházení, další nespravedlnost.“

Nástroje umělé inteligence a sofistikovaná cenzura v posledních letech pomáhají čínskému režimu zvyšovat tlak na politický disent. Někteří tak zkoušejí opustit zemi přes sousední země - ale ne vždy s pozitivním výsledkem. Ti úspěšní pak často hledají azyl v Kanadě nebo Spojených státech. Ani USA však už dnes neplatí za jistotu.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa výrazně omezila uprchlický program a jeho dostupná místa nasměrovala hlavně k bělošským Jihoafričanům.

Co tak bude s Tungem dál, není jasné. Jihokorejská pravicová opoziční Strana lidové síly vyzvala vládu vedenou liberální Demokratickou stranou, aby Tungovi poskytla „plnou ochranu“. „Jedná se o otázku základní odpovědnosti liberálně demokratického státu,“ dodal mluvčí strany Ču Hjon-čchol.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí se k případu nevyjádřilo. Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování právníci obeznámení s případem odmítli médiím poskytnout další informace.