Hlavní obsah

Vzpomínal na oběti masakru v Číně. Soud ho poslal na 13 měsíců do vězení

Foto: Profimedia.cz

Aktivistka proslulá jako babička Wongová mává 13. prosince 2021 vlajkou před okresním soudem Wanchai v Hongkongu, kde byl uvězněn mediální magnát Jimmy Laj.

Reklama

13. 12. 2021 12:30

Padl rozsudek nad hongkongským magnátem a zakladatelem dnes už neexistujícího média Apple Daily. Jimmyho Laje bude účast na pietě k výročí masakru z roku 1989 stát 13 měsíců svobody. Dle právníků přitom jen v davu držel svíčku.

Článek

74letý Jimmy Laj byl minulý týden shledán vinným z podněcování k účasti na vigilii při svíčkách ve Victoria Parku 4. června 2020, kterou organizovala Hongkongská aliance na podporu patriotických a demokratických hnutí Číny. Organizace vznikla v tehdejší britské kolonii v reakci na masakr na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 a přežívala do letošního roku.

Mezi další obžalované a odsouzené ke čtyřem až čtrnácti měsícům za mřížemi patří členové aliance, bývalý předseda Demokratické strany a zákonodárce Wu Chi-wai a aktivistka Gwyneth Ho Kwai-lam.

Pondělní rozsudky okresního soudu jsou posledními vynesenými nad skupinou 24 opozičních aktivistů a bývalých politiků obžalovaných kvůli každoroční připomínce krvavého zásahu v Pekingu. Tři z odsouzených před pondělím dostali podmíněné tresty, zatímco 13 z nich bylo uvězněno až na 10 měsíců.

Soud nařídil zatčení také bývalého politika Nathana Law Kwun-chunga a aktivistky Sunny Cheung Kwan-yang, kteří uprchli ještě před obviněním. Za podněcování, organizování nebo účast na nepovoleném shromáždění hrozí trest odnětí svobody ve výši až pěti let.

Během soudního procesu s Lajem padaly ze strany žalobců věty jako „silná touha veřejnosti pokračovat v pořádání každoroční vigilie nemůže být silnější než potřeba chránit komunitu před pandemií koronaviru“.

Lajův obhájce Robert Pchang Yiu-hung přečetl ručně psaný dopis svého klienta, kterého popsal jako „ztělesnění úspěšného příběhu Hongkongu“. „Pokud je připomínání památky těch, kteří zemřeli kvůli nespravedlnosti, zločinem,“ napsal Laj, „pak mi za něj zasaďte ránu a nechte mě za tento zločin trpět, abych mohl sdílet břemeno a slávu těch mladých mužů a žen, kteří v krvi 4. června hlásali pravdu, spravedlnost a dobro.“

Pchang dále uvedl, že případ nelze považovat za součást protivládních protestů z roku 2019, ale spíše za pokračování vigilie pokojně probíhající přes 30 let. Podle Pchanga neexistují žádné důkazy o zapojení Jimmyho Laje do organizace zakázané události. Laj měl dle právníků sehrát minimální roli i při účasti, kdy v davu jen držel svíčku.

„Nedělejme si iluze, že je to všechno o covidu-19,“ řekla před slyšením další obžalovaná, místopředsedkyně hongkongské aliance Chow Hang-tung. Policie ji zatkla 4. června ráno. Chow vyzývala obyvatele, aby za oběti masakru zapálili svíčku kdekoli.

„I když soud považuje za vhodné brát na vědomí zdravotní krizi, chová se, jako by paralelní politická krize neexistovala. Odmítá vidět širší kontext, v němž se tento případ odehrál, ve jménu soustředění se pouze na relevantní a přípustné důkazy. Když soud zavírá oči před samozřejmým, riskuje, že se stane irelevantním pro neduhy naší doby,“ pokračovala.

„S cílem zachovat politickou neutralitu soud ve skutečnosti potvrzuje nerovnou moc, kterou má vláda při vznášení politických obvinění proti svým odpůrcům, a povzbuzuje úřady, aby podnikly ještě přísnější opatření, která potlačují práva občanů,“ dodala Chow.

Victoria Park sloužíval k uctění památky mrtvých, ale také jako otevřená učebna historie pro mladší ročníky a prostor pro místní prodemokratické skupiny. Připomínka masakru na Tchien-an-menu se stala jednou z nejdůležitějších akcí pro prodemokratické skupiny, které se 4. června scházely a zapalovaly svíčky.

4. června 1989

Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali při protestních akcích demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná až tisíce studentů, aktivistů i dalších občanů. Úřady následně pozatýkaly více než 1 600 lidí po celé zemi, které podezíraly ze zločinů spojených s demonstracemi. Oficiální bilanci obětí čínské úřady nikdy nezveřejnily a zmínky o událostech jsou v Číně nadále přísně cenzurovány.

Symbolem mírového odporu se stal muž oblečený v bílé košili s nákupní taškou v ruce, který se den po masakru postavil v Pekingu do cesty dlouhé koloně tanků a obrněných vozidel. Jeho snímek pořídil americký fotograf Jeff Widener z balkonu nedalekého hotelu. Totožnost muže není doposud známa, stejně jako není známo ani jméno řidiče tanku, který dotyčného odmítl srazit.

minulý rok se ale mezi místními šířilo, že vzhledem k eskalaci událostí v Hongkongu bude rok 2020 pravděpodobně na dlouho tím posledním, kdy si Tchien-an-men budou moci připomenout společně. A nemýlili se. K racionálnímu ospravedlnění zrušení vigilie od minulého roku slouží proticovidová opatření, která se ukázala jako element, jenž čínské vládě ve třicetiletých snahách účinně umlčet veřejně konané akce na připomínku masakru na náměstí Nebeského klidu dosud chyběl.

Vzpomínat na stovky až tisíce obětí událostí z roku 1989 mohou lidé už jen ze svých domovů. Či z vězeňských cel.

Letos čínská cenzura zasáhla i zbytek světa. Dle lidskoprávní organizace Human Rights Watch se čínské úřady pokoušely cenzurovat vzpomínkové akce i za hranicemi Číny. Společnost Zoom na žádost Číny přerušila online schůzky organizátorů vigilie a pozastavila účty aktivistů žijících mimo Čínu. Jakmile incident vybublal na veřejnost, Zoom se omluvil za ovlivnění uživatelů mimo Čínu, nikoli však za cenzuru v Číně.

Odpoledne před letošním 4. červnem hongkongská vláda oficiálně požádala izraelskou společnost Wix, provozující webové stránky, o deaktivaci webu Hongkonžanů žijících po celém světě – 2021 Hong Kong Charter. Izraelci dostali 72 hodin na odstranění stránek, které „porušují čínské zákony a ohrožují národní bezpečnost“, jinak bude společnost stíhána. Podle vyjádření správců webu to jen dokazuje, že svoboda projevu není chráněna ani mimo území Číny a Hongkongu.

Uživatelé, kteří se snažili najít ve vyhledávači Bing slavnou fotografii muže stojícího proti tankům, se dopátrali pouze krátké zprávy o „žádných výsledcích“. Lidskoprávní organizace varují, že nemuselo jít pouze o náhodu, jak technologický gigant Microsoft uvádí, ale o plánovanou cenzuru. Slavná fotografie neznámého muže stojícího proti tankům nebyla přístupná přes vyhledávač Bing Britům, Američanům, Němcům, Francouzům, Švýcarům nebo obyvatelům Singapuru. Microsoft se v prohlášení odvolal na „náhodnou lidskou chybu, kterou se snaží aktivně vyřešit“.

Stejně jako v předchozích letech úřady omezily a zabraňovaly komunikaci skupiny s názvem Tchien-an-menské matky, která sdružuje rodiny a přátele obětí masakru. Policie nařídila několika prominentním aktivistům a akademikům opustit svá trvalá bydliště a přemístit se „na prázdniny pod dohledem“. Zakázáno měli také mluvit do médií.

Foto: Weibo

Fotografii muže v bílé košili a černých kalhotách s taškami v rukou zná bez přehánění celý svět. Momenty, kdy svým tělem brání v cestě projíždějícím tankům, se staly symbolem občanského vzdoru v Číně na konci osmdesátých let. Tato zcenzurovaná fotografie muže před tankem obletěla čínské sociální sítě na 24. výročí masakru.

K zákonům pandemickým se přidal v plné síle i zákon o národní bezpečnosti, za jehož porušení hrozí tvrdé tresty. Letošní výročí tak bylo pro občany Hongkongu o to citlivější. Mezi vládou, která před 32 lety násilně potlačila protesty, a tou, jež potápí demokracii Hongkongu jedním bizarním zákonem za druhým, nevidí rozdíl.

Omluva? Ne, díky

Čína se dodnes za násilné potlačení demonstrace a úmrtí až tisíců lidí neomluvila. Organizace i státy ale připomínají, že by bylo načase to napravit. Organizace Human Rights Watch (HRW) v červnu čínskou vládu vyzvala k přijetí zodpovědnosti za masakr nespočtu pokojných demonstrantů, k zastavení sledování rodin obětí a aktivistů a zrušení cenzury události. „Zákaz hongkongské vigilie při svíčkách vypovídá o lidských právech čínské vlády: že 32 let po masakru na Tchien-an-menu pouze prohloubila represi,“ uvedla Ja-čchiou Wang, čínská výzkumnice HRW.

Čínské ministerstvo zahraničí jakoukoli kritiku odmítá s vysvětlením, že nedává smysl. „Pokud jde o politické nepokoje v pozdních 80. letech, došla Čína k jasným závěrům,“ komentoval výzvu mluvčí čínské diplomacie. „Skvělé výsledky po založení nové Číny plně dokazují, že cesta, kterou se Čína vydala, je správná,“ dodal. I čínský ministr obrany Wej Feng-che prohlásil, že krvavý zásah armády proti demonstrantům na pekingském náměstí Tchien-an-men před 30 lety byl „správným“ rozhodnutím, a poukázal na následnou „stabilitu“ země.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované