Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Japonsko vyslalo letadla ke svému ostrovu Jonaguni u Tchaj-wanu poté, co u něj zaznamenalo čínský bezpilotní letoun, informovala v úterý agentura AFP. Čína v pondělí označila návrh Japonska rozmístit rakety na Jonaguni za provokaci. Napětí mezi Tokiem a Pekingem na začátku listopadu vyvolala japonská premiérka Sanae Takaičiová, která řekla, že Japonsko by v případě napadení Tchaj-wanu mohlo přijít ostrovu na pomoc.
„Potvrdili jsme, že dron, u kterého se předpokládá, že je čínský, v pondělí přeletěl prostor mezi ostrovem Jonaguni a Tchaj-wanem,“ napsalo japonské ministerstvo obrany na sociální síti X s tím, že v reakci vzlétla japonská letadla.
Čínské ministerstvo zahraničí v pondělí kritizovalo slova japonského ministra obrany Šindžira Koizumiho, který o den dříve řekl, že plány na rozmístění raket země-vzduch středního doletu na vojenské základně na Jonaguni jsou na dobré cestě. Čínský resort zahraničí to označil za extrémně nebezpečný krok, za provokaci a vyvolávání regionálního napětí. Rozhodnutí naopak uvítala tchajwanská vláda.
Nejzápadnější japonský ostrov Jonaguni se nachází pouhých 110 kilometrů východně od Tchaj-wanu. Čína do oblasti mezi oběma ostrovy vyslala bezpilotní letoun i 15. listopadu, kvůli čemuž tehdy vzlétly japonské stíhačky.
Japonská premiérka Sanae Takaičiová 7. listopadu prohlásila, že čínský vojenský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující existenci Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu na základě zákona z roku 2015.
Čínský generální konzul v Ósace jí za to vyhrožoval uříznutím hlavy, načež Tokio podalo Číně protest. Peking naopak podal protest Japonsku, obvinil jej z provokací a pohrozil, že Japonsko utrpí od čínské armády „zdrcující“ porážku, pokud zakročí.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
