Hlavní obsah

Továrny, které dodávají oblečení světovým značkám, šidí dělníky o část mzdy

Foto: Profimedia.cz

Jedna z dílen továrny ve městě Bangalore.

Reklama

16. 12. 2021 21:48

Dodavatelé oblečení pro nadnárodní oděvní společnosti odmítají vyplácet zaměstnancům mzdy v plné výši. Ti jsou tak často odsouzeni k živoření, jelikož náklady na živobytí rychle rostou.

Článek

Pracovníci oděvního průmyslu v indickém státě Karnataka, který je největším centrem oděvního průmyslu v Indii, se obávají o své živobytí. Továrny jim totiž od dubna roku 2020 odmítají platit schválenou minimální mzdu v plné výši.

Továrny, jež dodávají produkty velkým světovým značkám, jako je Nike, Puma, Gap, Tesco, C&A, Marks & Spencer či H&M, odmítly zaměstnancům platit mzdu v plné výši v okamžiku, kdy byla minimální mzda v dubnu minulého roku zvýšena na 417 rupií (4,1 libry) na měsíc.

Dle dodavatelů však indické ministerstvo práce následně toto zvýšení anulovalo a věc je stále předmětem soudního sporu. V září roku 2020 však nejvyšší soud v Karnatace uznal kroky ministerstva jako ilegální a nařídil, že minimální mzda musí být placena v plné výši, nehledě na probíhající soudní spory.

Konsorcium za práva dělníků (WRC) odhaduje celkovou výši nezaplacených mezd na 41 milionů liber. Podle této organizace, která monitoruje podmínky v továrnách, neplatili dodavatelé od dubna mzdy v plné výši bezmála 400 tisícům pracovníků, píše britský deník The Guardian.

„Z hlediska počtu dělníků, jichž se tato záležitost týká, a celkového množství ukradených peněz, se jedná o nejhorší akt ukradení mezd, s nímž jsme se kdy setkali. Děti dělníků trpí hladem, aby značky mohly vydělávat,“ řekl výkonný ředitel WRC Scott Nova.

Podle něj západní značky odmítají v případu zasáhnout a zajistit, aby dělníci, kteří vyrábějí jejich oblečení, byli za svou práci řádně zaplaceni, a to i přes snahu WRC, které během posledních dvou let vytrvale upozorňovalo na porušování zákona.

Jedna z pracovnic tvrdí, že vydělává jen asi polovinu toho, kolik je potřeba k zajištění základních životních potřeb: „Kdybych dostala slíbenou zvýšenou mzdu, mohli bychom jíst občas alespoň zeleninu. Během tohoto roku jsme v rodině jedli jen rýži a čatní,“ vyjádřila se pro The Guardian. „Zkoušela jsem o tom mluvit s manažery továrny, ale bylo mi sděleno, že tady se platí tolik, a pokud se mi to nelíbí, mohu odejít,“ dodala.

Nárůst nákladů na živobytí má na mnoho dělníků zničující dopad. Další žena, jež pracuje v továrně, která vyrábí tzv. high street fashion pro přední britské značky, přiznává, že byla nucena opustit svůj domov a žije teď u příbuzných, jelikož nebyla schopna dále platit nájem. „Značky, které kupují od naší továrny, vyžadují nejvyšší kvalitu a dodržování termínů, avšak co se děje se mnou, je jim jedno,“ stěžuje si žena.

Většina velkých značek, které odebírají oblečení z továren v oblasti Karnataka, prohlašuje, že se zavázaly k placení minimální mzdy a očekávaly, že jejich dodavatelé budou dodržovat rozhodnutí nejvyššího soudu.

„Společně s Ethical Trading Initiative a ostatními značkami pracujeme na tom, aby se tato záležitost vyřešila a pracovníci byli zaplaceni v plné výši,“ řekl mluvčí společnosti Tesco.

Společnost Nike vydala následující prohlášení: „Nike očekává od svých dodavatelů, že budou dodržovat lokální právní předpisy a zásady chování společnosti Nike.“

„Dali jsme najevo svým dodavatelům v Karnatace, že jsou povinni platit pracovníkům zákonem schválenou minimální mzdu, včetně všech nedoplatků. Pokud tak neučiní, bude to mít vážné obchodní důsledky,“ uvedla společnost H&M.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované