Článek
Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa chtějí v Pásmu Gazy vybudovat vojenskou základnu pro pět tisíc lidí. Má sloužit vojákům nasazeným v rámci mezinárodních stabilizačních sil (ISF), jejichž vznik vychází z Trumpova plánu pro Pásmo Gazy, na jehož základě vzniklo současné příměří. Plán na výstavbu základny je podle serveru The Guardian součástí smluvních dokumentů Rady míru. Jejímu prvnímu zasedání ve čtvrtek ve Washingtonu Trump předsedá.
Plány, do nichž novináři serveru nahlédli, počítají s postupnou výstavbou vojenské základny, která bude mít rozlohu přibližně 1,4 kilometru čtverečního. Vzniknout má na jihu Pásma a zdroj blízký plánování uvedl, že oblast již navštívila skupina zástupců mezinárodních stavebních společností se zkušenostmi z válečných zón, které se budou o zakázku ucházet. Má být obklopená 26 obrněnými strážními věžemi, malou střelnicí, bunkry a skladem vojenského vybavení. Celá základna bude obehnána ostnatým drátem.
Podle The Guardian počítají plány také s výstavbou sítě bunkrů vybavených propracovanými ventilačními systémy, v nichž se vojáci budou moci ukrýt. Server píše, že není jasné, kdo je vlastníkem půdy, na níž má základna i další stavby vzniknout. Zástupci Trumpovy administrativy se k plánům podle serveru odmítli vyjádřit.
Zhotovitel má podle dokumentů nejprve prozkoumat oblast a „identifikovat všechny podzemní dutiny, tunely nebo velké prostory“. Text tím pravděpodobně odkazuje na rozsáhlou síť tunelů, kterou teroristické hnutí Hamás v Pásmu vybudovalo. Dokument také nařizuje zastavení prací v případě, že dělníci odhalí lidské pozůstatky či kulturní artefakty. Server s odkazem na místní úřady uvádí, že pod troskami v Pásmu leží asi deset tisíc těl Palestinců.
Vyslat vojáky přislíbilo pět zemí
Radu míru pověřila zřízením dočasných mezinárodních stabilizačních sil v Gaze rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Podle ní budou mít tyto síly za úkol zajistit bezpečnost hranic Pásma Gazy a udržovat mír v oblasti. The Guardian uvádí, že není jasné, zda jednotky zasáhnou v případě útoku ze strany Izraele či Hamásu. Také není zřejmé, zda se budou podílet na demilitarizaci Hamásu, což je jedna z podmínek další fáze příměří.
Poslat své vojáky do Mezinárodních stabilizačních sil pro Pásmo Gazy přislíbilo podle velitele sil Jaspera Jefferse pět zemí - Indonésie, Maroko, Kazachstán, Kosovo a Albánie. Egypt a Jordánsko se zavázaly vycvičit policisty.
Jednotky ISF budou nejprve nasazeny v Rafahu na jihu Pásma Gazy, kde začnou s výcvikem policistů, a poté budou „sektor po sektoru“ postupovat dál, upřesnil Jeffers. Dlouhodobým plánem je nasadit v pásmu 20 tisíc vojáků ISF a vycvičit 12 tisíc policistů, dodal.
Trump na prvním zasedání rovněž oznámil, že USA přispějí na Radu míru deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun).
„Rada míru ukazuje, jak můžeme vybudovat lepší budoucnost a začínáme právě tady, v téhle místnosti,“ uvedl americký prezident ve svém projevu u příležitosti prvního zasedání. Nespecifikoval ale, na jakou oblast působení nově vzniklé Rady míru bude finanční příspěvek Spojených států směřovat.
Podle prezidenta zatím peníze na obnovu Pásma Gazy darovaly Kazachstán, Ázerbájdžán, Spojené arabské emiráty, Maroko, Bahrajn, Saudská Arábie, Uzbekistán a Kuvajt. „Každý utracený dolar je investice do stability a naděje na nový a harmonický region,“ uvedl Trump při děkování zástupcům států. Doplnil, že očekává také příspěvky od dalších zemí.
Podle agentury AP bude na obnovu válkou zničeného palestinského teritoria potřeba přibližně 70 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun).
Prezident Trump zřídil Radu míru na konci ledna. Organizace, které Trump předsedá, se má podle něj zaměřit na řešení globálních konfliktů. Mnoho odborníků však má obavy, že by nová platforma mohla oslabit OSN. Zatímco především někteří blízkovýchodní spojenci Washingtonu se k iniciativě připojili, mnoho jeho tradičních západních partnerů se dosud drží stranou. Členy jsou například Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, ze zemí Evropské unie pak Maďarsko a Bulharsko.
