Článek
Po nočních úderech na Írán americký prezident Donald Trump hrozí dalšími. „Budou větší. Větší a silnější,“ řekl ve vysílání stanice Fox News.
Trump poslední údery zdůvodnil tím, že Írán nečiní pokroky v rozhovorech o míru, přestože předtím sám několikrát prohlásil, že dohoda je blízko. Ve čtvrtek zároveň zopakoval, že rozhovory navzdory hrozbám a útokům pokračují. Bílý dům ale nereagoval na otázky agentury Reuters, jestli příměří stále platí.
Jde o další eskalaci situace mezi USA a Íránem během posledních dvou dnů. Ještě o víkendu přitom Trump vyzýval svého spojence z Izraele, aby v zájmu jednání o dohodě nepodnikal odvetné údery vůči Íránu.
Šéf Bílého domu také znovu pohrozil „v nějaké chvíli v ne příliš vzdálené budoucnosti“ obsazením srdce íránského ropného průmyslu - ostrova Charg v Perském zálivu. A také dalších zařízení spojeného s íránskou ropnou infrastrukturou.
„Převezmeme totální kontrolu nad jejich ropným a plynovým trhem, podobně jako jsme to udělali s Venezuelou, což brilantně funguje pro Venezuelu i Spojené státy,“ odkázal na americké dopadení venezuelského diktátora Nicoláse Madura na začátku ledna a následné sblížení obchodních zájmů Caracasu a Washingtonu.
Obsazení ostrova Charg je možnost, o které Trump uvažuje už dlouhá léta. Mluvil o tom už v roce 1988, tedy dávno předtím, než se stal americkým prezidentem. „Jeden výstřel na jednoho z našich mužů nebo lodí a předvedl bych něco na ostrově Charg. Šel bych a vzal bych si ho,“ řekl tehdy v rozhovoru pro britský deník The Guardian.
Seznam Zprávy přehledně v otázkách a odpovědích shrnují základní fakta o ostrovu Charg.
Už Američané na ostrov útočili?
Ano, naposledy těsně před začátkem příměří na začátku dubna. Deník The Wall Street Journal tehdy s odkazem na své zdroje napsal o 50 zasažených místech. Podle íránské agentury Mehr se na úderu podílela i izraelská letadla.
Už předtím, v první polovině března, Američané informovali o zásahu 90 vojenských cílů. Analytici tehdy na satelitních snímcích zaznamenali například škody na tamním letišti. Trump později prohlásil, že všechny vojenské cíle na ostrově „byly kompletně zničeny“.
Od té doby se zprávy o ostrově Charg objevovaly pouze sporadicky. Minulý týden například Spojené státy informovaly, že v blízkosti výspy zastavily tanker plující pod botswanskou vlajkou do íránského přístavu. Předtím média upozornila na satelitní snímky o šířící se ropné skvrně v okolí ostrova.
Proč je ostrov Charg důležitý?
Ostrov o rozloze zhruba dvacet kilometrů čtverečních leží v severozápadní části Perského zálivu, jen 25 kilometrů od íránské pevniny. Protože záliv je na íránské straně mělký, tankery s hlubokým ponorem nakládají ropu právě na tomto ostrově. Až devadesát procent veškerého íránského exportu suroviny jde přes terminály na Chargu.
Kdyby se Američanům podařilo ostrov odříznout od Íránu, ekonomika založená na těžbě ropy a plynu by dostala tvrdý úder a Trump by to mohl využít ve vyjednávání o ukončení blokády Hormuzského průlivu.
Írán k Chargu v podstatě nemá alternativu. V roce 2021 například otevřel nový ropný terminál na pobřeží Ománského zálivu východně od Hormuzského průlivu, ale ten podle Mezinárodní agentury pro energii nedokáže Charg nahradit.
Jak se Írán připravoval na obranu ostrova?
Americká televize CNN v březnu napsala, že Íránci posílají na Charg posily a vojáci tam mají mobilní raketomety, které odpalují střely z ramene. Na ostrově je několik opevněných linií a také minová pole.
Případný americký výsadek na ostrov by znamenal rozsáhlou rychlou akci za pomoci člunů, vrtulníků a letadel. Invazní jednotky by ale čelily z íránské strany dronovým náletům a dělostřelecké palbě. V posledních týdnech se ukázalo, že íránský zbraňový arzenál není zdaleka tak vyčerpaný, jak se očekávalo.
Íránský arzenál zůstává
Vše nasvědčuje tomu, že rychlý pokles íránské raketové palby v prvních dnech války s USA a Izraelem nebyl způsoben demolicí arzenálu. Írán si zachoval část svých raketových a dronových kapacit. A teď je začal používat.
„Velmi bych se toho obával. Íránci jsou chytří a zároveň nemilosrdní. Udělají cokoliv, aby způsobili americkým vojákům co největší ztráty na lodích, na vodě i potom na zemi,“ řekl před časem stanici CNN bývalý velitel sil NATO v Evropě admirál James Stavridis.
Během příměří navíc Íránci získali nové sebevědomí a ochotu riskovat. Důkazem je například víkendový íránský úder na Izrael, který Teherán podnikl nikoli kvůli útokům na vlastní území, ale kvůli útokům na Libanon. V minulosti takhle razantně sám proti Izraeli a Spojeným státům nevystupoval.
Proč se Chargu říká zakázaný ostrov?
Právě kvůli jeho obrovské důležitosti pro íránskou ekonomiku. Ostrov je přísně hlídaný a smí tam jen lidé se speciálním povolením.
Charg je obehnaný mohutnými ploty se strážními věžemi. Hlídají ho Islámské revoluční gardy, mocná vojenská složka oddělená od armády se silným vlivem právě i na íránskou ekonomiku.
Vzdálenosti ostrova od íránské pevniny využíval i předchozí režim šáha Rézy Pahlavího, který tam posílal politické vězně.
