Trump přijme Zelenského. Optimismus je pryč, Kyjev znovu shání zbraně

Volodymyr Zelenskyj se v noci na středu středoevropského času sejde s Donaldem Trumpem v sídle OSN v New Yorku. Od poslední schůzky ukrajinského a amerického prezidenta ve Washingtonu uplynulo jen pět týdnů - konala se 18. srpna - ale situace se dost změnila.

Naděje na příměří a konec války mizí, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítl Trumpovy výzvy ke klidu zbraní a po summitu s šéfem Bílého domu na Aljašce ani po telefonátu obou politiků nezměnil svůj postoj.

Kreml trvá na splnění svých podmínek: anexi čtyř východoukrajinských oblastí, uznání Krymu za součást Ruska, konec zahraniční vojenské pomoci Ukrajině a početní omezení ukrajinské armády.

Trump sice několikrát řekl, že jej Putin zklamal, ale nic víc. Vyzval země NATO, aby zvýšily cla na dovoz zboží z Číny a tím ji přiměly k tlaku na Rusko ukončit válku. Pak se prý zachovají stejně Spojené státy.

Místo diplomatických jednání se tak Ukrajina připravuje na pokračování toho, co dělá dosud. Bránit se ruské invazi všemi prostředky, ničit ruské vojenské a průmyslové cíle, působit ruské armádě co největší ztráty, držet frontovou linii.

Podle nového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu věří jen osmnáct procent Ukrajinců tomu, že válka skončí letos. Přitom v létě vypadala možnost alespoň příměří a zastavení bojů realisticky. „Sice se dál diplomaticky jedná, ale Ukrajinci už se potichu připravují na novou fázi války, v níž budou muset ještě více spoléhat sami na sebe,“ uvádí ve své analýze agentura Reuters.

Cituje nejmenovaného ukrajinského představitele, který je obeznámený s průběhem rozhovorů mezi americkými, evropskými a ukrajinskými diplomaty o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v případě uzavření dohody s Ruskem.

„Jsou to takové rituální tance. Pochybuji, že se Trump uvolí k nějakému tvrdšímu postupu vůči Rusku. Musíme se soustředit na to, aby naše ozbrojené síly, naše obrana byly stále silné,“ uvedl Ukrajinec.

Pozitivní pro Kyjev je fakt, že začal fungovat model evropského nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Jde o to, že Trump odmítl poskytovat Ukrajině americkou pomoc, ale souhlasil s prodejem zbraní, které zaplatí evropští spojenci Ukrajiny, tedy Německo, Velká Británie, Norsko, Dánsko, Nizozemsko a další země.

Tímto způsobem ukrajinská armáda dostala minulý týden například rakety HIMARS s doletem 300 kilometrů nebo munici do systému protivzdušné obrany Patriot.

Zároveň je pro Ukrajinu důležité, že s ní Spojené státy sdílí zpravodajské informace, týkající se ruských pozic a přesunů. Bez těchto informací by ukrajinské ozbrojené síly měly problém s identifikací a následnou likvidací ruských cílů. Trumpova administrativa na jaře jejich sdílení s Ukrajinou pozastavila.

Od západních spojenců a Mezinárodního měnového fondu ale bude Ukrajina potřebovat finanční podporu. Podle výpočtů časopisu Economist stojí válka zemi denně v přepočtu zhruba 170 milionů dolarů (v přepočtu přes tři miliardy korun) a vláda v Kyjevě vynakládá šedesát procent rozpočtu na obranu a zbraně, přitom musí zároveň pokrývat výdaje na důchody, platy ve veřejném sektoru a humanitární pomoc.

Newyorská schůzka mezi Zelenským a Trumpem zřejmě nebude tak dramatická jako setkání v Bílém domě 28. února, kdy se oba státníci pohádali před televizními kamerami, Trump následně zrušil jednání a ukrajinská delegace budovu předčasně opustila.

Politici se pak usmířili koncem dubna ve Vatikánu na pohřbu papeže Františka, Ukrajina mezitím přistoupila na dohodu o sdílení svých nerostných surovin se Spojenými státy. Klidné bylo i jejich červnové setkání na summitu NATO v Haagu, ale nedávno Trump znovu napsal na své sociální síti Truth Social, že „je to válka Bidena a Zelenského“.