Článek
Novinové titulky varovaly před hrozbou zahájení americké vojenské akce v Íránu už teď o víkendu. Prozatím se zdá, že je Washington spíš nakloněn diplomatickému řešení, avšak vojenský nátlak na Írán neustává.
Zatímco Donald Trump „bojuje“ s americkou ústavou, poblíž Íránu vyčkává letadlová loď USS Abraham Lincoln spolu s největší letadlovou lodí na světě USS Gerald R. Ford, stejně jako stíhačky, letecké tankery a průzkumná letadla. Takový přesun letadlových lodí je typickým nástrojem americké donucovací diplomacie, kdy má demonstrace síly druhou stranu dotlačit k ústupkům.
Ačkoli Trump varoval Írán, že mu v případě nevyřešení jejich dlouhodobého jaderného sporu hrozí „opravdu špatné věci“, důsledky konfliktu by byly nedozírné nejen pro celou oblast Perského zálivu - potenciálně by mohly poškodit i roli Donalda Trumpa na domácí půdě.
O Íránu přehledně:
Zda a jestli vůbec Trump vydá rozkaz, je těžké předvídat. Ostatně, jak naznačují někteří Trumpovi poradci citovaní agenturou Axios, „nikdo neví, co si prezident zvolí“. „Myslím, že to neví ani on sám,“ uvedl dle Axiosu jeden z blízkých prezidentových zdrojů. Washington však naznačuje, že vojenskou možnost zvažuje jako krajní variantu.
Žádná „venezuelská akce“
Podle deníku New York Times Trumpovi přidává na sebevědomí nedávná blesková akce ve Venezuele. V lednu Trump oznámil, že stejně jako v případě venezuelské operace je americká armáda v Íránu připravena „splnit svůj úkol s rychlostí a násilím“.
Odborníci však upozorňují, že v případě Íránu by šlo o podstatně složitější operaci a Trump by Spojené státy mohl potenciálně vtáhnout do zdlouhavého konfliktu - Írán má jednu z největších a nejrozmanitějších zásob raket na Blízkém východě, nicméně je nejasné, v jakém stavu jsou po červnové 12denní válce s Izraelem.
Některé íránské balistické střely středního doletu jsou navíc schopné urazit vzdálenost přes 1900 kilometrů a dosáhly by tak na americké základny až v západním Turecku a v širším Středním východě, včetně Izraele a států Perského zálivu, píše NYT. Navíc je prakticky vyloučeno, že by se Írán vzdal bez boje.
Letecké a námořní základny USA a námořní základny Íránu v oblasti Perského zálivu.
Strategií Teheránu „je rychle eskalovat a exportovat nestabilitu na více frontách, aby se náklady i rozložily“, řekla pro NYT Sanam Vakilová z politického institutu Chatham House.
Írán také provozuje „osu odporu“, která využívá zástupné síly po celém Středním východě, včetně Húthíů v Jemenu a Hizballáhu v Libanonu. Tyto skupiny vybudoval a vyzbrojil, nejen aby rozšířil svůj vliv, ale také čelil protivníkům v regionu. Pomoc Íránu v případě napadení Spojenými státy slíbila také minimálně jedna skupina z Iráku - ta je připravená nařídit „mučednické operace“.
Konflikt by se tak mohl roztříštit na více front a Trump by ohrozil nejen íránské a americké životy, ale také svou vlastní pozici na poli americké politiky.
Amerika stále na prvním místě?
Donalda Trumpa v roce 2024 udržel ve funkci jeho program „Amerika na prvním místě“. Mezi sliby o snížení inflace však figurovaly i ty, podle kterých se Trump voličům zavázal vyhnout se nákladným zahraničním konfliktům.
Podle průzkumů veřejného mínění a analýzy agentury Reuters se mu daří vysoké ceny korigovat. Podle republikánské stratéžky Lauren Cooleyové by Trumpovi příznivci i mohli vojenskou akci proti Íránu podpořit, pokud bude rozhodná a omezená. „Bílý dům bude muset jasně propojit jakoukoli akci s ochranou americké bezpečnosti a ekonomické stability doma,“ uvedla.
Průzkumy veřejného mínění ale naznačují jen malou ochotu lidí přihlížet další zahraniční válce. Jakákoli eskalace s Íránem je tak dle Reuters riskantním krokem. Sám Trump v nedávném rozhovoru pro agenturu uznal, že by jeho strana mohla mít v polovině volebního období potíže.
Donald Trump je ve funkci 13 měsíců a téma Íránu jeho agendě dominuje. Pro americké voliče však mají daleko výraznější prioritu domácí problémy, jako jsou životní náklady.
Podle zdrojů Reuters z Bílého domu v Trumpově administrativě navíc neexistuje „jednotná podpora“ pro útok na Írán. Podle republikánského stratéga Roba Godfreye by dlouhodobý konflikt s Íránem pro Trumpa a jeho republikánské kolegy představoval značné politické nebezpečí.
„Prezident musí mít na paměti, že politická základna, která ho třikrát po sobě vynesla k republikánské nominaci a která ho nadále podporuje, je skeptická k zahraničnímu angažmá a zahraničním zapletením, protože ukončení éry ‚věčných válek‘ byl výslovný volební slib,“ řekl Godfrey.
Ceny ropy
Americké prezidenty v domácí politice často značně poškozuje růst cen benzinu. I to je téma přímo související s Íránem - zatímco Trump usiluje o snížení ceny ropy na 50 dolarů za barel, v případě byť jen omezeného konfliktu nebo blokády Hormuzského průlivu by se cena ropy mohla zvýšit o dalších 15 až 20 dolarů, tedy nejméně na 80 dolarů za barel, píše server Fortune.
Hormuzský průliv je 150 kilometrů dlouhý a odděluje Perský záliv od Indického oceánu a globálních energetických trhů. Prochází tudy přibližně pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.
„V sázce je opravdu hodně,“ řekl pro Fortune Dan Pickering z výzkumné společnosti Pickering Energy Partners. „Pokud by se Írán dostal do úzkých a neměl co ztratit, představoval by největší riziko narušení dodávek.“
Írán již dříve pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu, čímž by odřízl jednu z nejdůležitějších světových přepravních tras. Jakékoli narušení průlivu by vedlo k prudkému nárůstu cen energie, uvedla dále Claire Jungmanová, ředitelka pro námořní rizika a zpravodajství ve společnosti Vortexa.
Další odborníci, jako Matt Reed z geopolitické a energetické poradenské společnosti Foreign Reports, upozorňují, že dnešní situace je „alarmující“ více než loni v létě - USA a Írán se zdají být daleko od jakékoli nové jaderné dohody a Írán je navíc pod tlakem kvůli pokračujícím občanským nepokojům.
Dan Pickering na základě pohybu na energetických trzích odhaduje, že šance na velký konflikt na Blízkém východě je přibližně 25 procent.
Prostor pro ústupek?
Snahám o domluvu napovídá i nové zjištění agentury Axios.
Podle informací vysoce postaveného amerického úředníka je Trumpova administrativa připravena zvážit návrh, který Íránu umožní alespoň „symbolické“ obohacování uranu, pokud nepovede k možnosti výroby bomby. To by mohlo naznačovat, že mezi jasně stanovenými podmínkami USA o omezení íránských jaderných kapacit přece jen existuje malá šance na úhybné manévry.
„Prezident Trump bude připraven přijmout dohodu, která bude podstatná a kterou bude moci politicky prodat doma. Pokud Íránci chtějí zabránit útoku, měli by nám dát nabídku, kterou nemůžeme odmítnout. Íránci stále promarňují příležitost. Pokud budou hrát hry, nebude trpělivost velká,“ uvedl vysoký americký úředník, kterého však agentura blíže nejmenovala.
Právě trpělivost je to, co Trumpovi poradci doporučují a co by mu s postupem času a narůstající americkou vojenskou silou mohlo do budoucna vynést ještě větší vliv.
