Článek
V pondělí večer vyprší zatím nejdramatičtěji vypadající ultimátum, jaké dal Donald Trump íránskému režimu. Americký prezident o víkendu řekl, že požaduje, aby Teherán do 48 hodin odblokoval Hormuzský průliv, jinak USA začnou bombardovat íránské elektrárny.
Hormuzským průlivem před začátkem války proplouvalo zhruba 130 tankerů denně. Nyní je otevřený jen pro íránské tankery a plavidla zemí, které Írán nepovažuje za nepřítele.
Co se stane, až ultimátum vyprší, napoví o dalším průběhu války. Zda je Trump připraven v ní pokračovat a nasadit ještě razantnější sílu, nebo zda se blíží chvíle, kdy se pokusí z konfliktu takzvaně vycouvat. Teherán hrozí, že Hormuzský průliv úplně uzavře a bude ničit elektrárny v zemích v Perského zálivu, pokud americké rakety dopadnou na íránskou energetickou infrastrukturu.
Zatím to vypadá, že se americký prezident rozhodl ustoupit. Několik hodin před vypršením ultimáta oznámil, že rozkaz k úderům na elektrárny a veškerou energetickou infrastrukturu odkládá. Minimálně o pět dní.
„Bombardování elektráren má obrovský dopad na civilisty, to vidíme na Ukrajině. Neumím si ani moc představit, že si americký prezident dovolí poslat před volbami pozemní síly do země, jako je Írán, komentuje vojenský analytik Tomáš Řepa, který působí na brněnské Univerzitě obrany, pro Seznam Zprávy Trumpovy další možné kroky.
O možnosti americké pozemní operace v Íránu se spekuluje od začátku války. Jednou z variant je obsazení ostrava Charg v Perském zálivu, klíčovém centru pro export íránské ropy. Další možností je speciální zákrok s cílem vyzvednout íránské zásoby obohaceného uranu.
Řepa odhaduje, že Spojené státy budou chtít válku brzy ukončit. „Je evidentní, že část íránské společnosti, mluví se zhruba o třetině, za tím režimem stále stojí. Náklady na tu válku rostou a domnívám se, že Donald Trump bude nucen hledat cestu k ukončení bojů. Podle mne si připravuje půdu těmi výroky, že zničil íránský vojenský potenciál, že už vlastně USA vyhrály, že íránský režim dostal pořádnou lekci a tak dále,“ domnívá se analytik.
Podle Řepy se Spojeným státům a Izraeli vzdalují některé válečné cíle. Íránský režim má daleko k pádu a jeho zásoby obohaceného uranu, který je využitelný k sestavení atomové bomby, nejsou zničeny.
„Válku je snadné začít, ale těžké ukončit, píše ve Vladaři Niccolò Machiavelli a pořád to platí. I bývalý irácký diktátor Saddám Husajn si vylámal na Íránu zuby, přitom používal chemické zbraně a absolutně mu nezáleželo na počtu obětí, na lidských životech. A stejně nezvítězil,“ říká Tomáš Řepa. Husajnův Irák vedl proti Íránu válku v letech 1980 až 1988.
Jako hlavní Trumpův cíl se tak nyní jeví otevření Hormuzského průlivu, protože blokáda zdražuje ropu, plyn a pro spotřebitele pohonné hmoty.
Podle deníku Washington Post Trumpova administrativa zvažuje obsazení několika íránských ostrovů v Perském zálivu a Hormuzském průlivu, aby tak ztížila Íráncům blokádu námořní trasy. Znamenalo by to ale vystavit americké vojáky nebezpečí íránských raketových a dělostřeleckých úderů.
Skepticky se vyjádřil v izraelské televizi bývalý izraelský premiér Ehud Barak, který před vstupem do politiky patřil ke speciálním výsadkovým jednotkám armády židovského státu.
„Může být Hormuzský průliv otevřen silou? Může, ale musí tam přijít dvě americké divize a zůstat několik měsíců. Zhruba takto kdysi začala válka ve Vietnamu,“ uvedl Barak. Ve Vietnamu američtí vojáci válčili osm let.
Jedna divize obvykle mívá přes deset tisíc vojáků. Američané už minulý týden vyslali do oblasti Blízkého východu tisíce dalších vojáků. Podle zdrojů televize CBS News vypluly z Kalifornie tři válečné lodě s 2200 vojáky na palubách. Jedná se o druhou takovou jednotku mariňáků vyslanou od začátku války, tu první Pentagon už dříve vyslal z oblasti Pacifiku.
Trump vyzval země NATO, Japonsko, Čínu a Jižní Koreu, aby se pokusily průliv otevřít, ale reakce jsou vlažné až odmítavé. Členské země NATO americký prezident nazval na své sociální síti Truth Social zbabělci a dodal, že si jejich chování zapamatuje.
