Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sklady paliva, munice, ale i železniční uzly. To vše se v posledních měsících stává častým cílem ukrajinských dronů a raket dlouhého doletu nejen na okupovaném území, ale i uvnitř Ruska.
Nedávné údery ukazují na širší operaci, shodují se jak ukrajinská média, tak třeba i odborný server The War Zone.
Namátkou: minulý čtvrtek zaútočily drony na ruskou Volgogradskou oblast, kde se terčem stala i železniční stanice ve městě Surovikino, která má sloužit jako klíčový logistický uzel pro přepravu vojenského materiálu na frontu i do okupovaných oblastí Ukrajiny.
V noci na 4. srpna došlo k jinému rozsáhlému útoku, jenž se zaměřil na železniční stanici Archeda ve městě Frolovo. Následkem byla přerušena železniční doprava a dočasně uzavřeno i regionální letiště.
Ještě o pár dnů dříve - v noci na 29. července - ukrajinské drony mířily na železniční stanici ve městě Salsk v Rostovské oblasti. Server Militarnyj informoval, že cílem byl vlak ruských okupačních sil mířící k ukrajinským hranicím. Tamní úřady podle Radia Svoboda uvedly, že bylo zasaženo několik cisteren a lokomotiva.
Koleje jako klíčový prvek
Moskva přitom pro vedení dlouhodobých bojových operací potřebuje kvalitní a robustní železniční síť. Ta v ruském kontextu představuje klíčový prvek nejen pro chod samotné ekonomiky, ale také pro udržení strategického vlivu.
„V rámci ruské armády je železnice extrémně důležitá, což je do značné míry dáno tím, že Rusko je prostě obrovské,“ potvrzuje pro Seznam Zprávy Vojtěch Bahenský, analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Železnice je důležitá pro každou armádu, z hlediska přepravy materiálu je výrazně, řádově efektivnější než doprava po silnicích. To platí obecně pro všechny armády. Nemluvě o letecké dopravě, která je sice velmi rychlá, ale zároveň nejdražší. Z tohoto pohledu je každá armáda do značné míry závislá na železnici. V případě Ruska je ale kvůli jeho velikosti tato závislost ještě výraznější,“ vysvětluje.
(Text pokračuje pod grafikou.)
Přestože se ruským železničářům daří traťové úseky opravovat a provoz částečně obnovovat, série útoků narušuje pověst tradičně spolehlivého dopravního systému. Ruské železnice, které jsou páteří domácí dopravy i armádní logistiky, se dostávají pod bezprecedentní tlak, shrnul Kyiv Post.
„Ukrajina se zjevně snaží systematicky narušit jižní ruskou železniční síť, která zásobuje boje na východě,“ podotkl k tomu izraelský vojenský analytik Jigal Levin.
Vojtěch Bahenský nicméně varuje před zjednodušováním toho, co v praxi znamená „zásah“. „Představa, že něco dostane zásah a je automaticky zničeno, není úplně přesná. V praxi jsou obě strany ve válce schopny mnoho věcí opravit relativně rychle. Například pokud trať ztratí napájení, Rusko může přejít na dieselové lokomotivy místo elektrických,“ říká.
Pozornost obránců Ukrajiny se zaměřuje také na železniční infrastrukturu v ruské Rostovské oblasti, po níž proudí zásoby pro vojska na okupovaný Krym i Doněckou a Luhanskou oblast.
Řeč je například o stanici v Kamenolomni, která řídila provoz na jihu Ruska. Podle serveru Militarnyj má strategický význam, protože leží na trase z Rostova na Donu do Doněcka a Taganrogu a slouží jako důležitý bod pro přepravu vojenské techniky.
„Tyto údery se opakovaně zaměřují na infrastrukturu podél tratě, která slouží jak průmyslu, tak zásobování ruských sil, zejména v Doněcku a Luhansku,“ napsal na síti X známý ukrajinský analytik a záložní důstojník vystupující pod přezdívkou Tatarigami.
„Pozorujeme systematický výběr cílů, což nasvědčuje promyšlené taktice. Útok na vlak s palivem navíc naznačuje, že Ukrajina měla k dispozici přesné zpravodajské informace, které jí umožnily zásah přesně načasovat,“ dodal zakladatel skupiny Frontelligence Insight specializující se na otevřené zpravodajství (OSINT).
Terč: železnice
Ukrajina provedla i sérii útoků na průmyslové cíle v Rjazaňské, Penzské, Samarské a Voroněžské oblasti.
Účet CyberBroshono, který se specializuje na prohledávání otevřených zdrojů (metoda označovaná jako OSINT), včetně sociálních sítí a geolokace vojenských operací, uvedl, že v období od 21. do 29. července bylo poškozeno nejméně sedm klíčových železničních uzlů na trati Jižní Kavkaz, která obsluhuje jihozápadní Rusko.
Operace se rozšířila i k pobřeží Černého moře. Drony zasáhly železniční infrastrukturu v ruském Krasnodarském kraji, včetně města Adler. Podle dostupných zpráv byly cílem železniční stanice, mosty, seřaďovací nádraží a transformátory.
Ukrajinské cíle
Na železnici cílí i nepřítel, ruské útoky jsou ale méně časté. V červnu raketa zasáhla osobní vlak v Dnipru – několik lidí utrpělo zranění, byly poškozeny koleje i vagony. Celkový útok si vyžádal nejméně 21 obětí.
„V porovnání s roky 2023 a 2024 pozorujeme nárůst útoků na železnice – zejména pokud jde o přesné taktické údery,“ komentoval situaci už zmíněný Tatarigami.
Zatím není jasné, zda Ukrajina bude v útocích na trať v Salsku pokračovat. Existují však další železniční koridory s ještě větším strategickým významem.
„Zásahy mohou být součástí příprav na větší ofenzivu – nebo prostě jen využitím příležitosti, kdy byla odhalena zranitelná místa,“ uvedl Tatarigami.
Ať už je cílem cokoliv, výsledek je zřejmý: železniční doprava v regionu byla narušena, vlaky zničeny a zásobování zpomaleno. V době, kdy se Ukrajina potýká s ruským tlakem na východě i severu, mohou podobné útoky na logistiku Moskvy sehrát roli při udržení rovnováhy na frontě.
„Aby to ale mělo dlouhodobý efekt, musely by být útoky kontinuální, což je obtížné – vyžaduje to opakované údery a postupné vyčerpávání schopnosti protivníka opravovat škody. Obecně jsem ale skeptický k tomu, že by Ukrajina měla kapacity na to úplně vyřadit některou z hlavních železničních linek z provozu,“ podotýká analytik Bahenský.
