Hlavní obsah

Ukrajina pořád může vstoupit do NATO, řekl Stoltenberg

Foto: Profimedia.cz

Jens Stoltenberg a Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci po schůzce v Bruselu.

Reklama

16. 12. 2021 17:45

„Stojíme za tímto slibem,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po boku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Vyjadřoval se k závěrům summitu aliance z roku 2008, kdy NATO slíbilo členství Ukrajině i Gruzii.

Článek

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu mluvil s generálním tajemníkem NATO zejména o žhavém tématu posledních týdnů, situaci na hranici s Ruskem. Za poslední dobu se tam přesunulo asi 100 tisíc ruských vojáků. Ukrajina se obává vojenské invaze, která může, dle západních a ukrajinských tajných služeb, vypuknout během několika týdnů či měsíců, píše web New York Times.

Stoltenberg po setkání znovu odmítl požadavky Ruska na poskytnutí záruk, že se Ukrajina nepřipojí k Severoatlantické alianci. Vyzdvihl přitom také důležitost partnerství mezi NATO a Kyjevem. Zároveň představil nový strategický koncept, který má za cíl kooperaci s dalšími partnery, jako je třeba právě Ukrajina.

„Jedna z věcí, které se změnily, je chování Ruska. V dosavadním strategickém konceptu jsme o Rusku referovali jako o strategickém partnerovi. Od té doby jsme však zaznamenali více ruské agrese, viděli jsme, jak Rusko napadá sousedy, viděli jsme, jak Rusko ilegálně zabralo Krym a pokračovalo v destabilizaci východní Ukrajiny. Je třeba, aby se tyto změny promítly právě v novém strategickém konceptu,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci.

Poznamenal také, že stále platí rozhodnutí z roku 2008, kdy summit NATO přislíbil možnost budoucího členství v alianci Ukrajině i Gruzii. Stoltenberg nicméně neupřesnil, kdy by se to mohlo stát. Připomněl, že přijetí nového členského státu by muselo být schváleno v rámci NATO jednomyslně. Proti přijetí Ukrajiny se přitom v minulosti vyslovovala například Francie a Německo, poznamenala agentura AFP.

Ač doteď nic nenasvědčovalo tomu, že by Ukrajina v nejbližší době vstoupila do Severoatlantické aliance, ruští lídři, včetně prezidenta Vladimira Putina, před tím ale neustále varují a vadí jim i samotný příslib členství. Podle nich by to ohrozilo ruskou národní bezpečnost. Právě ruská agresivita však paradoxně posouvá Ukrajinu směrem do NATO, prohlásil po schůzce ukrajinský prezident Zelenskyj.

„Od roku 2014, od začátku války (na východě Ukrajiny), tlačí Rusko Ukrajinu k NATO a dnes má nakročeno k tomu vydláždit složitou cestu k jejímu přistoupení,“ řekl Zelenskyj.

V zájmu aliance je podle něj v tuto chvíli stát za Ukrajinou, protože kdyby Rusko zaútočilo, bylo by NATO zataženo do konfliktu, ať už se mu to líbí, nebo ne. „Pokud naše armáda neobstojí, bude to mít následky pro všechny členské státy NATO, protože Ukrajina je předsunutou hlídkou,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident byl v Bruselu na dvoudenní návštěvě. Kromě schůzky s generálním tajemníkem Stoltenbergem se ve středu sešel také s lídry členských států EU. Zelenskyj neskrýval zklamání z této schůzky. „Mnoho evropských vůdců v zásadě nerozumí tomu, co se děje u našich hranic,“ řekl poté, co neúspěšně žádal země sedmadvacítky o uvalení preventivních sankcí vůči Moskvě.

O situaci na východě Evropy ve čtvrtek jednají lídři několika evropských zemí na summitu EU.

Ti pohrozili tvrdými následky, pokud by se Rusko rozhodlo napadnout Ukrajinu, píše agentura Reuters. Spojené státy a Británie zaujaly podobný postoj. Možné uvalení sankcí však zřejmě bude záviset na postoji Německa v čele s nově zvoleným kancléřem Olafem Scholzem.

„Znovu připomínáme, že nedotknutelnost hranic je základem pro mír v Evropě a že společně uděláme vše pro to, aby tato nedotknutelnost přetrvala,“ vyjádřil se Scholz na summitu. Německo chce společně s Francií obnovit tzv. Normandský formát a stát se prostředníkem uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem.

Znepokojení nad nastalou situací vyjádřil na summitu také litevský prezident Gitanas Nauseda: „Zřejmě čelíme jedné z nejnebezpečnějších situací za posledních 30 let. Mluvím nejen o Ukrajině, ale o celé východní části NATO.“ Vyjádřil také obavy, že by Rusko v budoucnu mohlo ke svému území přičlenit Bělorusko, které sousedí s Polskem a dvěma baltskými státy, aby mohlo na tyto země případně zaútočit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované