Článek
Využívání bezpilotních letounů se ukázalo jako jeden z hlavních postupů obou stran ve válce na Ukrajině. Zásadní roli hrají i komerční drony, které původně nesloužily k využití ve válce, ale zejména ukrajinská armáda si je dokázala pro své potřeby předělat. Velká část z těchto zařízení pochází z Číny, která nedávno zavedla omezení jejich vývozu, upozornila stanice BBC.
Podle londýnského think tanku Royal United Services Institute tak Ukrajina může přijít o přibližně 10 tisíc dronů měsíčně. Komerční bezpilotní letouny se používají ve velkém vedle těch vojenských, jako jsou turecké bezpilotní letouny Bayraktar používané Ukrajinou a íránské Šáhidy používané Ruskem.
Technologie původně sloužící primárně k zábavě jsou levné, lehké a dobře dostupné, popsala pro časopis Foreign Policy Faine Greenwoodová, odbornice na bezpilotní letouny. Podle ní jde na frontě dokonce o nejčastěji využívaný druh dronů. Nejčastěji pak slouží tyto komerční zařízení hlavně jako průzkumné drony, u nichž není taková škoda, pokud se na bojišti zničí.
„Takový dron může mít každá jednotka. Není ale vymyšlený na fungování v téhle situaci. Takže se použije tak dvakrát, třikrát a pak ho někdo zničí nebo sám nabourá. Ale nestojí to moc peněz a dává vědět, co se děje na bojišti. Umění je být ve správný čas na správném místě a to tyhle drony zjednodušují. Slouží také třeba k navádění dělostřelectva,“ přiblížil už dříve bezpečnostní analytik Jan Ludvík pro Seznam Zprávy.
Čína se chce distancovat od zbrojení obou stran
Nejnovější omezení zavedená čínskou vládou vstoupila v platnost začátkem září. Týkají se dronů s delším doletem a hmotností nad 4 kilogramy. Omezují rovněž vývoz vybavení souvisejícího s drony, jako jsou některé kamery a rádiové moduly.
Čínští výrobci těchto zařízení nyní musí žádat o vývozní licence a předkládat certifikáty pro koncové uživatele. Peking tyto restrikce obhajuje tím, že komerční čínské drony nesmí být používány k vojenským účelům.
Ukrajinští dobrovolníci a vojáci tvrdí, že nejnovější čínská omezení mají zatím minimální dopad na dostupnost dronů, zejména všudypřítomných Mavicu vyráběných čínskou společností DJI, napsala BBC. Dodávky dílů jsou však podle nich ovlivněny a obávají se, že se situace může v budoucnu zhoršit.
Jaké jsou rusko-čínské vztahy?
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Peking, kde si opět „padl“ do náručí s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztah dvou velmocí se ale na pozadí války na Ukrajině prohlubuje v neprospěch Moskvy.
„Jedinou změnou je zatím to, že aktivněji nakupujeme veškeré zásoby, které v evropských skladech zbyly. Ale co budeme dělat v budoucnu, není jasné,“ říká Ljuba Šypovyč, která vede Dignitas, jednu z největších ukrajinských dobrovolnických skupin dodávajících armádě bezpilotní letouny.
Obavy má zejména o dostupnost dílů, jako jsou termokamery. „Protože se dny zkracují a noci prodlužují, má to určitě dopad na zásobování naší armády a na způsob vedení války obecně, protože nemáme tolik termovizních dronů. Naše jednotky se v noci otáčejí naslepo,“ vysvětluje.
Restrikce se dotýkají i ruské armády
Nejde přitom o první potíže, s nimiž se armády při nákupu komerčních dronů potýkají. Největší světový výrobce komerčních dronů, společnost DJI, zastavil přímý prodej do obou zemí dva měsíce po zahájení invaze v plném rozsahu v únoru 2022.
Zakázala také svým distributorům po celém světě prodávat výrobky DJI zákazníkům v Rusku nebo na Ukrajině.
Restrikce ve vývozu čínských dronů nicméně vnímá i ruská armáda. „Omezení uvalená čínskými úřady na vývoz dronů vážně zkomplikovala jejich dodávky do Ruska a vedla k nedostatku některých dílů, například termovizních kamer,“ napsal ruský deník Kommersant.
