Článek
V ukrajinském zajetí jsou občané 51 zemí, kteří bojovali na straně Ruska, oznámil v úterý ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec bez dalších podrobností. „Proto je důležité čestně a otevřeně hovořit se světem o tom, že účast ve válce na straně Ruska má reálné právní následky,“ řekl ombudsman na poradě s vedoucími ukrajinských diplomatických misí.
Do začátku letošního července přišlo o život přinejmenším 3589 cizinců ze čtyř desítek zemí, kteří bojovali ve válce na ruské straně, poznamenala britská stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na vlastní zdroje.
Agentura AFP letos v únoru zveřejnila reportáž z utajovaného vězení na západě Ukrajiny, kde se nacházejí zajatci „snad ze všech koutů světa“, kteří se přihlásili bojovat pod ruskými prapory „za svobodu“, „za mzdu za práci“ či „pod nátlakem“, než je zajali na frontě. Nyní jim nezbývá než doufat v nejistou výměnu válečných zajatců.
Afričané ve věznici tvrdili, že je nejprve zavádějícími nabídkami na uplatnění v civilních profesích nalákali a pak násilně naverbovali do ruské armády. Několik zemí, včetně Toga, svým občanům doporučilo necestovat do Ruska. AFP zmínila také Itala, který podle médií uprchl ze země před soudem za znásilnění dítěte, či obyvatele Srí Lanky, který argumentoval, že kdyby měl ve vlasti slušnou obživu, nemusel by se do války vydat. Zajatec z Uzbekistánu tvrdil, že jej donutili podepsat z kontrakt s armádou poté, co jej ruští policisté obvinili z obchodování s drogami.
Ombudsman Lubinec na poradě velvyslanců rovněž uvedl, že diplomacie není jen o mezinárodních konferencích nebo jednáních, ale jde i o osudy lidi, kteří čekají na návrat domů, jako je 20 610 potvrzených případů deportace a nuceného vysídlení ukrajinských dětí. Z nich se dosud podařilo domů vrátit 2425 dětí. „Vyzval jsem ukrajinské velvyslance, aby pomohli zorganizovat návštěvy mezinárodních delegací v Centrech pro ochranu práv dětí. Vidět následky ruských zločinů na vlastní oči je mnohem silnější, než o nich číst ve zprávách,“ řekl.
