Hlavní obsah

Ukrajina získá vytoužené raketomety. Rusko zuří

Foto: Profimedia.cz

Letošní snímek raketometu HIMARS z cvičení armády USA na Floridě.

Reklama

1. 6. 13:34

Spojené státy nakonec dodají Ukrajině salvové raketomety. Ukrajině můžou výrazně pomoct v boji proti artilerii, která je pro ruské útoky naprosto klíčová.

Článek

Prezident Joe Biden ve středu ukončil americké přešlapování kolem dodávky salvových raketometů, když v článku pro New York Times napsal, že USA „dodají Ukrajincům pokročilé raketové systémy a munici, což jim umožní přesněji zasahovat klíčové cíle na ukrajinském bojišti“.

Tato nová americká pomoc podle Bidena posílí pozici Kyjeva při mírovém vyjednávání a zvýší pravděpodobnost diplomatického řešení. „Proto jsem se tak rozhodl,“ uvedl prezident USA.

Ještě v pondělí přitom Biden v souvislosti s raketomety prohlásil, že Washington Ukrajině nepošle žádné zbraně, se kterými by Kyjev mohl zasahovat území Ruské federace. Už týž den se nicméně začalo proslýchat, že Biden tímto závazkem, který měl uklidnit Moskvu a demonstrovat nezájem USA nechat se vtáhnout do přímé války, poslání raketometů zcela nezapověděl.

Nabízela se totiž možnost poslat raketomety jen s municí, která bude mít dost krátký dostřel na to, aby se omezilo riziko zásahu území Ruska a zároveň dost na vylepšení současných kapacit ukrajinské armády. A přesně tuto možnost Biden očividně zvolil.

Podle výpovědí Bidenových úředníků se má jednat o nespecifikovaný počet raketometů HIMARS s municí, která má dostřel téměř 80 kilometrů (větší rakety přitom mají dostřel až stovky kilometrů).

Na zprávu už reagovala i ruská strana, podle níž rozhodnutí USA zvyšuje riziko přímé konfrontace mezi Moskvou a NATO. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že dodávku Rusko vnímá „extrémně negativně“.

Raketomety byly ukrajinská hlavní priorita

Kyjev americké raketomety (nebo jejich alternativy od jiných zemí NATO) požadoval opakovaně a v poslední době tlak na Washington zvyšoval.

Před několika dny například poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak sdílel video, které pravděpodobně ukazuje ruské termobarické zbraně v akci a využil ho jako nástroj pro kritiku americké zdrženlivosti. „Někteří partneři nám raději nedávají nezbytné zbraně, protože se bojí eskalace. Eskalace, to jako vážně? Ruská federace už teď používá ty nejtěžší nenukleární zbraně proti Ukrajincům a upaluje lidi zaživa. Možná nastal čas tomu odpovědět a dát nám MLRS (zkratka pro americké raketomety, pozn. red.).“

Podoljak také už dřív veřejně avizoval, že by Ukrajině hodně pomohly i střely kratšího doletu, když prohlásil, že „je těžké bojovat, když na vás někdo útočí ze vzdálenosti 70 kilometrů a vy nemáte nic, čím byste mohli útok oplatit“.

Americké raketomety MLRS, HIMARS nebo podobné stroje z jiných zemí jsou také červeně označené a na prvním místě ve veřejném seznamu věcí, které Ukrajina potřebuje, aby vyhrála válku, sestaveném ukrajinskými odborníky. Motivovat USA k poslání systémů alespoň s municí kratšího dostřelu se snažil i Zelenskyj, když ujišťoval, že Ukrajina nemá v plánu útočit na území Ruské federace.

Důvod ukrajinské touhy po těchto strojích je jasný – s jejich dostřelem a přesností jsou efektivní pro boj s artilerií. Na nejvyspělejší kusy artilerie, která je v bojích na Ukrajině pro Rusko velmi důležitá, dosud Ukrajinci s tím, co mají, přitom mohli ze země střílet jen omezeně nebo vůbec.

Game changer?

„Dostřel (80 km) je o hodně menší než maximum, které u těchto systémů dosahuje asi 300 kilometrů. Zároveň je to ale o hodně větší dostřel, než jaký má jakákoliv jiná zbraň, která byla dosud Ukrajině zaslána,“ okomentoval pro CNN přínos systémů HIMARS pro Ukrajinu americký úředník. „Například houfnice M777 od USA sice minulý měsíc přinesly velké zlepšení ukrajinského dostřelu a síly, přesto ale i tato děla mají dostřel jen kolem 25 kilometrů,“ dodal.

Tento a podobné výroky navozují dojem, že raketomety Ukrajině víc jak zdvojnásobí dostřel, což uvádí například deník Washinton Post. To je ale přinejmenším mírně nadnesené.

Ukrajina totiž pravděpodobně má k dispozici i nějaké vlastní systémy s dostřelem dosahujícím vysokých desítek kilometrů, či dokonce balistické rakety s doletem stovek kilometrů. Nikdo ale neví kolik a v jakém stavu.

Podle analytika Jiřího Vojáčka by Ukrajina mohla aktuálně mít k dispozici „pár prototypů“ Hrim-2 a Sapsan, což jsou systémy balistických raket s dostřelem až několik set kilometrů. Z kategorie balistických raket podle Vojáčka Ukrajina zřejmě ještě má starší sovětské systémy Točka a Luna, „o jejichž ‚nasaditelnosti‘ není nic známo“.

Co se týče přímo salvových raketometů, mají zatím Ukrajinci k dispozici raketomety BM-21 a RM-70, které podle Vojáčka dostřelí s nejnovější municí do 40 kilometrů, většinou ale spíš dvaceti kilometrů. Kromě toho země disponovala i dalšími staršími sovětskými stroji s dostřelem až 90 kilometrů, které už ale nemusí ani být v použitelném stavu.

Hlasité ukrajinské volání po amerických raketometech ale svědčí o tom, že Kyjev moc takových zbraní k použití nemá. Americké raketomety jsou navíc jednoduše lepší. Někteří odborníci se proto jejich dodávku na Ukrajinu nebojí nazvat „game changerem“, jiní volí mírnější slova a říkají, že raketomety „vyrovnají síly“.

Jejich dopad na vývoj války bude nicméně samozřejmě záležet na počtu zaslaných kusů i na tom, jak je Kyjev dokáže využít. Potenciál systémů HIMARS výrazně pomoct Ukrajině v obraně proti ruské artilerii je ale nezpochybnitelný. „Dostřelí dál, jsou daleko přesnější a byl by zajištěný přísun náhradních dílů,“ řekl k tomu Vojáček.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované