Článek
Doposud nezveřejněný dokument, takzvaná ukrajinská bílá kniha, kterou Ukrajinci předloží Evropské unii, vyzývá sedmadvacítku k agresivnějšímu a nezávislejšímu postoji v otázce sankcí, jelikož budoucí role Washingtonu je po odstoupení prezidenta Donalda Trumpa od jejich zpřísnění nejistá.
Mezi 40 stranami doporučení je i výzva k přijetí zákonů, které by umožnily rychlejší zabavení majetku osob postižených sankcemi ze strany EU a jeho převedení na Ukrajinu. Sankcionované osoby by se pak mohly domáhat náhrady škody u Ruska.
EU by podle dokumentu měla zvážit i opatření, která by rozšířila účinnost jejích sankcí mimo její území – včetně postihování zahraničních firem využívajících evropské technologie k podpoře Ruska a „zavedení sekundárních sankcí na odběratele ruské ropy“.
Takové sekundární sankce, které by se mohly dotknout velkých odběratelů, jako jsou Indie a Čína, by představovaly výrazný krok, k němuž se Evropa dosud neodhodlala. Trump sice o těchto krocích veřejně uvažoval, ale zatím se je rozhodl neučinit.
Bílá kniha rovněž vyzývá EU, aby více využívala rozhodování kvalifikovanou většinou v oblasti sankcí, čímž by se zabránilo blokování návrhů jednotlivými členskými státy. Dosud je totiž nutná jednomyslnost.
Trump se poté, co v pondělí mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, rozhodl, že nové sankce vůči Rusku zatím nevyhlásí. Zklamal tak evropské lídry a Ukrajinu, kteří na něj několik týdnů naléhali, aby zvýšil tlak na Moskvu. Následně hovořil s ukrajinskými i evropskými představiteli a podle zdrojů Reuters jim sdělil, že chce dát prostor dalším jednáním.
EU a Velká Británie však v úterý přesto oznámily nové sankce proti Rusku a uvedly, že nadále doufají v zapojení USA. Evropané zároveň začínají otevřeně debatovat o tom, jak udržet tlak na Moskvu, pokud Washington ustoupí.
Katalyzátor pro EU
Ukrajina se veřejně snaží vyhýbat jakékoli kritice Spojených států, zvláště po únorové Trumpově ostré kritice prezidenta Volodymyra Zelenského.
Dokument přesto obsahuje výtky vůči aktuálnímu postoji USA. Vyzdvihuje sice „bezprecedentní“ sankce EU, ale upozorňuje, že Washington se prakticky stáhl z většiny mezivládních platforem zaměřených na sankce a kontrolu vývozu.
Podle dokumentu USA zpomalily činnost monitorovací skupiny dohlížející na cenové stropy u ruské ropy, rozpustily federální tým pro stíhání porušení sankcí a přeřadily řadu odborníků na jiné oblasti.
Poznamenává také, že byly vypracovány dva rozsáhlé balíčky amerických sankcí. Jeden připravila vláda a druhý protrumpovský senátor Lindsey Grahama. Není ale jisté, zda je Trump schválí.
Nejistota kolem amerického postoje zpomalila tempo ekonomických protiopatření a mezinárodní koordinace, ale podle Ukrajiny by to „nemělo vést EU ke zmírnění tlaku“, uvádí dokument. Naopak by to mělo EU motivovat k tomu, aby převzala v oblasti sankcí vedoucí roli.
Důležitá Evropa
Ukrajina se obává, že odklon Washingtonu od společného postupu se Západem může vést ke kolísání postoje i v EU, kde rozhodování o sankcích tradičně vyžaduje jednomyslnost.
„Americké odstoupení od sankčního režimu by znamenalo vážný zásah do jednoty EU. Vážný,“ uvedl pro Reuters vysoce postavený ukrajinský představitel.
EU sice nemůže při vyvíjení ekonomického tlaku na Rusko plně nahradit sílu USA – zejména kvůli globální dominanci dolaru, kterou euro nemá – nicméně podle odborníků by rozhodnost Evropy mohla i bez americké účasti udržet ruskou ekonomiku pod tlakem.
„Evropa má v rukou víc karet, než si myslíme,“ řekl Craig Kennedy, expert na ruskou energetiku z Davisova centra na Harvardu.
