Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ačkoliv jsou Ukrajinci v současnosti spíše v defenzivě, může tento relativní stav na frontě klamat. Alespoň podle ukrajinského bezpečnostního analytika Mychajla Samuse, který má sám zkušenosti z armády.
Letošní rok podle něj bude pro obě strany konfliktu velmi důležitý kvůli listopadovým prezidentským volbám v USA, po nichž se do Bílého domu může vrátit Donald Trump.
„Myslím si, že v danou chvíli chtějí Rusové letos získat co největší území. A po případném Trumpově nástupu se s ním domluvit, ať přiměje prezidenta Zelenského ve své podstatě podepsat „kapitulaci‘, a hranice by se vytyčila podle aktuální situace na bojišti,“ říká Samus v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Řeč přišla i na tolik diskutovanou ukrajinskou mobilizaci. „Nemůžeme bojovat s Ruskem symetricky, ale asymetricky. To znamená, že nemůžeme nasadit jednoho našeho vojáka proti jednomu ruskému. Musí to být technologicky nastavené tak, abychom někde mohli umístit deset vojáků a jinde, kde je to potřeba, sto.“
Podotýká, že Moskva má čas do května, kdy by na Ukrajinu měla začít proudit tolik chybějící dělostřelecká munice.
Začněme malým shrnutím. Situace na frontě podle různých zdrojů není obecně dobrá a spíše se zhoršuje. Ruské útoky dál vyčerpávají ukrajinské jednotky, které nemají dostatek mužů, a zákon o mobilizaci stále leží v parlamentu. Máme tu zmatené stažení z Avdijivky, velkým problémem jsou ruské klouzavé bomby. Jak je na tom momentálně ukrajinská armáda?
Situace není příznivá – chybí náboje pro dělostřelectvo, technika a lidé. A ekonomicky to také není dobré. Na druhou stranu Ukrajina nemá žádné jiné východisko než bojovat. Nejdůležitější je udržet pozice a snažit se osvobodit co nejvíc území.
Velmi důležitý je i termín 10. dubna. Do druhého čtení má jít mobilizační zákon, který má 4000 pozměňovacích návrhů.
Neměním svoji hypotézu, že zásadní je získání Krymu. Na východě země to může a bude trvat delší dobu, protože je tam snazší zásobování ruské armády. Přestože tato situace nenastala, věřím, že to tak nakonec dopadne.
V čem bude důležitý letošní rok? Očekáváte letos ze strany Kyjeva nějakou ofenzivu?
Trochu se vrátím. Ano, loni se nám nepodařil průlom na jižní frontě. Předmostí na levém břehu Dněpru plní spíš taktický účel, ale v daný okamžik to není strategická věc. Na přelomu roku proto vyvstala otázka, jak se s daným vývojem posunout dál, a vznikly dvě koncepce.
A ty jsou?
První variantou je, že se Ukrajina letos postaví do úplné obrany a bude se celý rok připravovat kapacitně i technicky na to, aby v roce 2025 opět zahájila větší ofenzivu. Ta druhá počítá s tím, že už v průběhu roku bude Ukrajina zkoušet průlom na jižním směru. Počítá se, že by měla dorazit jak pomoc s USA, tak z Evropy. Pravděpodobně by mohly být v provozu už slíbené F-16.
Bývalý hlavní velitel ukrajinských sil Valerij Zalužnyj byl spíš zastáncem první varianty. V úvaze, kterou zveřejnila americká CNN, uvedl, že potřebuje pět měsíců na technologické vyzbrojení a další čas na výcvik.
Jeho nástupce ve funkci generál Oleksandr Syrskyj je spíš zastáncem druhé varianty. Dodejme mu technologické věci, počínaje drony, dělostřeleckou munici, případně letadla a on zkusí zopakovat to, co se povedlo v rámci takzvané charkovské operace. I to možná vedlo k tomu, že došlo k výměně na postu velení armády.
Letošní rok tudíž považujete za důležitý.
Ano. Na začátku roku 2025 může v Bílém domě opět usednout Donald Trump. Varianta, že se letos připravujeme a příští rok útočíme, když nevíme, co se bude dít, není ideální. Postup si momentálně nemůže naplánovat ani Rusko.
Myslím si, že v danou chvíli chtějí Rusové letos získat co největší území. A po případném Trumpově nástupu se s ním domluvit, ať přiměje prezidenta Zelenského ve své podstatě podepsat „kapitulaci“, a hranice by se vytyčila podle aktuální situace na bojišti.
Ruská ofenziva podle mě začala loni v říjnu a stále pokračuje. Je ale důležité říct, že nedosáhli žádného výrazného taktického úspěchu. Avdijivku sice získali, ale za cenu velkých ztrát a nyní se zastavili na ukrajinské obraně. Dneska mohou získat 100 metrů, ale zítra je zase ztratit.
Do březnových prezidentských voleb chtěli mít celý Donbas, což se jim nepodařilo. Moskva počítá, že má do května čas, protože i díky české iniciativě začne na Ukrajinu proudit dělostřelecká munice.
Rusové chtějí využít situace, že Ukrajina podle nich nemá dostatek většiny vojenského materiálu. Proto nyní dochází k tak masivnímu ostřelovaní. Pro Rusy je důležité mít na začátku roku 2025 co nejlepší výchozí pozici.
S případným Trumpovým příchodem nikdo neví, jak se bude chovat nejen k Rusku, ale i k Číně či Indii, které jsou pro Kreml ekonomicky důležité.
Je známo, že Rusové budují novou armádu o síle 100 tisíc vojáků. Je možné, že ji plánují použít při možné letní ofenzivě, jak informoval velitel ukrajinských pozemních vojsk Oleksandr Pavljuk. Je ale možné, že vojáky jen využijí k doplnění jednotek ztrácejících bojeschopnost. Ke kterému scénáři se přikláníte vy? Spustí Rusko podle vás podobné ofenzivy jako u Avdijivky nebo Bachmutu?
Budují to od nuly. Nové divize budou plnit určité úkoly, takže je využijí na konkrétních částech fronty, kde to bude zapotřebí. Mají za cíl to stihnout do půlky května. Musíme si ale uvědomit, že i oni mají problémy s vybavením. I ruská armáda má nedostatek dělostřelecké munice – nedostává jí tolik, kolik by potřebovala. Byť navýšili výrobu, na pokrytí požadavků armády to nestačí.
Satelitní snímky ukazují, že jejich strategické sklady, kde byla uskladněna sovětská technika, zejí prázdnotou. Podle ukrajinských propočtů by se nové, kompletně vybavené uskupení mohlo do armády začlenit koncem roku 2024.
Vojáci i experti upozorňují, že Ukrajina nedbala na budování obranných linií. Příkladem může být již zmíněná Avdijivka. Proč k tomu podle vás došlo? A není na to už pozdě?
Když to přeženu, po úspěchu charkovské a chersonské ofenzivy neměl nikdo plány se bránit. Naopak byly velké cíle, že se budou stavět obranné linie podél hranice z roku 1991. Teď jsme v situaci, kdy nelze vést dynamickou obranu, ale budeme se přizpůsobovat situaci. Minimálně celý Donbas musí být určitě uzavřený, protože středobodem je Krym.
Z logistického hlediska mohu Rusové z Donbasu neustále útočit a tlačit na ukrajinské pozice. Na jihu je pro ruské jednotky situace jiná. I tam musí být obranné linie, ale ne tak propracované jako na Donbase. Pokud by se například podařilo izolovat ruské síly na Krymském poloostrově, určitě by to výrazně oslabilo celou obranu na jižní frontě.
Ohledně budovaní obranných linií není pozdě. V současnosti staví první linie vojáci, ale druhou a třetí linii budují stavební firmy tak, jak by to skutečně mělo být – jako za první světové války. Pak by to nemělo být tak, že hradbou bude město, jako tomu bylo třeba u Bachmutu nebo Avdijivky. Ale aby byly skutečně před městy a neprošel skrze ně nikdo.
Ukrajinská armáda ztratila v poslední době hodně cenné techniky včetně té západní. Co za tím je?
Velký problém jsou ruské bomby, které způsobují citelné ztráty. Ruské letouny je vypouštějí ještě z hloubi okupovaného území. Ukrajinské systémy se tak musejí přesouvat blíž k frontě, aby jejich střely mohly doletět ještě nad okupované území. A všudypřítomné drony pak snáze odhalí jejich pozice. Proto jsou zapotřebí i F-16, aby vytlačily ruské letectvo z blízkosti bojové fronty a vytvořily pro jednotky bezpečnou bezletovou zónu.
Rusové budují nové divize, Ukrajinci řeší mobilizační zákon. Mohl by příliv nových branců změnit zákon, který má zlepšit sociální péči pro vojáky a policisty? Podle něj by se měli novému lékařskému vyšetření podrobit všichni, kteří byli dříve označeni za „částečně nezpůsobilé“.
Na Ukrajině je v tuto chvíli asi 450 000 Rusů. Když se začalo mluvit o mobilizaci – o potřebě 500 000 nových branců –, vyvolalo to ve mně určitou skepsi. Nemůžeme bojovat s Ruskem symetricky, ale asymetricky. To znamená, že nemůžeme nasadit jednoho našeho vojáka proti jednomu ruskému.
Musí to být technologicky nastavené tak, abychom někde mohli umístit deset vojáků a jinde, kde je to potřeba, sto. Je to nesmírně složitá věc, proto tolik pozměňovacích dodatků: do má být na linii dotyku a kdo sloužit ve Lvově, jak by měly fungovat rotace atd.
Generál Syrskyj mezitím provádí uvnitř armády hloubkový audit, díky kterému se už v různých složkách našly desetitisíce lidí, které lze využít na rotaci. To je nesmírně důležité a cenné. Nově přijatý zákon může skutečně odhalit lidi, kteří si před rokem 2022 nebo později koupili lékařský posudek, aby nemuseli nastoupit vojenskou službu.
Jak byste popsal ukrajinskou veřejnou debatu ohledně současné vojenské situace? Jen osm procent Ukrajinců je podle Mezinárodního sociologického institutu v Kyjevě připraveno vstoupit do pravidelné armády, dalším sedmi procentům nevadí vstup do teritoriálních sil. Na začátku války to bylo 11, respektive 12 procent. Přitom tři ze čtyř Ukrajinců říkají, že během války je v pořádku trpět tak dlouho, jak je potřeba.
Žádný člověk ve 21. století nechce do války, ale máme souseda, jakého máme. Podle něj ukrajinský národ neexistuje a může být jedině převychovaný. Když vidíme, co dělají na okupovaném území i u sebe doma, je to v podstatě válka o přežití.
