Hlavní obsah

Umírali po hodině na bojišti, vagnerovci už nebudou verbovat vězně

Foto: Profimedia.cz

Vagnerova skupina má podle odhadů asi 50 tisíc členů, od léta své řady rozšiřovala také o trestance.

Reklama

Vagnerova skupina již nebude rekrutovat vězně, oznámil šéf žoldnéřské organizace Jevgenij Prigožin. Poslední týdny se objevují zprávy o velkých ztrátách vagnerovců i špatných podmínkách, se kterými se trestanci na frontě potýkají.

Článek

Vagnerova skupina nyní hledá možné rekruty na mnoha místech. Zvláštní pozornost již v létě upoutala její snaha své řady rozšířit také o vězně, kteří si odpykávali tresty v ruských věznicích. Soukromá vojenská skupina s vazbami na Kreml jim slíbila, že za několik měsíců bojů po boku ruské armády, získají svobodu i tučnou odměnu.

Někteří z trestanců, kteří se z fronty vrací, však popisují nelidské podmínky a posílání nevycvičených vojáků na smrt.

Tomu by měl být nyní konec. Šéf Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin tvrdí, že nábor trestanců už nebude pokračovat. Proč skupina nebude své řady o trestance nadále rozšiřovat, neřekl. Podotkl však, že plní všechny závazky vůči těm, kteří pro něj pracují.

Není přesně jasné, kolik vězňů se rozhodlo k vagnerovcům přidat. Agentura Reuters v souvislosti s tím poukázala na údaje ruské vězeňské služby z listopadu, které ukázaly, že jen za 4 měsíce klesl počet ruských vězňů o více než 20 tisíc. Takový pokles je největší, který země zaznamenala za posledních deset let.

Ruské nezávislé zpravodajské portály Mediazona a Agentstvo uvedly, že ochota vězňů přidat se k vagnerovcům v zimě klesla poté, co se začaly šířit zprávy o špatném zacházení vagnerovců.

Podle zjištění webů měla skupina vězňům, kteří narukovat odmítli, taktéž vyhrožovat prodloužením jejich trestu.

Naverbovaní vězni se vrací domů

Bojujte s námi na ukrajinské frontě šest měsíců a budete osvobozeni, slibovala Vagnerova skupina ruským trestancům. Po půl roce se ti, kdo přežili, vrací domů s čistým trestním rejstříkem a nejasnou budoucností.

Ruští propagandisté zveřejnili záběry šéfa Vagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jak propouští první várku bývalých vězňů, již výměnou za příslib svobody odešli bojovat na Ukrajinu.

V lednu ruská státní média zveřejnila záběry Prigožina ze setkání s první skupinou odsouzených bojovníků, kteří bojovali na Ukrajině šest měsíců a byli omilostněni. „Pamatujte, že život vám dal tuto šanci: nevyhýbali jste se cti, bránili jste vlast, všichni jste byli připraveni zemřít,“ řekl odvedencům šéf vagnerovců.

Vagnerova skupina čítá asi 50 tisíc mužů, odhadlo v lednu britské ministerstvo obrany. V posledních měsících hraje organizace stále významnější roli, neboť stojí v čele nejtvrdších bojů u Bachmutu, popsala agentura Reuters. Na východě Ukrajiny nicméně utrpěli vagnerovci zřejmě těžké ztráty.

Řada naverbovaných vězňů zemřela krátce po příjezdu na frontu

Podle odhadu americké vlády v bojích na Ukrajině zemřely tisíce bojovníků rekrutovaných vagnerovci. Většina z nich by přitom měla být právě z řad naverbovaných trestanců.

Velká část z nich pak zemřela jen několik dní nebo dokonce hodin po příjezdu na frontu, tvrdí podle listu The New York Times lidskoprávní skupiny.

Vysoké ztráty potvrzuje taktéž rozšíření žoldnéřského hřbitova, kde v lednu satelitní snímky zaznamenaly sedminásobně více hrobů oproti listopadu. Časově ztráty odpovídají probíhajícím bojům o Bachmut.

Vagnerova skupina

  • Vagnerova skupina byla poprvé vyslána do akce v roce 2014 během anexe Krymu. Rusko konstantně popírá, že má jakékoliv vazby na tuto organizaci, avšak mnohá vyšetřování ukázala opak.
  • Jedná se o žoldáckou polovojenskou organizaci, která čítá asi pět tisíc vojáků, jak píše BBC. Její zakladatel Dmitrij Utkin, řečený Vagner, byl známým sympatizantem nacistické ideologie.
  • Militantní skupina se účastnila ruských vojenských operací na Krymu, v Africe, v Sýrii, v Mali a také na Ukrajině. Skupina čelí mimo jiné obviněním ze strany OSN z násilí páchaného na civilistech v Mali. Aktuálně se prošetřují její aktivity na Ukrajině, přičítá se jí např. masakr civilistů v Buče.

Rekrutování vězňů v takovém množství nemělo v Rusku obdoby. Tolerance ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina nicméně ukazuje podle listu na cenu, kterou je ochotný zaplatit, aby se vyhnul porážce.

Podobně tak je bezprecedentní i plošné udělování amnestií. A ačkoliv si povětšinou vězni odpykávali krátké tresty, třeba za krádeže, mezi odvedenci byli také muži odsouzení za znásilnění i několikanásobné vraždy. Otázku tak tvoří i začlenění takových rekrutů do společnosti.

Reklama

Doporučované