„Útoky s cílem šířit strach.“ Co víme o dronových incidentech v Dánsku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už třetí noc muselo některé z dánských letišť dočasně zastavit provoz kvůli výskytu neznámých dronů v okolí. Vzdušný prostor v okolí letiště Aalborg na severu země se zase po necelé hodině otevřel.

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen incidenty považuje za „hybridní útoky“, jejichž cílem je šířit strach. Podle něj nejde o náhodu, ale o systematickou kampaň.

Kodaň neoznačila viníka, ale celý týden se nad záhadou vznáší podezření, že za vším stojí Rusko, což Moskva označila za neopodstatněné a absurdní.

Shrnujeme nejdůležitější informace o dronových incidentech.

Bezpilotní letouny byly spatřeny u letišť a vojenských základen napříč Dánskem. Jako první muselo v úterý večer zavřít kodaňské letiště, zhruba ve stejnou dobu zastavilo provoz také letiště u norské metropole Oslo. Od té doby nicméně Norsko další incidenty nehlásilo a drony narušovaly provoz znovu už jen v Dánsku.

Ve čtvrtek se dronové sabotáže vyskytly také poblíž letecké základny Skrydstrup, odkud startují dánské stíhačky F-16 a F-35. Policie potvrdila incident rovněž u vojenské základny Holstebro.

V pátek hlásilo výskyt dronů podobných těm z Dánska i Švédsko. Podle tamního veřejnoprávního rozhlasu letěly nad Karlskronským souostrovím, asi deset kilometrů od námořní základny ve městě Karlskrona na jihu země.

O tom se zatím veřejně ví jen málo. Po úvodním incidentu u kodaňského letiště dánské úřady specifikovaly, že šlo o velké drony. Podle vyšetřovatelů musí za incidenty stát zkušený operátor.

Ministr obrany Poulsen v pátek v rozhovoru pro dánskou stanici TV2 řekl, že úřady mají videozáznam dronů. „Doufejme, že nám obrázky něco řeknou o tom, jaký typ dronů to je a kdo za tím je,“ vyjádřil naději.

Při žádném incidentu zatím nebyl nikdo zraněn. Zejména proto, že dánské bezpečnostní složky nechaly všechny stroje pokračovat v letu.

Odpověď na tuto otázku má dvě roviny.

Někteří bezpečnostní experti upozorňují, že v případě průletů dronů nad citlivými oblastmi, jako jsou právě letiště nebo vojenské základny, je zkrátka výhodnější stroj nechat proletět.

„Když něco ve vzduchu sestřelíte, něco také spadne dolů,“ řekl velitel dánské armády Michael Hyldgaard.

Na zemi by zkrátka padající dron, který zjevně nechystá žádný útok, mohl způsobit vysoké škody. Použitá munice ho navíc nemusí trefit, jak ukazuje polská raketa vypálená začátkem září proti ruským dronům, která ale skončila v obytném domě. Naštěstí nevybuchla.

Dánská policie i armáda nicméně daly najevo, že jsou připraveny drony sestřelit, pokud by vyhodnotily, že je možné to udělat bezpečně. „Ale není to udržitelná situace, musíme přijít s nějakými nápady,“ poznamenal pro britskou BBC bezpečnostní expert Peter Viggo Jakobsen z Dánské královské univerzity obrany. „Je to díra v naší připravenosti,“ dodal pro agenturu Reuters.

A to je druhá rovina: Dánsko možná ani nemá dostatečné vhodné kapacity, jak s hrozbou tohoto druhu bojovat.

Ministr Poulsen v pátek volil jen opatrná slova, když v už citovaném rozhovoru pro TV2 odpovídal na otázku, jestli má země situaci pod kontrolou. Říkal sice, že Dánsko má technologie, aby dokázalo tomuto druhu útoku odolat, ale na doplňující otázku přiznal: „Ne, nefungovaly dost dobře, to nebudu zastírat.“

Podobné potíže řeší i další evropské země, které v obraně proti dronům zaostávají. „Z perspektivy inženýra je mnohem jednodušší vyrobit dron, který létá, než něco, co mu v létání zabrání,“ poznamenal pro BBC Kjeld Jensen z dronového centra Jihodánské univerzity.

Použití tradiční raketové munice v hodnotě i několika milionů proti množství dronů v hodnotě desítek až stovek tisíc může být navíc velmi nákladné.

Evropská unie se teď proto například snaží koordinovat vybudování tzv. dronové zdi na hranici s Ruskem. V pátek o tom mají jednat ministři z vybraných zemí, včetně Dánska.

Žádné důkazy k tomu zatím Dánsko nezveřejnilo. Premiérka Mette Frederiksenová ale už po úvodní sabotáži v Kodani řekla, že tomu nasvědčuje celkový evropský kontext. Měla na mysli například průnik asi 20 ruských dronů do Polska ze začátku září a další obdobné události menšího rozsahu v Pobaltí nebo v Rumunsku.

Své spojence v NATO ale Dánsko podle lotyšské ministryně zahraničí Baiby Bražeové informovalo, že za útoky stojí nespecifikovaní „státní aktéři“.

Už několik dní také různá média upozorňují, že v blízkosti dánských vod se pohybuje několik ruských lodí. Deník Ekstra Bladet jednu z nich vyfotografoval, konkrétně výsadkovou loď Alexandr Šabalin, která oblastí proplouvala s vypnutým zařízením pro zaznamenávání polohy a zdržuje se přímo na pomezí dánských a mezinárodních vod.

Dánská policie se k lodi odmítla podrobněji vyjádřit, ale potvrdila, že data o podobných lodích jsou součástí vyšetřování. Na tiskové konferenci v pátek odpoledne vyšetřovatelé nechtěli upřesnit ani to, na jaká konkrétní plavidla se zaměřují.

Úřady se zatím snaží shromáždit další informace a identifikovat viníka. Na další zprávy čekají i v NATO. Představitelé členských států, včetně například francouzského prezidenta, už vyjádřili Kodani podporu.

Dánsko se zatím nerozhodlo, jestli aktivuje článek 4 smlouvy o NATO, který dovoluje členům zahájit konzultace ohledně bezpečnostních záležitostí. Až do letošního září ho Aliance použila jen šestkrát, v nedávné době ho ale aktivovalo Polsko kvůli ruským dronům nad svým územím a Estonsko poté, co do jeho vzdušného prostoru na 12 minut pronikly ruské stíhačky.