Článek
Na půdě Evropské unie se vedou debaty o jmenování vyslance, který by měl na starosti vyjednávání s Ruskem. Hnacím motorem těchto snah jsou obavy, že Spojené státy se s Moskvou o osudu Ukrajiny dohodnou separátně - bez ohledu na evropské zájmy.
Hlavními podporovateli této myšlenky jsou Francie a Itálie. Francouzský prezident Emmanuel Macron už v prosinci vzkázal, že „brzy bude opět užitečné jednat s Vladimirem Putinem“ a vyzval své evropské spojence, aby se připravili na přímý dialog s Moskvou.
Před několika dny se k němu přidala i italská premiérka Giorgia Meloniová. „Myslím, že nastal čas, aby Evropa jednala také s Ruskem,“ uvedla podle serveru Euractiv během novoroční konference v italském parlamentu.
„Pokud se Evropa rozhodne v této fázi vyjednávat pouze s jednou ze dvou stran, obávám se, že její pozitivní přínos bude omezený,“ dodala. Má za to, že pokud se Evropa nezkoordinuje, „riskuje, že prokáže Putinovi laskavost“.
Zřízení postu by představovalo výrazný zlom v postoji Evropy k vyjednávání o ukončení konfliktu na Ukrajině, od jehož začátku brzy uplyne už čtvrté výročí, napsal bruselský server Politico. Podle něj jsou už samotné debaty okolo toho znamením, že kontinent je připravený hrát významnou roli v jakémkoli budoucím urovnání.
„Existují některé otázky, které nelze projednávat [pouze] s USA, pokud mají přímý dopad na naši bezpečnost jako Evropanů,“ vysvětlil zmíněnému serveru vysoko postavený francouzský představitel, proč je navázání dialogu s Ruskem důležité.
Bylo by to nebezpečné, zní z Estonska
Podle Politica, které mluvilo s několika diplomaty obeznámenými s vývojem těchto debat, se Francii a Itálii pro návrh podařilo zajistit si podporu Evropské komise a několika dalších členských zemí.
Už se ale stihli ozvat i jeho odpůrci. Ti tvrdí, že jmenování vyjednavače je založené na předpokladu, že Rusko je připraveno jednat v dobré víře a dohodnout se na něčem jiném, než je podrobení Ukrajiny. Od takové situace jsme ale podle nich daleko.
Do plánů se veřejně pustil například estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Vytvoření postu evropsko-ruského vyslance označil za „nebezpečný“ krok a vzkázal, že země, které leží „geograficky dále od Ruska“ by neměly „opakovat staré chyby“.
„V Evropské unii není na stole žádný návrh na vytvoření pozice vyslance pro Rusko, ale i pouhé šíření takových myšlenek v zákulisí je nebezpečné,“ uvedl Tsahkna podle estonského serveru ERR.
„Rusko by využilo samostatné vyjednavače k tomu, aby poštvalo jednotlivé země proti sobě a podkopalo evropskou jednotu,“ obává se.
Podle něj Moskva neprojevila „ani nejmenší ochotu k ústupkům“. Tou správnou cestou je tak pokračovat v mezinárodní izolaci Ruska, je přesvědčený Tsahkna. „To znamená držet Rusko a jeho vůdce daleko od důležitých rozhodovacích stolů a červených koberců,“ uvedl s tím, že na místě jsou další sankce, které vystupňují tlak na Rusko.
Skepse z předsednické země
Skeptický je ke zřízení nové role také Kypr, který se v lednu chopil na šest měsíců rotujícího předsednictví Rady EU a získal tak významnější roli v rozhodovacím procesu sedmadvacítky.
Tamní ministr zahraničí Konstantinos Kombos ve středu naznačil, že je vhodnější přenechat iniciativu Spojeným státům. „Probíhají jednání, která jsou vedena Spojenými státy. Tato jednání mají jasnou metodiku. Ukrajinská strana se těchto jednání účastní,“ uvedl pro serveru Euronews.
„Nemyslím si, že je vhodná doba na hledání nových způsobů, jak změnit celou strukturu a metodiku. Alespoň podle informací, které máme, se (rozhovory) ubírají směrem, který podle Ukrajiny vyvolává skutečné naděje,“ doplnil.
Jak by takový post vypadal a kdo by jej zastával, je v tuto chvíli otázkou. Jako o potenciálním kandidátovi se mluví například o finském prezidentovi Alexanderu Stubbovi, který je zkušeným diplomatem a udržuje vřelé vztahy s americkou hlavou státu.
Dalším jménem, které se zmiňuje, je jméno současné šéfky unijní diplomacie a bývalé estonské premiérky Kaji Kallasové, která se důsledně profiluje jako vhodná kandidátka na jakoukoli roli v jednáních o budoucnosti Ukrajiny.
