Článek
Rostoucí ruské ztráty a mezinárodní izolace, to je hlavní účet osmi týdnů války, kterou na Ukrajině rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin ve jménu „demilitarizace a denacifikace“ sousední země.
Pochybnosti o jeho válečném plánu začínají zaznívat i mezi vysokými představiteli kremelského režimu. Jejich řady sice dál zůstávají omezené, nacházejí se však na vysokých postech jak ve vládě, tak ve státních podnicích.
A přidávají se ti, kdo mají moc a peníze – ruští oligarchové, které západní sankce uvalené v reakci na Putinovo tažení připravily o značnou část majetku.
Zasvěcenci promluvili
Agentura Bloomberg ve středu zveřejnila text, ve kterém promluvilo deset „zasvěcenců“ Kremlu. Požádali o anonymitu, protože měli strach z odplaty.
Putinovu útočnou válku označili shodně za „katastrofickou chybu“, která zemi vrací o roky, desetiletí zpátky. Jak píše Bloomberg, rostoucí počet vysokých úředníků se obává, že izolace Ruska trvale poškodí ekonomiku země, ohrožuje její bezpečnost a jednoznačně decimuje vliv, který Moskva doposud ve světě měla.
Některé prý překvapila rychlost a rozsah reakce USA a jejich spojenců, kdy sankce zmrazily polovinu rezerv ruské centrální banky ve výši 640 miliard dolarů (14,4 bilionu korun), zahraniční společnosti se vzdaly desítky let trvajících investic a takřka přes noc ukončily v zemi činnost, a také neustále se rozšiřující vojenská podpora poskytovaná Kyjevu.
Podle lidí obeznámených se situací se vysocí úředníci snažili prezidentovi vysvětlit, že ekonomický dopad sankcí bude zničující a vymaže dvě desetiletí růstu a vyšší životní úrovně, které Putin zajistil během své vlády.
Putin však těmto hlasům odmítá naslouchat a ty, kteří ho před ochromujícími ekonomickými a politickými náklady varují, izoluje.
Naopak se stále více spoléhá na zužující se okruh poradců „tvrdé linie“, píše agentura. Jde zejména o ministra obrany Sergeje Šojgua, náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova a tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa.
Sám Putin se prý dostal do módu, v němž cítí, že mu Západ neponechal žádnou jinou alternativu než dál válčit.
Frustrace z dosavadního neúspěchu invaze roste podle nezávislého experta na ruské bezpečnostní služby Andreje Soldatova také v tajné službě FSB. Podle lidí obeznámených se situací v ní někteří očekávali, že boje nebudou trvat déle než několik týdnů.
Putin je však odhodlán pokračovat v boji, i když Kreml musel omezit své ambice a z rychlého a rozsáhlého převzetí velké části Ukrajiny se uchýlil k vyčerpávající bitvě o Donbas na východě. Panuje názor, že pokud by se Rusko spokojilo s něčím menším, učinilo by ho to beznadějně zranitelným a slabým vůči hrozbě, kterou vidí ze strany USA a jejich spojenců.
Bloomberg v textu dále připomíná, že i tak je podpora Putinovy války mezi většinou ruské elity hluboká, přičemž mnozí zasvěcenci na veřejnosti i v soukromí přijímají kremelský narativ, že konflikt se Západem je nevyhnutelný a že ekonomika se přizpůsobí rozsáhlým sankcím uvaleným USA a jejich spojenci.
I podpora veřejnosti zůstává silná, ba dokonce sílí. Putin přitom, jak se vyjádřila zpovídaná desítka lidí z jeho kruhu, vůbec nepochybuje o tom, že ruský lid bude ve jménu snu o národní velikosti snášet roky strádání.
Tento scénář si však nepřejí mnozí ruští magnáti. Hned několik oligarchů již vydalo zastřená prohlášení, v nichž zpochybnili válečné tažení, do přímé kritiky Kremlu se však nepustili.
Prolomili mlčení
Do této skupiny patří dva z nejprominentnějších oligarchů v zemi Michail Fridman a Oleg Děripska: každý zvlášť vybízeli politiky válčících stran k nalezení mírového řešení. (Bankéř, miliardář Fridman podle BBC poznamenal, že jakékoli osobní poznámky představují riziko nejen pro něj, ale i pro jeho nejbližší spolupracovníky.)
Z těch skutečně známých jmen se otevřeně vůči Kremlu – a to velmi nevybíravým způsobem – ohradil zatím především Oleg Tiňkov.
Zakladatel banky Tinkoff Bank a majitel špičkové cyklistické stáje Tinkoff-Saxo ve svém příspěvku na Instagramu uvedl, že 90 procent obyvatel země je proti válce a že písmeno Z na její podporu kreslí jen zbývajících 10 procent pitomců; ti by se ale našli v každé zemi.
Oleg Tiňkov na snímku z ekonomického fóra v Petrohradě v červenci 2019.
„Nevidím nikoho, kdo by měl prospěch z této války. Umírají nevinní lidé a vojáci,“ napsal Tiňkov. „Když se generálové probudili s kocovinou, uvědomili si, že mají posr..ou armádu. A jak by mohla být armáda dobrá, když všechno ostatní v zemi stojí za ho… a utápí se v nepotismu, povýšenosti a servilitě?“
K Tiňkovovi se připojil další vlivný oligarcha Boris Mints, který v 90. letech pracoval pro ruskou vládu, ale čtyři dny po nástupu Vladimira Putina do úřadu byl zbaven své politické role.
„Každý správně smýšlející člověk má povinnost vystoupit proti této děsivé válce a rostoucímu autoritářství Vladimira Putina,“ sdělil BBC Mints, který žije ve Velké Británii. „Všichni musíme udělat, co je v našich silách, abychom podpořili Ukrajince trpící tímto krutým náporem. A to jak ty na Ukrajině, tak ty, kteří jsou dnes jako uprchlíci za jejími hranicemi.“
Mimochodem, Boris Mints je jediný, kdo z výše jmenovaných miliardářů nefiguruje na sankčních seznamech. Tam naopak najdete jména Děripasky, Fridmana i Tiňkova.
