Políbila dívku, zbili ji. Ruský zákaz utahuje šrouby

Ruští poslanci na sklonku listopadu schválili novelu zákona, která zakazuje propagovat „netradiční sexuální vztahy“. Nově také bude v Rusku zakázáno šířit informace o LGBT+ lidech v médiích, na internetu, v reklamě, knihách a ve filmu. Ruský prezident Vladimir Putin podle očekávání novelu zákona v pondělí podepsal.

Ruska Maria, která v největší zemi světa žije, v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že z nového zákona má obavy, ovšem coby lesba byla v nebezpečí vždy. Norma podle ní jen dává další zbraň do ruky lidem, kteří chtějí sexuální menšiny diskriminovat.

Maria má zároveň strach, že se kvůli novému zákonu dostanou do problémů ti nejhlasitější ruští aktivisté za práva sexuálních menšin. Ruská společnost se podle ní kvůli zpřísnění zákazu takzvané propagace homosexuality stane naštvanější a roztříštěnější.

Vypráví také o tom, jak ruská invaze na Ukrajina proměnila její život. „Měla jsem v životě tolik plánů, ale teď se mi všechny dveře zavírají,“ říká s tím, že všichni Rusové teď získali nálepku monster.

Mohla byste popsat, co zažívají LGBT+ lidé v Rusku ?

Stav se příliš nemění. Nemáme žádná práva a jsme zcela nechráněni, diskriminačních zákonů přibývá. Dnešní LGBT+ mládež je otevřenější a odvážnější, než byla dříve - ovšem odvaha a otevřenost jsou samozřejmě výsadou mládeže z velkých měst. V mém rodném městě mé přátele za to, že jsou LGBT+, zbili - a to bylo jen před pár lety.

Co se týče mě, já jsem co nejotevřenější mohu být. Mohu si to dovolit, protože chodím na lingvistickou univerzitu. Doslova polovina studentů této školy jsou LGBT+ lidé. V mém okruhu je ale také mnoho lidí, kteří kvůli nebezpečím, jimž čelí, ještě procesem coming outu neprošli.

Jaký dopad podle vás může nový zákon zakazující „propagaci“ lidí s jinou sexuální orientaci mít? Snižují podle vás podobné zákony třeba toleranci v ruské společnosti?

Vlastně mohu říci, že jsme byli v nebezpečí i předtím, protože jsme již měli zákon o propagandě mezi dětmi. A kdyby představitelé zákona chtěli, mohli by jakýkoli náš krok považovat za propagandu. Tuším, že loni v létě se stal případ, kdy čtrnáctileté dítě vidělo u sousedů v okně dva muže, jak spolu souloží, řeklo o tom své mamince a poté byli tito muži potrestáni.

Z nového zákona mám ale opravdu obavy. Nejen kvůli cenzuře obsahu a dalším věcem, ale i kvůli lidem, kteří nás chtějí diskriminovat. Budou mít větší práva, budou se cítit jistější a svobodnější, protože bude existovat nějaká vládní podpora. Budou mít v nenávisti obě ruce volné.

Před tímto zákonem jsme měli podobný zákon o propagaci LGBT+ mezi dětmi. Na ruských odnožích televizí Disney Channel / Cartoon Network / Nickelodeon například neuvádějí seriály s LGBTQ+ postavami. Je mnoho případů, kdy učitelé ve školách dostali padáka za to, že jsou homosexuálové a tak podobně.

Mění se pro vás zavedením nového zákona něco?

Upřímně řečeno, tento zákon byl přijat pro odvrácení pozornosti od politické situace. Naši společnost neudělá méně tolerantní, ale naštvanější a roztříštěnější.

Pro mě se toho mnoho nezměnilo. V běžné životní rutině se nic nezhorší. Vždycky jsme byli tvrdě diskriminováni, ale teď můžeme jít do vězení vyloženě kvůli tomu, že jsme LGBT+. Všechny programy, festivaly a iniciativy podporující gaye končí, nebo se zavírají.

Bojíte se toho, co by mohl nově schválený zákon ruské společnosti přinést?

Jako otevřená lesba se opravdu nechci schovávat, ale myslím, že mě k tomu režim donutí. Vím, že bude zcela nemožné najít knihu, film, seriál bez cenzury. Alespoň já si chci zachovat svobodu ducha, ale teď si myslím, že je to nemožné. Kvůli krizi a válce jsou lidé vystrašení a šílení a tenhle zákon je rozzuří a zdivočí.

Bojím se, aby se ti nejhlasitější aktivisté nedostali do opravdových problémů. Doufám, že všichni opustili zemi.

Mohou lidé proti rozhodnutí protestovat? Pokud ano, protestují?

Je to děsivé a opravdu nebezpečné, zejména kvůli policejní šikaně. Letos jsem vynechala jen jednu protestní akci proti válce, a to jen kvůli tomu, že jsem byla na operaci. Bála jsem se, že mě policisté zmlátí. Moji přátelé udělali u vlády našeho města setkání, vystupovali v bílých šatech s červenou barvou, policie je samozřejmě zadržela. Vyvázli snadno, s malou pokutou. Teď všichni Rusko opustili.

Setkala jste se osobně s nějakou diskriminací?

Vyrůstat a být „queer“ v malém městě nebylo snadné. Nikdy jsem neudělala coming out v pravém smyslu slova, ale v osmé třídě jsem začala o své sexualitě mluvit opravdu otevřeně a okruh mých přátel a spolužáků s tím byl v pohodě. Ale vždycky se najde spousta lidí, které to nezajímá, nechtějí poslouchat a znají jen nenávist. Několikrát mě zbili ve čtvrti, kde jsem dřív bydlela, protože mě viděli, jak se líbám s dívkou.

Žádala jsem policii o pomoc a oni mi řekli, abych raději utekla, protože mě nenávidí ještě víc. Byla jsem opravdu tichý teenager, snažila jsem se, aby si mě nikdo nevšímal, a to mě mnohokrát zachránilo.

Ve škole mě spolužáci po určitou dobu šikanovali za to, že jsem LGBT+, ale nějak jsem změnila jejich názor a jsme pořád kamarádi.

Změnil se od začátku invaze postoj Rusů k LGBT+ lidem?

Myslím, že lidé se ve svých názorech nijak nezměnili. Na ničem teď nezáleží. Jediné, o čem teď můžeme přemýšlet, je, jak jsme všichni odsouzeni k zániku a jak chceme toto peklo ukončit.

Jak prožíváte válku vy sama?

Když jsem byla mladší, měla jsem o válce noční můry. Ale teď je to skutečné. Připadá mi, že nemůžu mluvit o ničem jiném než o tomhle. Na samém začátku se mi zdálo, že to nemůže být skutečné. Propadla jsem z většiny předmětů jen proto, že moje mysl pořád přemítala o všech těch šílenostech. Jako by všechno bylo bezcenné a my jsme monstra.

Nálepku monstra má teď každý Rus. Měla jsem v životě tolik plánů, ale teď se mi všechny dveře zavírají. Neměla jsem dost času získat vzdělání a odejít ze země za lepším životem. Už to nepůjde. Přála bych si, abych mohl udělat něco, co by válku zastavilo. Jsem připravena na všechno.