Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poblíž pražského Vítězného náměstí v Dejvicích by mohla vzniknout ulice Ruského exilu. Starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS) řekl Mladé frontě Dnes, že takové doporučení dala tamní místopisná komise. A to v návaznosti na plánovaný nový obchvat „Kulaťáku“, který by se měl začít stavět v roce 2027 a hotový by měl být o dva roky později. Nová silnice nesoucí název Ruského exilu propojí Evropskou a Svatovítskou ulici.
Seznam Zprávy s otázkou, jak se k názvu staví, oslovily několik zástupců ruské menšiny v Česku. Například historik a publicista ruského původu Alexej Kelin pojmenování vítá. „Každý si to bude vykládat jinak, ale myslím si, že je to dobře. Přece jenom pár lidí to donutí se zamyslet, jestli jsou Rusové z principu nějaká nižší rasa, anebo jen dělají chyby jako ostatní národy,“ komentoval plány městské části.
„Mně se návrh líbí ze dvou důvodů: V Dejvicích bylo na začátku 20. století hodně ruských emigrantů a jako připomínka Masarykovy pomoci ruským migrantům,“ řekl redakci Maxim Bilan z Petrohradu, který žije v Česku 11 let. „Jen se trochu obávám reakcí na slovo ‚ruského‘, je to pro lidi červený hadr,“ dodává.
Ne všichni ale tento nápad vnímají pozitivně. „Pojmenování ulice je za mě prázdné gesto, nic důležitého v tom nevidím, jelikož to nic praktického neudělá,“ řekl redakci Denis Efremov, který do Česka přijel před třinácti lety kvůli studiu.
Kriticky se v komentáři na facebooku vyjádřil také opoziční politolog Ivan Preobraženskij: „Občanství by bylo lepším dárkem než ten nesmysl.“
Rusů v Česku ubývá
Zástupci ruské menšiny v Česku poukazují také na to, jak se od začátku války na Ukrajině změnilo vnímání jejich diaspory v tuzemsku.
Podle dat Ministerstva vnitra, které je Seznam Zprávám poskytlo, žije v České republice v současnosti téměř 38 tisíc osob hlásících se k ruské menšině. Od vypuknutí války na Ukrajině jejich počet ale klesá. Na konci roku 2021 - tedy dva měsíce před začátkem invaze - bylo Rusů v Česku o sedm tisíc více.
Nedávný průzkum agentury STEM ukázal, že se pohled Čechů na Rusy zhoršil. Vnímání Rusů se podle STEM začíná propadat na úroveň, která byla zaznamenaná v průběhu 90. let minulého století. V tu dobu by Rus jako soused nevadil pouze pětině české společnosti.
„Už jsi spálil ruský pas?“
Zástupci ruské menšiny většinou uvedli, že se před válkou s projevy nenávisti od Čechů ve větší míře nesetkávali. „Pracuji jako zubní lékařka a byly ojedinělé případy, kdy pacient zjistil, odkud jsem, a odešel z ordinace. Rozhodně se to ale nedá generalizovat,“ popsala redakci O. M., která v Česku společně s manželem žije od roku 2014.
S ojedinělými incidenty se před ruskou invazí na Ukrajinu setkával také Efremov. „Například když jsem jel v tramvaji a někdo slyšel, že mluvím rusky, začal se o tom hlasitě a s nadávkami zmiňovat,“ popsal.
Historie ruské menšiny na území Česka
Ruská menšina se na území tehdejšího Československa objevila v rámci takzvané Masarykovy ruské pomoci. Akce, která začala v létě roku 1921, se soustředila především na chudé studenty. „Masarykova akce byla mimořádná v tom, že poskytla ruské intelektuální elitě větší pomoc než všechny ostatní větší evropské státy dohromady,“ popisuje historik a publicista ruského původu Alexej Kelin.
V této první migrační vlně dorazily do Československa desetitisíce osob, další následovaly. „Pro ruské studenty bylo zajímavé se seznámit s někým ze západu, a my jsme pro ně takový poloviční západ byli. Mnoho lidí se zde s budoucím partnerem setkalo na vysokých školách, vzali se a tím pádem získali občanství,“ vysvětluje Kelin.
Po začátku konfliktu na Ukrajině se však situace pro Rusy v Česku zhoršila, podle O. M. v jejím okolí případů diskriminace přibývalo.
Se zvláštním přístupem se setkal také Efremov. „Jeden z profesorů se mě hned po začátku války ptal, jestli jsem už spálil ruský pas,“ vzpomíná, „v tu dobu jsem přemýšlel nad úplně jinými věcmi, měl jsem ukrajinské studenty, kteří měli v napadené zemi rodiny, a já jsem jim chtěl pomoct. Jeho otázka mi připadala hloupá.“
„Sám se setkávám jen s narážkami nebo špatnými vtipy. Myslím si, že je to z velké části tím, že se mi daří můj původ ‚skrývat‘ - mám dobrou češtinu a tak to na první pohled není znát,“ řekl redakci Bilan. Případy diskriminace však zná ze svého okolí: „Kamarádi, kteří jsou také z Ruska, mi říkali pár příběhů, kdy se dostali do nepříjemných situací.“
Někteří Rusové se podle svých slov po zahájení invaze setkali s diskriminací od institucí. „Asi půl roku od začátku války jsem začal cítit tlak od banky, se kterou mám dlouholetý vztah,“ popsal Stanislav Scherbakov, který v Česku žije od roku 2016.
Banka po Scherbakovovi prý několikrát ročně žádala, aby osobně přijel a předložil stejný doklad. „Často po mně také chtěli, abych jim ukázal nájemní smlouvu. Nelíbilo se jim, že ji nemám, protože bydlím ve vlastním rodinném domě. Pořád po mně chtějí něco doložit, zkoušel jsem třeba účet za vodu nebo elektřinu, ale to jim nestačí,“ uvedl.
„Nemám v okolí Rusa, který by Putina podporoval“
Jedním z témat, které vztahy mezi Čechy a ruskou menšinou komplikují, je předpoklad, že Rusové podporují současného prezidenta Vladimira Putina. „Češi po nás chtějí, abychom chodili po ulici a na čele měli napsané, že Putina nenávidíme a válku nepodporujeme,“ uvedla O. M.
To potvrzuje také Bilan: „Když Češi zjistí, že jsem Rus, často se obávají toho, že souhlasím s Putinem. Očekávají ode mě nějaké vymezení, zkrátka abych jim potvrdil, že stojím na ‚správné straně‘.“
Oslovení Rusové se přitom shodují, že většina lidí v jejich komunitách Putina nepodporuje. „Možná je to tím, v jaké bublině se pohybuji a kolik mi je let, ale upřímně neznám Rusa, který by žil zde v Česku a válku podporoval,“ uvedl Bilan. „Řekl bych, že nás protiputinovské myšlení spojuje,“ dodává Efremov.
Mezi ruskou menšinou ve svém okolí žádného podporovatele Putina nezná ani Scherbakov. „Znám však docela hodně Čechů, kteří ho podporují. Já jim vysvětluji, jak to ve skutečnosti je a proč ho já nepodporuji. Občas jejich názor změním,“ řekl.
Ne všichni zástupci ruské menšiny si však otevřenou kritiku Putina mohou dovolit. „Přestože já s těmito věcmi souhlasím a ruský režim nesnáším, nemohu to říkat nahlas. Bojím se. V Rusku mám stále příbuzné a nechci je vystavovat nebezpečí. Lidé tam v současnosti chodí do vězení jen za příspěvek na internetu, takže je lepší mlčet,“ popsala O. M.
Složitý zisk českého občanství
Život v Česku Rusům neulehčuje také novela zákona Lex Ukrajina 7, kterou v únoru podepsal prezident Petr Pavel. Ta kromě prodloužení ochrany ukrajinským uprchlíkům komplikuje Rusům možnost získání českého občanství. Zájemci se totiž musí nejprve zřeknout občanství ruského, kvůli čemuž musí zemi navštívit.
„Pro spoustu lidí by návštěva Ruska znamenala buď mobilizaci na frontu, anebo také rovnou vězení,“ vysvětlil Kelin. „Někteří se ruského občanství ani vzdát nechtějí, protože by tím ohrozili zbytek rodiny, kterou v Rusku mají,“ doplnil.
„Mnoho Rusů žijících v Česku plánovalo dříve nebo později zažádat o české občanství. Tento zákon v podstatě narušil jejich životní plány. Někteří z nich přemýšlí i o tom, že by se odstěhovali,“ komentoval pro redakci zákon ruský opozičník a historik Denis Bilunov.
Zavedení novely se dotklo také Scherbakovovy rodiny. „Máme s manželkou tři děti, dvě starší české občanství mají, nejmladší ne. A v podstatě nemá šanci jej získat. Do školy již chodil tady, rusky neumí ani pořádně číst a psát. Teď je mu třináct let a vůbec nechápe, co udělal špatně,“ popsal Scherbakov. Sami s manželkou české občanství nemají.
Scherbakov by byl ochoten cestu do Ruska za zrušením občanství absolvovat. „Ke zrušení ruského občanství je potřeba mít jiné občanství, nebo aspoň příslib o jeho udělení, na což v Česku nemáme šanci. Vážně proto uvažujeme, že se odstěhujeme do Ameriky. Je to frustrující,“ dodal.
Znemožnění získat státní občanství pro Rusy kritizovala nejen sněmovní opozice, ale také právníci. V textu zveřejněném na serveru Právo 21 jej označili za protiústavní a v rozporu s mezinárodními smlouvami. Proti zákonu se postavila také skupina Jsme lidé, která podala stížnost k Ústavnímu soudu.
„V Rusku jsem pracoval jako politický marketér a ani z tohoto hlediska mi zákon nedává smysl. Působí populisticky. Je zkrátka populární být v současnosti protiruský, takže zákon u Čechů asi má většinovou podporu. Jeho předkladatelé ale ignorují dopady, které z jeho schválení pro Rusy v Česku plynou,“ doplnil Bilunov.
