Trump si půjčil Gladiátora i Williama Wallace. Chce strhnout veřejné mínění

Bílý dům neřídí jen letecké údery na cíle v Íránu, ale také intenzivní internetovou kampaň na podporu války. Na sociální síti X zveřejnil sérii krátkých videí kombinujících skutečné záběry z amerických útoků na íránské cíle s úryvky z populárních filmů, seriálů nebo videoher.

Videa jsou rychle stříhaná, doplněná dynamickou hudbou a připomínají tak spíše styl akčních trailerů či herních klipů než tradiční vládní komunikaci.

„Americká vláda nechce prostě jen, aby Američané podporovali válku, kterou sama spolu s Izraelem proti Íránu rozpoutala; chce lidi opravdu nabudit,“ píše ve své analýze politický komentátor stanice CNN Zachary Wolf.

Například video zveřejněné ve čtvrtek s titulkem „Spravedlnost po americku“ trvá necelou minutu a kombinuje scény z filmů Statečné srdce, Gladiátor nebo Iron Man s momenty, kdy americká munice na reálných záběrech z války zasahuje íránskou vojenskou techniku či infrastrukturu.

V pozadí hraje rychlá elektronická hudba a zaznívají i filmové repliky – vidíme tak herce Russella Crowea, jak coby Gladiátor pronáší „Síla a čest“ nebo Mela Gibsona, jak se v roli skotského národního hrdiny Williama Wallace ptá: „Co budete dělat bez svobody?“

Další videa mají ještě méně vážný tón. V jednom z nich se záběry explozí střídají s klipem z animovaného komediálního seriálu Spongebob v kalhotách, kde hlavní postava říká: „Chcete, abych to udělal znovu?“

V jiném jsou záběry fotbalových zákroků a výbuchů na bojišti sestříhané do rytmu písně Thunderstruck od skupiny AC/DC. Ministr obrany Pete Hegseth v jednom z klipů zase vystupuje na brífinku za doprovodu skladby Enter Sandman od kapely Metallica, proti jejímuž použití ze strany Trumpovy administrativy skupina už loni protestovala.

Další záběry dopadající munice z dílny Bílého domu jsou pak podkreslené písní Here Comes the Boom, tedy Teď přichází rána, od rappera Nellyho.

Podle analytika britského deníku The Guardian J. Olivera Conroye, který se specializuje na politickou kulturu, si Bílý dům zřejmě uvědomuje, že videa s rychlým střihem, nízkým rozpočtem, která často působí amatérsky, jsou v posledních letech populární mezi uživateli pravicové a krajně pravicové části internetu.

„Videa často využívají adrenalinovou retro-futuristickou estetiku, která pracuje s nostalgií – zejména po hudbě a filmech z 80. a 90. let – a zároveň vykresluje hlučně optimistickou vizi blízké budoucnosti Ameriky s obnoveným průmyslovým srdcem země, menším počtem imigrantů, silnou prosperitou a sebevědomým nacionalismem,“ upozorňuje Conroy.

Profesorka žurnalistiky z Newyorské univerzity Lisa Hoganová spatřuje problém v tom, že administrativa takovým způsobem prezentuje válku jako něco zábavného.

„Pro tyto vojáky je válka peklem, jejich rodiny trpí a civilisté umírají. Její proměňování v zábavu banalizuje lidské oběti a hrozí, že veřejnost otupí vůči skutečnému násilí,“ vysvětluje Hoganová pro Seznam Zprávy.

Administrativa Donalda Trumpa skutečně čelí kritice kvůli oslavnému tónu, jakým popisuje americké údery na Írán.

Prezident například žertoval, že je „zábavnější“ íránské válečné lodě potápět než je obsazovat. Ministr obrany se zase chlubil tím, že „Íránce bijeme, když jsou na zemi – přesně tak, jak to má být“. Samotné ozbrojené síly se přitom k operaci nadále vyjadřují věcně.

Zvlášť silná kritika se objevila, když oficiální účet Bílého domu zveřejnil zmíněný videosestřih oslavující americké údery. Kardinál Blase Cupich, katolický arcibiskup z Chicaga, klip odsoudil s tím, že proměňuje skutečné násilí v zábavu.

„Skutečná válka se skutečnými mrtvými a skutečným utrpením je tu prezentována jako videohra – je to odporné,“ uvedl. „Stovky lidí jsou mrtvé, matky a otcové, dcery a synové, včetně desítek dětí, které udělaly osudovou chybu, že ten den šly do školy,“ upozornil Cupich.

Právě úder na dívčí školu na jihu Íránu se přitom stal jedním z nejkontroverznějších momentů celé operace. Podle íránských médií při něm zahynulo nejméně 168 lidí, převážně dětí a další desítky byly zraněny.

Administrativa stále obtížněji vyvrací tvrzení, že budovu zasáhla americká střela Tomahawk, jak naznačuje analýza stanice CNN. Americká armáda uvádí, že vyšetřování incidentu pokračuje, podle CNN však mohl být útok nařízen na základě zastaralých zpravodajských informací o nedaleké námořní základně.

Ověřování pravosti videí je navíc stále obtížnější v době, kdy sociální sítě zaplavuje i falešný obsah vytvořený pomocí umělé inteligence. Írán například šíří smyšlená videa, která mají údajně ukazovat zajaté americké vojáky nebo bomby dopadající na Tel Aviv – ani jedno z toho se podle dostupných informací nezakládá na pravdě.

„Propaganda je součástí každé války. Americká veřejnost ale není hloupá ani naivní. Nelíbí se jí, že ji prezident vtahuje do války, a žádné množství zábavných videí z ní neudělá něco, co by lidé měli rádi, ani z něj neudělá hrdinu,“ podotýká Hoganová.

Podle průzkumů se administrativě zatím skutečně nedaří získat pro konflikt širokou podporu americké veřejnosti. Mezi republikánskými voliči má ale vojenská operace většinovou podporu.

Celková situace se však podle průzkumu pro deník The Washington Post mírně mění. Zatímco v prvním týdnu války ukazoval průzkum jasnou převahu lidí, kteří jsou proti americkým úderům v Íránu (52 % proti 39 %), ve druhém týdnu se skóre téměř vyrovnalo – 42 % Američanů podporuje vojenskou kampaň, 40 % je proti.

Pokud jde o konflikt s Íránem, prezident Trump se o něm na sociálních sítích překvapivě tolik nezmiňuje. Podle analýzy deníku The Washington Post se války týkalo méně než 20 procent z více než 220 jeho příspěvků během prvních devíti dnů konfliktu.

Když už o válce píše, jde většinou o krátké a úderné zprávy. Pochlubil se například zničením několika íránských minových lodí nebo vyzval Teherán, aby okamžitě znovu otevřel a odminoval Hormuzský průliv, kudy proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.

Jak popisuje CNN, objevují se také náznaky, že Trump nemá vždy přehled o všech formách komunikace, která jeho jménem vzniká. Odcházející ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová například pod přísahou před Kongresem uvedla, že prezident schválil reklamní kampaň za 220 milionů dolarů, v níž sama výrazně vystupovala.

Trump však uvedl, že si na kampaň zaměřenou na Noemovou nepamatuje. „Nikdy jsem o tom nic nevěděl,“ řekl agentuře Reuters krátce předtím, než začátkem března oznámil, že Noemová ve funkci končí.

Důvodů, proč o válce tolik nemluví, může být hned několik. Podle novinářky Susan B. Glasserové, která píše pro časopis New Yorker, Trumpa možná konflikt už unavuje, nebo se obává, že není populární ani mezi jeho nejvěrnějšími podporovateli.

„Může také mít obavy z dopadů války – například z rostoucích cen benzínu, propadu akciových trhů nebo zhoršující se geopolitické situace. Anebo prostě věří, že jeho sledující na sociálních sítích raději uvidí memy, například obrázky demokratických politiků převlečených za čerty, které také sdílel,“ píše Glasserová.