Článek
Ve středu končí lhůta pro stažení posledních amerických jednotek ze základen v Iráku, a to na základě dohody uzavřené s Bagdádem v roce 2024 administrativou prezidenta Joe Bidena, v jejímž naplňování pokračuje i současná vláda prezidenta Donalda Trumpa.
Odchod amerických vojáků oslavují jako vítězství Írán a jeho spojenci, kteří mají na dění v zemi významný vliv, píše agentura Reuters. Ukončení americké vojenské přítomnosti může podle iráckých bezpečnostních expertů poskytnout volné pole působnosti Teheránu a zároveň umožnit návrat dalších nepřátel USA, včetně takzvaného Islámského státu (IS).
Spojené státy v roce 2003 provedly invazi do Iráku, při níž svrhly režim prezidenta Saddáma Husajna. Během následné dlouholeté okupace americká armáda a její spojenci čelily ozbrojenému povstání sunnitských i šíitských milic. Na konci roku 2011 se USA z Iráku stáhly, nicméně americké jednotky se do země vrátily o tři roky později v reakci na vzestup IS, který dobyl v Iráku a sousední Sýrii rozsáhlá území, na nichž vyhlásil chalífát. Do boje proti IS se zapojily i proíránské šíitské milice, z nichž některé tento rok útočily na americké základny a další objekty USA, včetně diplomatických misí.
Přestože má odchod amerických vojsk z Iráku v zemi širokou podporu, část Iráčanů považuje stažení za předčasné, a to právě s ohledem na předpokládané posílení postavení proíránských milic. „Všichni Iráčané usilují o plnou suverenitu, to žádný Iráčan nerozporuje. Ale myslím, že stažení tímto způsobem a vytvoření vakua je to, čeho se všichni Iráčané obávají,“ řekl agentuře Reuters Abdar Rahmán Zubáí, sunnitský kmenový vůdce ve Fallúdži, která byla v době americké okupace jednou z bašt protiamerického povstání.
Podle kurdského velitele Sirvána Bárzáního chybějící americké zpravodajské informace, logistická podpora a drony umožní IS přeskupit své síly. Přestože byl IS v minulosti poražen a chalífát územně zanikl, spící buňky nadále v Iráku i Sýrii působí, přičemž zdroje z iráckých zpravodajských služeb uvedly, že jedna z buněk plánovala sebevražedné útoky, které měly být spáchány souběžně se stažením amerických vojáků. IS se podle plukovníka Chálida Bajátího snaží vyslat signál, že uskupení je nadále v plné síle a je schopno provádět „krvavé útoky“.
Odchod amerických jednotek naopak uvítal a podporuje Teherán. Podle místopředsedy výboru pro národní bezpečnost íránského parlamentu Amíra Hejáta Mokaddama poté bude Irák trvale bezpečným místem. Irácký bezpečnostní analytik Džásim Bahadlí, který se zaměřuje na studium proíránských milic, uvedl, že americká vojenská přítomnost představovala po dlouhá léta protiváhu íránského vlivu v zemi. Agentura AFP v minulosti uvedla, že v Iráku se dlouhodobě střetávají zájmy USA a Íránu, přičemž každá irácká vláda musí přístup k nim neustále vyvažovat.
Středa byla zároveň až do minulého týdne posledním dnem, do kdy měly podle nařízení irácké vlády složit zbraně všechny nestátní ozbrojené skupiny, včetně proíránských milic. Irácký premiér Alí Zajdí jejich odzbrojení spojoval právě s datem odchodu amerických jednotek, protože milice podmiňovaly své odzbrojení ukončením americké vojenské přítomnosti v zemi. Minulý týden Zajdí nicméně podle stanice Deutsche Welle lhůtu pro jejich úplné odzbrojení a integraci do státních institucí posunul na 30. června 2027.
