Ani se neskrýval, přesto uniká. Identita hlavy sítě pašeráků lidí odhalena

Roky vystupoval pod falešným jménem a evropským úřadům unikal. Osmadvacetiletý irácký Kurd používal přezdívku „Kardo Ranya“ a svou skutečnou identitu pečlivě skrýval. Právě to komplikovalo snahy evropských bezpečnostních složek vydat na něj mezinárodní zatykač i sledovat jeho pohyb napříč státy.

Dvojice reportérů BBC se však díky kontaktům v převaděčském podsvětí vydala po stopách vedoucích z improvizovaných migrantských táborů na severu Francie až do iráckého Kurdistánu. Tam zjistili jeho skutečné jméno i další podrobnosti o muži, který je považován za jednu z klíčových postav pašeráckých sítí organizujících cesty migrantů do Británie.

Podle BBC měl vybudovat rozsáhlou převaděčskou síť s trasami vedoucími od Afghánistánu až do Spojeného království. Přezdívku si údajně zvolil podle města Ránja v iráckém Kurdistánu, odkud pochází.

Britská Národní kriminální agentura (NCA) tvrdí, že právě kurdské skupiny dnes ovládají většinu byznysu s převozem migrantů přes Lamanšský průliv. „Řekli bychom, že většinu organizovaného modelu malých člunů kontrolují Kurdové,“ uvedl zástupce šéfa agentury Dan Cannatella-Barcroft.

NCA zároveň upozorňuje, že se v posledních letech zaměřila na několik převaděčů pocházejících právě z iráckého města Ránja nebo na něj napojených. Podle lidí pohybujících se v převaděčském prostředí se síti, která organizuje velkou část převozů migrantů přes Lamanšský průliv, přezdívá „Ranya Boys“.

Muž vystupující pod jménem Kardo Ranya přitom podle investigativců svou činnost nijak výrazně neskrýval. Na sociálních sítích zveřejňoval videa propagující převaděčské služby, záběry luxusního života v Londýně i výpovědi migrantů, kteří se podle něj úspěšně dostali do Británie.

Bývalí členové převaděčských sítí popisují, že cesta organizovaná skupinou kolem Karda Ranyi vyjde až na 17 tisíc eur, v přepočtu přes 420 tisíc korun. Trasa má vést z Iráku přes několik zemí Blízkého východu a Evropy až do Spojeného království.

Síť si podle nich účtuje více než konkurence, klientům ale slibuje bezpečnější přesun nebo takzvané VIP služby pro ty, kteří si je mohou dovolit.

Ve skutečnosti však patří podobné cesty k nejrizikovějším migračním trasám na světě. Migranti často cestují v nevyhovujících podmínkách, skrývají se před úřady a závěrečnou část trasy absolvují na přeplněných člunech přes Lamanšský průliv. Mnozí během cesty umírají.

Právě malé čluny se od roku 2020 staly hlavním způsobem nelegálního vstupu do Británie. Většina migrantů po příjezdu žádá o azyl a tvrdí, že se do své země nemohou vrátit kvůli válce, násilí nebo pronásledování.

Britské statistiky ukazují, že drtivou většinu lidí připlouvajících přes kanál La Manche tvoří muži a chlapci mladší 40 let. Ke konci loňského roku bylo v britském azylovém systému ubytováno více než 103 tisíc lidí, a to včetně hotelů, sdíleného bydlení nebo bývalých vojenských areálů.

V migrantském táboře na severu Francie investigativci narazili také na příběh čtyřiadvacetiletého Šwany z iráckého Kurdistánu. Do Evropy se vydal loni s vidinou lepšího života v Británii. K cíli ale nikdy nedoplul.

Podle svědectví dalších migrantů se v listopadu dostal k pobřeží u kanálu La Manche, kde převaděči naložili zhruba stovku lidí na člun určený pro méně než dvacet osob. Samotní organizátoři na loď nenastoupili a zůstali na francouzském pobřeží.

Během plavby začal člun nabírat vodu a potápět se. Pobřežní hlídka sice většinu migrantů zachránila a převezla zpět do Francie, nejméně čtyři lidé ale ve tmě zmizeli v moři. Mezi nimi i Šwana, jehož tělo se nikdy nenašlo.

Cesta byla podle jednoho z pasažérů koordinována přes skupinu na WhatsAppu. Telefonní číslo, které převaděči používali, se následně objevilo i v reklamách spojených se sítí Karda Ranyi na sociálních sítích.

Reportéři později mluvili také se Šwanovou rodinou přímo ve městě Ránja. Podle příbuzných mladíka ovlivnily právě příspěvky slibující úspěšný a pohodlný život v Británii.

Irácký Kurdistán se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností a nedostatkem pracovních příležitostí. Převaděčské gangy toho využívají a lákají mladé lidi na riskantní cestu do Evropy, která pro mnohé končí tragicky.

Regionální ministr vnitra Hemn Merany přiznává, že stát v boji s převaděči zatím tahá za kratší konec. „Hlas pašeráků je hlasitější než hlas médií i vlády,“ řekl BBC.

Přesto se podle něj situace v Ránji pomalu mění. Rodiny, které přišly o své blízké na cestě do Evropy, už nejsou jen tiché pozadí celého příběhu, čím dál častěji začínají mluvit nahlas.

Přímo ve městě dnes existuje malé muzeum věnované lidem, kteří nepřežili pokusy o plavbu do Británie. Na stěnách visí stovky fotografií, většinou mladých mužů, jejichž cesty skončily v Lamanšském průlivu.

Jeho zakladatel Bakra Ali ale za svou práci platí vysokou cenu. Kvůli výhrůžkám od lidí napojených na převaděčské sítě žije pod policejní ochranou. I tak říká, že s tím nepřestane.

Když mu investigativci ukázali fotografii Karda Ranyi, reagoval bez váhání, tvář poznal okamžitě. Jeho skutečné jméno ale neznal. Místo toho předal kontakty na lidi z nižších pater sítě, kteří by mohli vědět víc.

Na jedno z těchto čísel pak reportéři napsali přes WhatsApp. Nejdřív přišla krátká textová odpověď. A krátce poté i telefonát.

Na jedné z linek, kterou investigativci sledovali, se reportérům ozval muž napojený na převaděčské prostředí. Přes WhatsApp nejprve jen testoval, s kým má tu čest. Po pár dnech ale poslal dokument s fotografií, datem narození a skutečným jménem Karda Ranyi – Kardo Muhammad Amen Jaf.

Krátce nato se ozval i telefonát. Muž, který se vydával za člena sítě, nabízel „VIP převoz“ do Británie za zhruba 160 tisíc liber (skoro 4,5 milionu korun). Rodina by podle něj letěla někam mimo Londýn a dál by ji převzali lidé napojení na jeho struktury.

Když ho reportéři konfrontovali s tím, že má stát za převaděčským byznysem i zmizením lidí při plavbě přes Lamanšský průliv, jakoukoli vinu odmítl. Tvrdil, že jen radí lidem, jak opustit Irák, a žádného nelegálního jednání se nedopouští.

Hovor vzápětí ukončil a číslo, ze kterého volal, přestalo fungovat.

Po odhalení jeho skutečné identity ale může být Jafův pohyb přes hranice složitější než dřív. Podle dostupných informací po něm v současnosti pátrá alespoň jeden evropský policejní sbor kvůli výslechu. Kde se nachází, ale není známo.

Britské odbory imigračních služeb upozorňují, že po brexitu se výrazně zkomplikoval přístup k informacím o podezřelých osobách v Evropě. „Nemáme ani přístup k jejich imigračním záznamům. Dříve jsme věděli, jestli někdo už o azyl žádal jinde v Evropě a neuspěl, nebo naopak uspěl… teď k těmto údajům už přístup nemáme,“ řekla BBC Radio 4 Lucy Moretonová z Immigration Services Union.