Článek
Izraelská armáda zveřejnila pravidelné záběry z pozemní operace v Pásmu Gazy. Je na nich vidět i obrněné vozidlo Puma AEV, které střílí termobarickou munici na pozice před sebou. Následně dojde k silnému výbuchu.
Stejné video s informací, že jde o termobarickou munici, sdílel na síti X i účet OSINTtechnical, spravovaný analytikem z amerického think-tanku Centrum námořní analýzy (CNA).
„Vzácné záběry izraelského stroje Puma AEV, který používá termobarickou minu Carpet při čištění min v Pásmu Gazy,“ uvádí analytik v příspěvku.
Termobarické zbraně, označované také jako vakuové, mají celou řadu podob. Zásadní je jejich síla oproti klasickým výbušninám. V první fázi výbuchu se otevře ve stanovené výšce kontejner a vypustí palivový mrak, který se smísí s kyslíkem.
Druhá nálož mrak zapálí. Ničivý účinek pak nemá jen tlaková vlna z exploze, ale také následný podtlak, který vznikne po spálení vzduchu tímto ohnivým oblakem. Bomba má mnohem větší devastující sílu oproti klasické výbušnině.
Jak funguje vakuová bomba
Vakuové bomby patří mezi tzv. objemově detonující zbraně. Obsahují kromě výbušniny také další hořlavý materiál, který se při výbuchu uvolní do okolí a prudce reaguje s kyslíkem ve vzduchu. Exploze tedy nevychází z jednoho bodu, ale v oblaku vzdušných částic. Jde tedy o směs klasické výbušniny například s práškovým hořčíkem či hliníkem.
Teploty v oblaku dosahují při explozi 2 až 3 tisíc stupňů Celsia, podle typu směsi a také okolností výbuchu. Kromě teploty a tlakové vlny může zbraň zraňovat a zabíjet i kvůli podtlaku, který po výbuchu vzniká. Odtud právě pochází označení „vakuová bomba“. Rychlý pokles tlaku poškozuje plíce a další orgány.
Systém Carpet vyrábí izraelská firma Rafael. Využívá se hlavně k čistění minových polí. Odpálení salvy střel umožňuje prorazit cestu dlouhou až 100 metrů během jedné minuty.
Používání termobarických zbraní není regulováno jako třeba použití zbraní chemických. Používají je různé země včetně například USA v Afghánistánu.
Podle mezinárodního válečného práva jsou ovšem zakázány „nerozlišující útoky“. Neměly by se tak používat zbraně, které mohou v dané oblasti zabít vše živé, tedy bez ohledu na to, zda jde o civilní obyvatelstvo nebo o vojáky. V případě zmíněného případu v Pásmu Gazy se ale neobjevily informace, jak přesně byla munice použita.
