Článek
Maďarská vládnoucí strana Fidesz slíbila, že podpoří vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Zástupci strany to ve středu uvedli v maďarském parlamentu, kde téhož dne začaly rozpravy o ratifikaci.
Finský parlament krátce předtím schválil návrh zákona o vstupu Finska do NATO. Obě severské země ovšem stále čekají na finální rozhodnutí Maďarska a Turecka, které s udělením souhlasu nadále otálejí. Jsou posledními členskými zeměmi, které rozšíření aliance dosud neratifikovaly.
Maďarský parlament by měl o vstupu Švédska a Finska do NATO hlasovat někdy v druhé polovině března, jak naznačil šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás. Ještě než k tomu ovšem dojde, maďarský premiér Viktor Orbán vyšle do severských zemí vyjednávat delegaci složenou z členů své strany Fidesz.
O čem přesně mají maďarští politici ve Finsku a Švédsku jednat, zůstává nejasné, připomíná server EUobserver. Z nedávného vyjádření šéfa maďarské diplomacie ale podle něj vyplývá, že země nebude ochotná dát severských zemím „zelenou“ jen tak. Za svou „laskavost“ bude chtít získat zpátky peníze z EU.
„Jak od nás může země očekávat laskavost (ratifikaci vstupu do NATO, pozn. red.), když její politici neustále a opakovaně šíří lži o Maďarsku?,“ uvedl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó po pondělním setkání se svým švédským protějškem Tobiasem Billströmem na facebooku.
Se souhlasem váhá i Turecko
Turecký prezident Švédsku vzkázal, že by na své cestě do NATO nemělo počítat s podporou Ankary. Rozkol mezi zeměmi posílil protest, při kterém dánský protiislámský aktivista ve švédském hlavním městě spálil korán.
„Jak mohou [Finsko a Švédsko] očekávat rychlá a spravedlivá rozhodnutí, když jsme v posledním období slyšeli jen to, že v Maďarsku není demokracie, že v Maďarsku není zaručen právní stát […],“ dodal Szijjártó. Server Politico upozorňuje na to, že Švédsko a Finsko platí v rámci EU za jedny z nejhlasitějších kritiků Orbanovy politiky.
Něco za něco
Podle maďarského odborníka z budapešťského think-tanku Political Capital Pétera Krekóa, kterého cituje EUobserver, jsou ministrovy výroky „zjevným vydíráním“ severských států i celé Evropské unie.
Návštěva maďarských představitelů v severských zemích je podle něj „transakčního“ charakteru a má za cíl sedmadvacítku přimět k tomu, aby uvolnila peníze, které Maďarsku odepřela za nedodržování pravidel právního státu.
Vládnoucí strana Fidesz odtajnila dosud jména pouze dvou svých zástupců, kteří do severských zemí vyrazí. Prvním z nich je předseda zahraničního výboru Zsolt Németh, druhým místopředseda parlamentu Csaba Hende.
Pozadí vzniku NATO a Varšavské smlouvy
Vypadá to neuvěřitelně. Sovětský svaz navrhoval v začátcích studené války systém kolektivní evropské bezpečnosti. A chtěl i sjednocení Německa. „Varšavskou smlouvu“ vytvořil až jako reakci na odmítnutí Západu. Jak tomu rozumět?
Jak upozorňují zahraniční média, Nemeth je politikem, který má k NATO daleko blíže než Orbán a není jeho slepým podporovatelem. Hende je zase bývalým ministrem obrany, který v minulosti se Švédskem vyjednal významnou dohodu o stíhacích letounech.
Podle maďarské stínové ministryně obrany Ágnes Vadaiové je „zvláštní“, že do Švédska a Finska zamíří delegace složená pouze z členů Fideszu. „V Maďarsku neexistuje precedens, kdy by vláda vyslala takovouto parlamentní delegaci jedné strany, takže vstupujeme do neprobádaných vod,“ tvrdí.
S kým konkrétně budou maďarští zástupci v severských zemích jednat, zůstává otázkou. Ministr zahraničí Szijjártó tvrdí, že se setkají s finskými a švédskými poslanci. Ministři zahraničí zmiňovaných zemí ovšem na dotaz, s kým budou maďarští politici jednat, dosud neodpověděli.
Také Ankara má vůči vstupu Švédska a Finska do NATO stále výhrady. Problémy má Turecko zejména se Švédskem, které podle něj poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných protimuslimských projevech, připomíná agentura ČTK. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že rozhovory se Švédskem a Finskem o jejich přistoupení budou pokračovat 9. března.
