Článek
Až o 30 stíhaných lidech informovala s odkazem na režimní média běloruská redakce Rádia Svoboda. Režim Alexandra Lukašenka je viní z účasti na sabotáži ruského letadla včasné výstrahy A-50.
Stroj byl na konci února poškozen při útoku dronem na letecké základně Mačuliščy u Minsku. Režim nejdřív informace o incidentu tutlal a ukazoval i záběry letadla. Později útok přiznal sám Lukašenko.
Zprávy a tvrzení o rozsahu poškození letadla se liší a nelze je nezávisle ověřit. Letoun je teď údajně na opravách v Rusku.
K akci se záhy přihlásili běloruští partyzáni z organizace ByPol bojující proti diktatuře.
Podle tvrzení Lukašenka však za akcí stojí ukrajinské tajné služby. Diktátor hned týden po incidentu oznámil, že došlo k zatčení jednoho muže, jehož označil za „ukrajinského teroristu“. Z útoku Lukašenko viní osobně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Podle Kyjeva akci provedli běloruští partyzáni.
Režim a jeho bezpečnostní složky na akci reagovaly sérií represí, razií a zatýkání.
Rozhovor s běloruskými filmaři
Seznam Zprávy hovořily s běloruským režisérským duem Hannou Badziakou a Alexandrem Michalkovičem, autory oceněného dokumentárního snímku Matka vlast. Ve snímku ukázali na systém rozsáhlé šikany a ponižování v běloruské armádě i tvrdé represe diktatury proti občanskému vzdoru.
Trest smrti i za pokus o sabotáž
Běloruská KGB (Výbor státní bezpečnosti) teď informovala, že třicítka zatčených lidí čelí obvinění z terorismu spáchaného organizovanou skupinou.
Za to jim hrozí až trest smrti, který se v Bělorusku jako v poslední evropské zemi dál vykonává. „Všichni podezřelí v trestním případu byli obviněni podle části 3 článku 289 Trestního zákoníku Běloruska (Akt terorismu spáchaný organizovanou skupinou). Maximální trest stanoví trest smrti,“ uvedla státní agentura Belta.
O třicítce podezřelých mluvil ve svém projevu z 31. března i Lukašenko. Mezi zadrženými jsou podle lidskoprávního centra Vjasna i manželé Maxim a Ljudmila Lapatinovi, kteří mají dvě nezletilé děti.
Trest smrti zastřelením hrozí v Bělorusku i za „pokus o spáchání teroristického činu“. Ke zpřísnění došlo loni na jaře v reakci režimu na „železniční válku“ čili sérii sabotážních akcí. Běloruští prodemokratičtí partyzáni totiž v zemi narušovali provoz na železnicích a zpožďovali tak přepravu ruských invazních vojska mířících přes Bělorusko na Ukrajinu.
