Článek
Podle analýzy poradenské společnosti Systemiq, kterou si objednaly ekologické neziskové organizace Fern a Madre Brava, by mohly zdravější polotovary a pokrmy z rychlého občerstvení pomoci snížit emise v EU o 48 milionů tun ročně. Stejně tak by měly přispět ke snížení výskytu nemocí. Pokud by se zavedly minimální zdravotní a udržitelné normy pro společnosti, které tyto produkty prodávají, přineslo by to „obrovský“ užitek.
„Učinit hotová jídla zdravějšími a udržitelnějšími je politikou, které bychom nelitovali,“ uvedl pro list The Guardain Eduardo Montero Mansilla ze Španělské federace spotřebitelů, která se podílela na zprávě. „Můžeme zlepšit zdraví lidí a planety za přijatelné ceny.“
Zpráva zkoumala, jaké dopady by mělo, kdyby velké potravinářské společnosti dodržovaly výživové normy Světové zdravotnické organizace, jejímž cílem je zabránit podvýživě a nepřenosným nemocem, a normy komise EAT-Lancet, která se snaží snížit škody na životním prostředí i na lidech. V obou případech výzkumníci zjistili, že kuchyňské polotovary by musely obsahovat v průměru asi o polovinu méně rafinovaných obilovin a o dvě třetiny méně masa. Výrazně více by naopak muselo přibýt luštěnin.
Kdyby se opatření zavedla, tak jak s nimi pracuje zpráva, evropští spotřebitelé by ušetřili 2,8 miliardy eur. Analýza přitom nezapočítala ekonomické přínosy, které by nemocnicím přinesly nižší výdaje na léčbu pacientů a zaměstnavatelům nižší ztráty z důvodu pracovní neschopnosti.
Geneticky upravené potraviny jsou podle odborníků nezávadné
Potraviny, které prošly genetickými modifikacemi, podle odborníků nejsou škodlivé a legislativa je zbytečně přísná:
„V současné době žijeme ve zdravotní krizi související se stravováním,“ uvedla Alba Gilová z Evropské aliance pro veřejné zdraví, která je spoluautorkou zprávy. „Naše stravovací návyky určují naše zdraví, a tedy i naši budoucnost. Má smysl, aby tvůrci politik regulovali prostředí, ve kterém konzumujeme potraviny, aby byly zdravé a cenově dostupné už od základu.“
Hospodářská zvířata jsou zodpovědná za 12–20 procent znečištění, které ohřívá planetu, a zvyšují míru výskytu některých srdečních chorob a rakoviny v bohatých zemích, kde průměrný člověk jí více masa, než doporučují lékaři. Klimatologové mají jasno v tom, že výměna živočišných bílkovin za rostlinné je účinným krokem k tomu, aby se planeta nezahřívala.
Právě tyto požadavky vznášejí na evropské politiky různé nevládní organizace. Podle nich by měli potravinářské společnosti donutit k dodržování směrnic o zdravotní nezávadnosti a udržitelnosti u hotových jídel.
Jak rychlá je současná změna klimatu
Podrobně jsme o tom, jak rychle se otepluje, psali v tomto článku.
Podle Paula Behrense, výzkumného pracovníka v oblasti environmentálních změn na Leidenské univerzitě, který se zabývá potravinovými systémy a který se na studii nepodílel, by se politici měli touto zprávou řídit. „Pragmaticky navrhuje, že ne každé jídlo musí být optimálně zdravé, ale že celková nabídka stravovacích zařízení a prodejců by měla odpovídat výživovým doporučením,“ uvedl.
„Pokud by se tvůrci politik řídili touto radou, vytvořili by mnohem zdravější kulturu stravování, která by prospěla planetě, našemu blahobytu i našim peněženkám,“ upozornil.
