Hlavní obsah

Zelený summit předurčil konec fosilních paliv. Pojmenoval ho ale nejasně

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Unsplash.com

Klimatický summit sice poprvé vytyčil konec fosilních paliv, přesto čelí kritice, že závazky jsou příliš volné a ke splnění cílů Pařížské dohody stačit nebudou. Ilustrační foto.

Reklama

„Myslím, že z výsledků letošní konference COP28 nebudou nadšení klimatičtí aktivisté, ale ani fosilní průmysl,“ říká pro Seznam Zprávy odbornice na environmentální politiku Nikola Adamovská, která se summitu zúčastnila.

Článek

Klimatický summit OSN v Dubaji přinesl posun v cestě za splněním cílů Pařížské dohody. Je nicméně menší, než by si mnoho zemí přálo.

Reakce po schválení závěrečné hlavní dohody jsou tak rozporuplné. A takový byl podle Nikoly Adamovské z Katedry mezinárodní studií diplomacie VŠE a Ústavu mezinárodních vztahů, která summit navštívila v rámci svého výzkumu, vlastně celý COP28.

„Tato konference určitě přinesla značný posun, ten ale zároveň není – z hlediska závěrů mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu – úplně dostatečný. Myslím, že z výsledků nebudou nadšení klimatičtí aktivisté, ale ani fosilní průmysl,“ řekla Seznam Zprávám.

Největší pozornost se soustředí na část závěrečné dohody, která se dotýká dalšího nakládání s fosilními palivy. To byl ostatně nejočekávanější bod jednání už před začátkem summitu, protože víc jak stovka zemí – včetně USA či států EU – chtěla, aby dohoda obsahovala explicitní požadavek ukončení či postupného ukončení využívání fosilních paliv.

Ropné velmoci, tedy zejména Saúdská Arábie, ale i Irák či Rusko, byly nicméně proti.

Kompromis

Výsledkem je nakonec kompromis, který se špatně překládá do češtiny. Závěrečné znění neobsahuje (stovkou států chtěné) znění „odchod od“ nebo chcete-li „postupné ukončování“ fosilních paliv, ale „přechod od“ fosilních paliv. Z anglického „phase-out“ se stalo „transition away“.

Agentura ČTK celou pasáž přeložila následovně: „V dohodě se uvádí, že účastnické země ‚budou přispívat k… přechodu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem … tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky‘.“

Co to znamená? Těžko říct. Konečné znění svým způsobem zahrnuje závazek zbavení se fosilních paliv do roku 2050, ale ne tak úplně jasným způsobem.

„Je to skutečně jakási tranzice, nebo odchod od fosilních paliv do roku 2050. Na druhou stranu prohlášení obsahuje poměrně nejednoznačné pojmy. Co si máme představit třeba pod těmi energetickými systémy? Jak má vlastně vypadat ta tranzice?“ zmiňuje Adamovská problematické body prohlášení.

Právě nejednoznačnost a volnost v tom, jak má tranzice vypadat, byla podle BBC jedním z hlavních důvodů, proč nakonec Saúdská Arábie a další velcí producenti ropy a zemního plynu souhlasili. Znění jim podle BBC dává značnou flexibilitu v tom, jak cíle dosáhnout, aniž by je svazovalo nějakými pevnými závazky.

Nejen jedna dohoda

Že je znění nejednoznačné a každý si ho vykládá po svém, je patrné i z reakcí vědců.

Například Ella Gilbertová, klimatoložka z Britského antarktického průzkumu, podle BBC oslavuje, že dohoda „konečně odráží to, co vědci říkají už dekády, tedy že k vyhnutí se nejhorším dopadům klimatické změny musí být využívání fosilních paliv eliminováno“.

Naproti tomu podle Chloe Brimicombeové z Wegenerova centra pro klima a globální změnu při Univerzitě ve Štýrském Hradci „znění finální dohody není v souladu s vědou a vzbuzuje obavy, že nedosáhneme vytyčených cílů“.

COP28 nicméně nebyl jen o jedné dohodě a jednom klíčovém znění.

Mezi další důležité závěry podle Adamovské patří shoda na ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů do roku 2030, bod o zdvojnásobení energetické účinnosti do 2030, akcent na technologické inovace a podporu uhlíkově neutrálních technologií, závazek ropných společností přestat produkovat emise metanu a apel na co nejdřívější zrušení fosilních dotací, které neřeší energetickou chudobu nebo nevedou ke spravedlivé transformaci.

Pomoc chudým

Hned první den summitu bylo také oznámeno zřízení „fondu ztrát a škod“, což má být první fond, který má chudým státům přispívat na pokrývání škod způsobených důsledky klimatické změny. Podrobněji jsme o něm psali zde.

Česká stopa na COP28 podle Adamovské podobně jako na ostatních podobných konferencích nebyla příliš výrazná.

Premiér Petr Fiala (ODS) v Dubaji slíbil příspěvek asi 90 milionů korun do Zeleného fondu (jde o jiný fond než výše zmiňovaný, psali jsme o něm zde). Ačkoliv je letošní příspěvek zhruba čtyřikrát vyšší než loni, pořád jde podle Adamovské spíš o symbolickou částku, která k plnění závazku bohatých zemí moc nepřispívá.

Reklama

Doporučované