Článek
Jestli ještě někdo pochyboval, že bitcoinová kauza je opravdu průšvih a že bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se dopustil skutečně fatální politické chyby, už pochybovat nemusí. Zveřejněné manažerské shrnutí „předběžného reportu“, jakési první části auditu, který si objednala Blažkova nástupkyně na ministerstvu Eva Decroix, to říká zcela jasně. Úředním jazykem, bez zveličování nebo zlehčování, k němuž to někdy svádí politiky opozičních či vládních stran.
Podle auditorů Blažkovu úřadu „byly před okamžikem přijetí Daru známy Relevantní okolnosti, které naznačovaly, že existuje významné riziko, že Dar může pocházet z výnosů z trestné činnosti“. A dále: „Za této situace se domníváme, že nemělo – bez dalších navazujících kroků, které by toto riziko vyloučily – dojít ze stran MSp k přijetí Daru.“ A co je asi úplně nejdůležitější, na samém konci shrnujících odstavců se píše: „Současně existuje riziko, že v souvislosti s přijetím Daru, dalším nakládáním s ním a jeho následným prodejem prostřednictvím veřejné aukce mohlo dojít k naplnění skutkových podstat některých trestných činů.“
Není to nic zásadně nového. Auditoři jen znovu, jinými slovy, popisují to, co média popsala už velmi podrobně - Pavel Blažek věděl, že původ bitcoinů je nejasný. Věděl, že nebylo prokázáno, že by pocházely z trestné činnosti, ale že současně soudy konstatovaly, že je téměř vyloučené, aby k nim Tomáš Jiřikovský přišel legální cestou. Z této informace si ale vzal jen tu první půlku (nebylo prokázáno), tím vyhodnotil bitcoiny jako neškodné a ničím jiným se nezabýval. To je možná omluvitelný přístup u právníka nebo byznysmena, ale rozhodně ne u politika.
Pavel Blažek se na síti X nad zveřejněnou pasáží rozhořčil, prý „jen opakuje různá rizika a spekulativní tvrzení“. A zdůraznil, že „neuvádí porušení žádné konkrétní právní povinnosti či právního předpisu“. Což je pravda, i když výše citovaná formulace o riziku naplnění skutkových podstat některých trestných činů je zatím asi to nejsilnější, co z „úředních“ míst mimo rozvášněnou politickou a mediální debatu zaznělo.
Dá se pochopit, že pro Blažkův právní hyperformalismus, o nějž opřel svůj postoj k celé kauze (nikdy se nestalo nic nelegálního, nebyl porušen právní předpis, nikdo nic neprokázal, nikdo nic pravomocně nerozhodl) je i taková formulace jen „spekulativním tvrzením“. Pro Evu Decroix a kteréhokoli aktivního politika je to ale červená kontrolka vyvolávající obavu, čeho se auditoři během své práce ještě doberou.
Nevíme, jestli na ministerstvu v souvislosti s přijetím bitcoinového daru došlo k něčemu nelegálnímu, protože o tom nemůže rozhodnout ani ministr, ani premiér, ani auditor, ani média, ale jen příslušné orgány státní moci. Auditoři ale zcela jasně potvrdili, že na ministerstvu došlo k selhání úsudku a ke zcela chybnému vyhodnocení rizik a že „chybělo posouzení reputačního aspektu“.
S tím, co o kauze víme nad zveřejněnou pasáž auditorů, především o kritickém stanovisku Ministerstva financí, které se včas nedostalo ani k Blažkovi, ani k ministrovi financí, a také o potížích, které na stát čekají v souvislosti s dražbami darovaných bitcoinů, je jasné, že selhání nejen samotného Blažka, ale mnoha okolních procesů bylo skutečně rozsáhlé.
Zatímco kolem odchodu (a návratu) „koordinátora objasňování“ Davida Uhlíře vypustila ministryně Decroix pozoruhodné množství mlhy a protichůdných tvrzení, slova auditorů jsou jasná a ostrá jako břitva. Zatím jen malá ukázka způsobu jejich práce naznačuje, že by se skutečně mohli dobrat něčeho užitečného.
