Článek
James Dewey Watson zemřel v hospicu po krátké nemoci, oznámil v pátek jeho syn.
„Nikdy nepřestal bojovat za lidi, kteří trpěli nemocí,“ řekl dle The Guardian Duncan Watson o svém otci.
James Watson, jeho výzkumní partneři Francis Crick a Maurice Wilkins roku 1953 objevili, že DNA je dvojitá šroubovice, skládající se ze dvou vláken, která se ovinou kolem sebe. Tato vlákna tak vytvářejí něco, co připomíná dlouhý, jemně se kroutící žebřík. S určením struktury molekuly DNA jim také pomohl výzkum rentgenového záření, který provedla kolegyně Rosalind Franklinová a její student Raymond Gosling. Podle The Washington post je Franklinová dnes považována za přední příklad vědkyně, jejíž přínos byl přehlížen.
Tento objev způsobil rychlý pokrok v molekulární biologii a dalších oborech. Pomohl například v identifikaci lidských ostatků a osob podezřelých z trestné činnosti ze vzorků DNA a sledování rodokmenů i dávných lidských předků.
Tak velký laboratorní objev Watson už nikdy neudělal. V následujících desetiletích však napsal vlivné učebnice a bestsellerové paměti a pomáhal vést projekt mapování lidského genomu.
Později po svém vědeckém objevu se Watson a jeho žena Elizabeth přestěhovali na Harvard, kde se stal profesorem biologie. Po narození dvou synů byla jednomu z nich - Rufusovi – v dospívání diagnostikována schizofrenie. To bylo pro Watsona velkou motivací, aby se dozvěděl více o DNA v naději, že by to jeho dítěti mohlo pomoci.
V roce 1968 převzal vedení laboratoře Cold Spring Harbor ve státě New York, kde sehrál velkou roli v jejím rozvoji a přeměně v jedno z předních světových výzkumných institucí pro genetiku.
Watson byl veřejnosti známý, a proto pozornosti neuniklo několik jeho kontroverzních prohlášení. BBC uvádí, že v roce 2007 Watson v rozhovoru pro deník Times prohlásil, že je „pesimistický ohledně vyhlídek Afriky“, protože „celá naše sociální politika je založena na předpokladu, že jejich inteligence je stejná jako naše, zatímco všechny testy ukazují, že tomu tak není“. Za komentář se později omluvil, přesto tím přišel o místo kancléře v laboratoři Cold Spring Harbor. Své názory na souvislost mezi rasou a inteligencí zopakoval v dokumentu z roku 2019, po kterém mu vědecká komunita odebrala zbývající čestné funkce.
Bývalí kolegové poznamenali, že Watson v 50. a 60. letech 20. století, tedy v době, kdy to nebylo normou, podporoval kariéru vědkyň na Harvardu. BBC dále píše, že se ve své knize Dvojitá šroubovice z roku 1968, která se stala bestsellerem, však dopustil hanlivých komentářů o ženách ve vědě a napsal i sexistické poznámky o Franklinové.
Roku 2014 dal Watson svou Nobelovu cenu do aukce. Koupil ji ruský podnikatel za více než čtyři miliony dolarů a následně ji vědci vrátil. Jako důvod prodeje prestižního ocenění vědec uvedl, že mu to pomůže financovat budoucí objevy, protože se po svých kontroverzních výrocích cítil vědeckou komunitou vyloučen.
