Hlavní obsah

Zprávy z bojiště: Mlýnek na maso jede dál

Foto: Profimedia.cz

Příprava ukrajinského raketometu Grad k úderu na ruské pozice někde na doněcké frontě.

Reklama

Podezřelé výbuchy daleko za frontovou linií vyvolaly spekulace o nové ukrajinské zbrani. Zasažené cíle se totiž nacházejí mimo dosah známých dělostřeleckých systémů. Novinkou by mohl být systém „Hrom“ vyvíjený už před válkou.

Článek

Hlavní událostí příštích týdnů má být připravovaná ukrajinská ofenziva. V určitém ohledu už se zjevně rozbíhá, a to psychologickém.

Během minulého týdne se na internetu objevilo několik videí s tisícovkami pochodujících ukrajinských vojáků, údajně mířili na výcvik pro nadcházející ofenzivu, nebo se z něj vraceli. V tomto případě se rychle ukázalo, že přinejmenším jedno video je staré a bylo natočeno několik let před ruskou invazí. Další video zachycovalo ukrajinské vojáky, jak opouštějí základnu ve Velké Británii, kde absolvovali výcvik.

Záběry vyvolaly na ruských sociálních sítích značný rozruch a objevily se četné obavy, zda ruské jednotky dokážou udržet své pozice, zejména pokud Ukrajina nasadí větší síly. Jak poznamenávají polští analytici ze společnosti Rochan Consulting (placený přístup), jde zjevně o příklad ukrajinské psychologické války, která v příštích týdnech bude pokračovat a nejspíše se i stupňovat. Cílem je nejspíše oslabit ruskou vůli k boji a ovlivnit vojenské rozhodování Moskvy.

Co se týče termínu ofenzivy, z materiálů uniklých z Pentagonu víme, že nové brigády ukrajinské armády by měly být připravené ke konci dubna. Předpovědi počasí naznačují, že dobrá příležitost pro útok by mohla nastat mezi 5. a 20. květnem, kdy bude minimum srážek a teploty by měly stoupnout nad 20 °C.

Zatím se neobjevily žádné jasné důkazy o tom, že by Ukrajinci přibližovali své síly k frontě (což pochopitelně neznamená, že se tak neděje; možná se daří vše držet v utajení). Otázkou je, jak bude ukrajinská příprava vlastně vypadat.

Rusko se naučilo bránit ukrajinským dronům

Ve válce na Ukrajině sehrávají důležitou roli i nenákladné technologie. Malé a původně komerční drony, které jednotky využívají hlavně k průzkumu, ale začínají narážet na zlepšující se obranu. V té má trochu navrch Rusko.

Je dosti pravděpodobné, že aby omezili riziko útoku třeba řízenými střelami na shromaždiště vojsk, mohou Ukrajinci své síly přesouvat do blízkosti fronty rozptýleně a spojovat je do větších celků až v blízkosti místa nasazení. To je sice výrazně komplikovanější, ale realita současné války je taková, že kdo se dokáže vyhnout úderům protivníkova dělostřelectva a dalších zbraní, má větší šance na přežití a vítězství. O tom se ruské síly přesvědčily během prvních dnů nasazení systémů HIMARS.

Na frontě

Ale přejděme od odhadů k popisu současné situace, a to jako obvykle od severu. V Luhanské oblasti nebyly minulý týden potvrzeny žádné změny na frontě.

Vojenští analytici ovšem zaznamenali zvýšení počtu a intenzity ruských pozemních útoků na jedné části fronty, kolem vesnice Makijivka, která se nachází na řece Žerebec. Ruské síly se v této oblasti již v podstatě měsíce pokoušejí ty ukrajinské zatlačit za řeku (a samozřejmě možná i dále).

Byť za tu dobu postoupily, k samotnému Žerebci ještě plně nedošly. Ani Makijivka zřejmě není zatím plně v ruských rukou. Tím jen chceme ilustrovat, že i ty největší změny v posledním týdnu byly opravdu malé a důležité jen z lokálního taktického hlediska.

Což neznamená, že by boje nebyly mnohdy intenzivní a krvavé. Oficiální prohlášení ukrajinských představitelů uvádí, že oblast mezi městy Lyman a Kreminna je i dlouhodobě nejsilněji ostřelovanou oblastí na celé Ukrajině – a to i ve srovnání s Bachmutem. Ani to ovšem nevedlo k posunu fronty.

Ani situace dále na jih ležící Doněcké oblasti se v podstatě nezměnila. Největším rozdílem oproti předchozímu týdnu bylo zpomalení ruského postupu přímo v Bachmutu. Ruské útoky v jiných částech Doněcké oblasti nepřinesly vůbec žádné potvrzené územní zisky.

Je ovšem předčasné tvrdit, že se ruská ofenziva ve městě vyčerpala – jednoduše není k dispozici dostatek informací, alespoň tedy ve veřejném prostoru. V současné době se zdá, že ukrajinská křídla kolem Bachmutu se zdají být dobře zabezpečená, a hrozba obklíčení se tedy zdá nadále malá.

Ruské síly nepochybně útoky na křídlech podnikají, v posledních několika týdnech ovšem prakticky bez úspěchu. Doprava do města je tedy nadále nepochybně komplikovaná, ale pokud ruské jednotky nepostoupí, bude se spíše zlepšovat, jak bude půda vysychat a jízda terénem bude snazší.

Ruskou propagandu šířila i americká vojačka

Populární dezinformační kanál Donbaská děvuška vedla bývalá poddůstojnice amerického námořnictva. Postupně získala desítky tisíc sledujících. Nedávno sehrála i klíčovou roli při šíření dokumentů uniklých z Pentagonu.

V samotném Bachmutu se vedou opravdu tvrdé boje. Ruské síly nadále ovládají kolem tří čtvrtin města, ukrajinské ovšem udržují postavení v západní části s řadou vysokých panelových domů. Z hlediska obránců je to dosti výhodné postavení.

Linie nejsou zjevně pevné a přelévají se často tam a zpět. Nejde obvykle o velké změny, někdy jen o dům či blok, a není tomu tak všude – některé ulice ruské síly nedokázaly překročit v podstatě týdny. Ale například železniční nádraží podle dostupných údajů přešlo v posledním týdnu z ukrajinských rukou do ruských a pak zase zpět.

Pohyblivá obrana je do značné míry ukrajinská taktika. Ruští blogeři na Telegramu s odvoláním na zdroje v ruské armádě uvádějí, že ukrajinské síly nejprve zaminují své pozice, pak se z nich stáhnou a vyčkávají. Když Rusové vyšlou velkou útočnou skupinu, podminovanou pozici vyhodí do vzduchu. Nejen že tak protivníkovi způsobí ztráty, ale ještě zničí budovu, která mohla posloužit jako kryt.

Pokud protivník pošle jen menší oddíl, podniknou ukrajinští vojáci protiútok a vrátí se do svého výchozího postavení. Určitě podobnou taktiku nebudou používat obránci vždy, ale pomáhá to vysvětlit, proč je pro útočníky postup ve městě tak náročný a pomalý.

Ještě důležitějším faktorem pak bude počet dostupných sil na obou stranách. Celá řada, pochopitelně hlavně ukrajinských, zdrojů, například tvrdí, že řady vagnerovců jsou velmi prořídlé. Hlavní tíhu bojů ve stále větší míře údajně nesou jiné jednotky.

Je celkem dobře potvrzeno, že do města skutečně dorazily jednotky bývalé loutkové „Doněcké lidové republiky“ (už patří organizačně pod ruskou armádu). Ruské síly v Bachmutu zahrnují i 51. a 137. výsadkový pluk 106. výsadkové divize, prvky 98. výsadkové divize a 57. motostřeleckou brigádu.

Pokud to tak je, znamená to, že ruské velení do města přesunulo jednotky z Luhanské oblasti – kde pak pochopitelně nemá k dispozici tolik mužů, a nemůže tedy čekat velké úspěchy.

Budoucí ukrajinská zbraň

Firma ukrajinského inženýra postavila prototyp miniponorky, která by měla pomoci jeho zemi proti ruskému loďstvu. Její nasazení v boji je nejisté, může jít ovšem o předzvěst podoby námořní války blízké budoucnosti.

Údajně právě příchod nových jednotek umožnil ruským silám provést úspěšný útok v severní části současné bachmutské fronty. Postoupily údajně o několik bloků a donutily část ukrajinské obrany k ústupu kvůli hrozbě obklíčení. To je největší změna v Bachmutu za poslední týden.

V posledních dnech proběhla podle ukrajinských svědectví i výměna (rotace) minimálně části ukrajinských jednotek ve městě, které také mají zjevně vysoké ztráty. Zdá se, že bachmutský „mlýnek na maso“ se stále nezastavuje. A v současné době se zdá, že více „mele“ ruské jednotky, dojem to však může být mylný.

Ve zbytku Doněcké oblasti ruské síly při svých útocích nezaznamenaly žádné územní zisky. Zastaveny byly všechny útoky kolem Avdijivky či Marjinky.

Jih a podivné výbuchy

Ani v Záporožské oblasti nebyly minulý týden zaznamenány žádné frontové změny. Ukrajinské jednotky provedly v této oblasti několik pozemních útoků. Ty sice nepřinesly žádné změny v průběhu fronty, může jít ovšem o předzvěst aktivnějšího chování Ukrajinců v této části země. Je možné, že šlo z velké části o průzkum bojem – tedy spíše snahu odhalit postavení nepřítele a terén pro potřeby dalších útoků.

Nebo jde o operace, které mají pouze vzbudit dojem, že ukrajinská ofenziva proběhne právě zde.

Je prakticky nepochybné, že ukrajinské velení se pokusí ruské velitele před zahájením očekávané ofenzivy zmást a uvrhnout do nejistoty. Situace na frontě bude nejspíše velmi nepřehledná a dynamická, aby záměry Kyjeva zůstaly co nejdéle nejasné. Ještě těžší bude ji vyhodnotit pro nezúčastněné analytiky, kteří nemají přístup k tajným informacím, a pochopitelně i média.

Ukrajinci v každém případě pokračují v této oblasti v útocích na cíle v týlu za použití většiny dostupných zbraní – a to možná včetně i těch nejvzácnějších. Ivan Fedorov, exilový starosta Melitopolu, ve čtvrtek 13. dubna uvedl na Telegramu, že v centru tohoto města došlo k silnému výbuchu nejasného původu.

Zajímavé na tom je, že město se nachází mimo dosah známých dělostřeleckých systémů ukrajinské strany. Pokud nešlo například o sabotáž, ale skutečně o raketový úder, otázkou je, co jej mohlo provést.

Jednou z možností, o kterých spekuluje i Rochan Consulting, je systém Hrim-2 (či Grim-2). Oba výrazy znamenají Hrom a jde o moderní balistickou střelu s doletem kolem 300 kilometrů, kterou na Ukrajině začali vyvíjet už v roce 2003. V roce 2019 se uvádělo, že během roku 2022 by mohl být systém nasazen v ukrajinské armádě. Ale Zelenského administrativa nakonec od projektu prakticky ustoupila (objednala pouze jednu baterii na zkoušky, ne k ostrému nasazení).

Ale možná se situace změnila. Dne 30. března (bohužel obvykle nespolehlivé) ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že v Doněcké oblasti sestřelilo raketu vypálenou z tohoto systému. Někteří analytici se domnívají, že některé nedávné výbuchy v oblastech dále od fronty, kromě Melitopolu třeba v Berďjansku, mohly být dílem právě těchto raket.

Je určitě představitelné, že ukrajinské straně se podařilo za poslední rok vyrobit nějaký (nejspíše omezený) počet střel a teď je při přípravě na ofenzivu používá na klíčové cíle. Nejlepším důkazem pro nasazení „Hromu“ ve větším měřítku bude, pokud bude záhadných výbuchů dále od fronty přibývat.

Naposledy se zastavme v Chersonské oblasti. Tady obě strany pokračovaly v dělostřeleckých úderech přes řeku a průzkumných misích na ostrovech delty Dněpru. Podobných pokusů proti minulým měsícům ovšem zřejmě výrazně ubylo (či alespoň informací o nich).

Pokračovala také snaha Ukrajinců vytlačit s pomocí dělostřeleckých úderů ruské síly ze zhruba 20 až 30 kilometrů širokého pásma podél řeky. V úterý 11. dubna mluvčí ukrajinského jižního velení Natalia Humenjuková prohlásila, že se ruské jednotky stahovaly z linie dotyku, aby zůstaly mimo dostřel ukrajinského dělostřelectva. Jde ovšem pouze o neprokázané tvrzení. Ukrajinci mohou zveličovat, Rusové mohou ústup pouze předstírat a část svých sil držet na místě, nebo je dokonce posilovat.

Reklama

Doporučované