Článek
„Konflikty dnes charakterizuje menší zdrženlivost a zvyšující se násilí na civilistech. Ozbrojení aktéři napříč světem jsou ochotnější používat sílu bez ohledu na veškeré následky,“ popisuje současný stav ve své výroční zprávě organizace Armed Conflict Location & Event Data (ACLED), která shromažďuje data o veškerých konfliktech na světě.
Zdaleka přitom nejde o náhlý výkyv roku 2025.
Počet násilných konfliktních událostí za prvních 10 měsíců loňského roku podle ACLED činil přes 204 tisíc, což je o čtyři tisíce méně než v roce 2024. Za posledních pět let ale vzrostl zhruba dvojnásobně.
„Na vině“ přitom nejsou jen těžko přehlédnutelné války na Ukrajině a v Gaze. Ty se sice podle ACLED na celkovém počtu počtu konfliktních událostí posledních 12 měsíců dohromady podílely celými 40 %, z historických dat je ale jasně vidět, že se světem se něco špatného děje už delší dobu.
Nikoliv výkyv, ale trend
Takto například vypadá vývoj počtu konfliktů na státní úrovni od Univerzity v Uppsale (ACLED sbírá globální data až v posledních letech, takže nemůžeme využít stejný dataset).

Konfliktů začalo výrazně přibývat už před 10 až 15 lety.
Graf ukazuje, že svět dosáhl nejvyššího počtu konfliktů od roku 1946 už zhruba v polovině minulé dekády a válek od té doby pořád přibývá.
Dál to rozvádějí například i zprávy od analytiků z Institutu pro ekonomiku a mír (IEP), kteří každoročně vystavují tzv. světový index míru (GPI). V reportu za rok 2025 uvádí, že loňský rok byl 13. rokem z posledních 17, kdy úroveň míru poklesla.
„Míra úspěšného ukončení konfliktů je nižší než kdykoliv v posledních 50 letech. Podíl konfliktů končících rozhodným vítězstvím klesl ze 49 % v 70. letech k 9 % v dekádě po roce 2010, zatímco podíl konfliktů končící mírovým ujednáním klesl za stejný časový úsek z 23 % na 5 %,“ dodali k tomu autoři zprávy.
V roce 2025 analytici napočítali po celém světě celkem 59 aktivních státních konfliktů, což je o tři víc než v roce 2024, takže i podle jejich nejaktuálnější databáze platí, že válek je nejvíc od konce druhé světové války.
Válkám svědčí nová podoba světa
Přehled počtu konfliktních událostí, který by sahal tak hluboko do minulosti a ukázal, jak roste intenzita válek, nemáme. I bez něj je ale podle expertů z výše citovaných institucí a projektů zjevný silně negativní trend.
Jedna vysvětlující příčina, proč jsme na tom nyní hůř než za studené války, po níž mnozí čekali éru stability, nejspíš neexistuje.
„Víc a víc zemí přechází tváří v tvář rostoucímu geopolitickému pnutí, přibývajícím konfliktům, rozpadům tradičních spojenectví a ekonomické nejistotě k silnější militarizaci,“ uvádí k tomu zpráva GPI.
Mezi hlavní faktory, které takovému stavu přispívají, analytici řadí rostoucí geopolitickou fragmentaci, kompetici mocností a nástup vlivu středně mocných států. Jinými slovy se v moderním světě velmoci cítí být víc ohroženy svými konkurenty a podnikají aktivnější kroky, zatímco vedle toho i celkově přibývá hráčů, kteří mají ambice promlouvat do světového dění.
Výmluvná je v tomto ohledu statistika nárůstu počtu zemí s významným vlivem mimo své hranice. Ještě v 70. letech jich totiž bylo jen šest, zatímco teď už jich je 34, což právě autoři zprávy GPI označují za doklad zmiňovaného „nástupu éry globální fragmentace moci“.
„Dopady ozbrojených konfliktů jsou stále vážnější. Vlády a ozbrojené skupiny používající násilí, často proti civilistům, jsou méně zdrženlivé než kdykoliv v posledních dekádách. Uzavírání míru se zdá být těžší než dřív,“ popisuje trend dnešní doby zpráva ACLED a dodává, že dopady prohlubuje souběžný rozpad systému humanitární pomoci.
Krev civilistů teče i stranou hlavní pozornosti
Negativním trendem posledních let je podle ACLED také rostoucí podíl státních aktérů v násilí páchaném na civilistech.
V roce 2025 organizace napočítala celkem 56 tisíc incidentů násilí na civilistech, což je největší počet za pět let. Vystaveno konfliktům pak bylo dokonce 831 milionů lidí, což představuje 16 % celosvětové populace. Dá se tak říct, že ozbrojený konflikt loni v průměru ohrožoval zhruba každého šestého člověka na planetě.
Vládní složky stály v roce 2025 celkem za 74 % všech násilných událostí, což je nejvíc za šest let, co ACLED tuto metriku globálně sleduje. Množství násilí páchaného státy na civilistech se od roku 2020 ztrojnásobilo. Loni tak státy zodpovídaly za 35 % ze všech násilných incidentů, které se dotkly civilistů. Za většinou stojí Izrael a Rusko (dohromady 88 %).
I přes velký nárůst role států nicméně stále platí, že většina násilí na civilistech je páchána nestátními aktéry různých druhů. Nestátní skupiny se podle ACLED v roce 2025 podílely na téměř dvou třetinách veškerých násilných událostí dotýkajících se civilistů a přímo způsobily 59 % civilních ztrát.
Vysoký podíl nestátních skupin, ač už je menší než dřív, může vypadat překvapivě, protože největší pozornost se zpravidla věnuje válkám celých států. Jde ale o typický jev. Velká část civilistů se dostává do nebezpečí a umírá ve světem přehlížených konfliktech polovojenských bojůvek v podstatě každý rok.
Letos z nich počtem ztrát nejvíc vyčnívá konflikt v Súdánu, kde Jednotky rychlé podpory (RSF) vytlačily súdánskou armádu z dalších území a páchaly krvavé masakry civilního obyvatelstva.
Dalším přehlíženým zdrojem násilí na civilistech jsou i války gangů. Právě z velké části kvůli nim jsou v top desítce zemí s nejvyšší mírou násilí i státy jako Brazílie, Ekvádor, Haiti nebo Mexiko.
| Celkové pořadí | Země | Meziroční změna v pořadí |
|---|---|---|
| 1 | Palestina | 0 |
| 2 | Barma | 0 |
| 3 | Sýrie | 0 |
| 4 | Mexiko | 0 |
| 5 | Nigérie | 0 |
| 6 | Ekvádor | +36 |
| 7 | Brazílie | -1 |
| 8 | Haiti | +3 |
| 9 | Súdán | 0 |
| 10 | Pákistán | +2 |
V Ekvádoru a Haiti se situace v loňském roce výrazně zhoršila. Ekvádor se kvůli tomu posunul v indexu ACLED o dokonce 36 příček, přičemž tam došlo ke 2500 případů násilí na civilistech, na kterém se z velké části podíleli příslušníci čtyř desítek různých gangů. Na Haiti zase meziročně vzrostl počet civilních obětí téměř dvojnásobně a ostrovní stát se tak posunul z 11. na 8. příčku v indexu.
Zlepšení nečekejme
Když to shrneme, tak co do míry násilí mezi nejvýraznější konflikty loňska patřila válka na Ukrajině, v Gaze, konflikt v Súdánu, války gangů Ekvádoru a dalších zemí Latinské Ameriky, občanská válka v Barmě, nové střety v Sýrii a násilí v Indii a Pákistánu. K tomu můžeme připomenout ještě například i 12denní válku v Íránu, americké útoky na Venezuelu, pokračující násilí v Jemenu, Demokratické republice Kongo a Kamerunu. A to pořád nejsme ani v půlce seznamu všech konfliktů.
Analytici přitom neočekávají, že v roce 2026 přijde výraznější změna. Vysoký počet válek je podle nich „novým normálem“ dnešního světa.
Násilí se v tomto roce nejvíc čeká vesměs ve stejných oblastech jako loni:

Válkám se „daří“ a neočekává se, že by se na tom něco v dohledné době změnilo.
„Reportoval jsem během své kariéry od 60. let z více jak 40 válek po celém světě. Sledoval jsem studenou válku dosáhnout vrcholu a pak se úplně vypařit. Nikdy jsem ale nezažil tak znepokojivý rok, jako byl rok 2025,“ vyjádřil se nedávno k tématu veterán válečné žurnalistiky John Simson. Nejvíc znepokojivá přitom podle něj nebyla míra násilí a rozsah válek, ale právě jejich potenciál dál eskalovat, což podle něj platí zejména v případě ruské agrese na Ukrajině.
Rekordní zbrojení a miliony vysídlených
Časopis Foreing Policy v nedávném článku mezi výrazné trendy v oblasti konfliktů poslední doby zařadil i nárůst ve zbrojení a vysoký počet vysídlených lidí.
Výdaje na obranné rozpočty přitom podle dat Stockholmského mezinárodní institutu pro výzkum míru (SIPRI) v roce 2024 dosáhly rekordních 2,7 bilionu dolarů, přičemž zaznamenaly nejvyšší meziroční nárůst od roku 1988 a nepřetržitě stoupají už celou dekádu, během níž se zvýšily o 37 %.
Počet nuceně vysídlených lidí podle dat OSN aktuálních k červnu 2025 sice klesl na 117 milionů ze 123 milionů v roce 2024, číslo je však ve srovnání s minulostí pořád velmi vysoké. Ještě v roce 2020 bylo vysídlených asi 82 milionů a v roce 2015 něco přes 65 milionů.
Dobré zprávy na konec
Abychom nebyli jen negativní, na konec můžeme přidat alespoň nějaké dobré zprávy. Jelikož je celkově trend opravdu špatný, tak jich ale bohužel není mnoho.
Zmínit můžeme například to, že přestože hodně statistik je na nejhorších úrovních od konce 2. světové války, neplatí to o počtu civilních obětí. Vyplývá to už z přehledu Univerzity v Uppsale sahajícího jen do konce 80. let. Ten jasně ukazuje, že počty mrtvých civilistů se zdaleka neblíží roku 1994, kdy se odehrála genocida ve Rwandě, kde zemřely vysoké stovky tisíc nevinných civilistů.
GPI také uvádí, že citelné zlepšení je dlouhodobě vidět na indikátorech globální kriminality a vražd. Loni se také zlepšily ukazatele násilných protestů, ač tam šlo v posledních letech spíš o výjimku.
„U bezpečnostních indikátorů jsme mohli vidět několik významných zlepšení včetně násilných protestů, dopadů terorismu a množství vražd. Několik zemí ve Střední a Severní Americe u vražd zaznamenalo významné snížení,“ napsali analytici GPI.
















