Zůstaly jen ruiny. Záběry ze vzduchu ukázaly zničené Pásmo Gazy

Izrael po mezinárodním nátlaku vpouští na území Pásma Gazy, kde značná část obyvatelstva čelí podle humanitárních organizací podvýživě a hladovění, více pomoci. Podle kritiků je však její přísun nadále nedostatečný.

Britský deník The Guardian získal výjimečné povolení připojit se k humanitárnímu letu jordánské armády.

Přelet nad zničeným územím nebyl jen misí, která do Gazy shodila tři tuny pomoci. Nabídl novinářům i ojedinělý pohled z výšky přibližně 600 metrů na místa, která se v posledních takřka dvou letech stala synonymem zkázy.

Úvodní video článku ukazuje severní Gazu a stejnojmenné město s jeho obytnými domy, které se po předchozích leteckých úderech a ostřelování proměnily v pouhá ohořelá torza.

Čtvrti jsou srovnané se zemí, silnice připomínají jizvy.

Analýza satelitního centra OSN z loňského září uvádí, že došlo v Pásmu Gazy k poškození či úplnému zničení více než 163 tisíc budov. Zcela zničených domů bylo asi 52 tisíc, vážně poškozených 19 tisíc, přes 56 tisíc středně a u dalších 35 tisíc byla míra poškození nejistá.

Data vycházela ze srovnání se satelitními snímky z května 2023 a září 2023. Ukazují tedy skutečně rozměr destrukce, k níž došlo až po vypuknutí nového konfliktu, jenž odstartoval krvavým útokem teroristů z Hamásu na jih Izraele ze 7. října 2023. 

Izrael své akce opakovaně vysvětluje tím, že bojuje proti ozbrojencům Hamásu, kteří se skrývají v civilních budovách. Nejméně stovky domů izraelští vojáci odstřelili i řízeně (tedy i když už nebyly pod kontrolou Hamásu) s tím, že si z nich teroristi udělali svou infrastrukturu.

Podle dalších odhadů bylo v Gaze zničeno přinejmenším 67 % vodovodní infrastruktury a čističek. Obdělávané zemědělské půdy bylo podle nejnovějších odhadů poškozeno rovněž zhruba 67 %. Škol bylo poškozených už asi 70 %. Podle Lékařů bez hranic alespoň částečně funguje 17 z původních 36 nemocnic, poškození nicméně utrpěla drtivá většina z nich.

Co se humanitární pomoci týče, posádka zmíněného jordánského letounu ji shodila poblíž uprchlického tábora Nusajrát. „Dnešním výsadkem jsme dosáhli 140 samostatných operací provedených jordánskými a arabskými silami, spolu s dalšími 293 ve spolupráci s mezinárodními partnery. Od 27. července jsme tak do Gazy dopravili 325 tun pomoci,“ uvedla následně jordánská armáda.

Do leteckého mostu se doposud kromě Jordánska, Spojených arabských emirátů a Egypta zapojily i Německo, Španělsko či Francie.

Humanitární organizace varují, že hlad se oblastí šíří rychlostí, na kterou letecké výsadky nestačí. Tyto operace sice mohou působit dojmem činorodosti, ale experti se shodují: jsou drahé, neefektivní a objem dodané pomoci zdaleka nedosahuje toho, co by zvládly nákladní konvoje. OSN dlouhodobě uvádí, že pro Pásmo je potřeba 500 až 600 kamionů humanitární pomoci denně.

Výsadky navíc nejsou bez rizika. Nejméně 12 lidí se loni utopilo při snaze doplavat k paletám, které spadly do moře, a dalších pět bylo zabito, když na ně pomoc spadla přímo z výšky, shrnuje The Guardian.

Americký prezident Donald Trump a jeho zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff spolu jednali o plánech výrazného posílení humanitární činnosti USA v Pásmu Gazy, napsal s odvoláním na dva americké a jednoho izraelského činitele server Axios. Trump pak novinářům řekl, že se jeho administrativa snaží dostat k lidem v Gaze jídlo. Izrael podle něj pomůže s distribucí pomoci a arabské státy s jejím financováním.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím spolu se svými extremistickými spojenci tlačí na opětovnou okupaci celého Pásma Gazy. Šéf armády Ejal Zamir s tím ale nesouhlasí a část vojáků z místa naopak stáhl.

Jak v pondělí napsal server Ynetnews, Netanjahu dostal od amerického prezidenta Donalda Trumpa zelenou k rozšíření vojenské operace. V Bílém domě panuje přesvědčení, že teroristické hnutí Hamás si dohodu o příměří nepřeje.

„Směřujeme k úplné porážce Hamásu a okupaci Gazy,“ řekl vysoce postavený izraelský zdroj s tím, že bojové operace budou probíhat i v místech, kde jsou pravděpodobně drženi zbývající rukojmí.

V pondělí pak Zamir udělal přesný opak toho, co plánuje vláda: nařídil stažení části vojáků z Gazy, aby zmírnil zátěž vyčerpaných vojáků. Armáda také oznámila, že ruší výjimečný příkaz, který od masakru 7. října 2023 prodloužil povinnost rezervistů sloužit o čtyři měsíce déle.

Pokud by se Izrael rozhodl k opětovné okupaci Gazy, potřeboval by na to další desítky tisíc mužů a žen ve zbrani.