Hlavní obsah

Zajatí námořníci promluvili na videu ruské FSB, ukrajinský velitel své prohlášení čte

29. 11. 2018

Rusové zveřejnili nahrávku, kde ukázali zajaté ukrajinské vojáky. (Video: Jolana Humpálová, Seznam.cz)

Velitel Lesovoj na videu mimo jiné přiznává, že kroky, jež Ukrajinci v Azovském moři podnikli, byly vůči ruské straně provokativní.

Článek

Ukrajinští námořníci, které v Kerčském průlivu zajala ruská pobřežní stráž, promluvili na videu. To zveřejnila ruská zpravodajská služba FSB. Na videu mluví tři z 24 zajatých vojáků včetně velitele jednotky Vladimira Lesovoje.

Velitel Lesovoj na nahrávce zveřejněné ve středu mimo jiné přiznává, že kroky, jež Ukrajinci v Azovském moři podnikli, byly vůči ruské straně provokativní. O jeho prohlášení a videu jako celku informovala i západní média, například britská stanice BBC a deník Telegraph nebo americká televize Fox News.

V publikovaných článcích se ale média příliš nevěnovala otázkám, které video vyvolává – například, zda je v pořádku brát vážně prohlášení zajatců, kteří evidentně jednají pod tlakem. Třeba v části, kde se vyjadřuje Lesovoj, je patrné, že prohlášení čte.

Zveřejňování videí, na kterých figurují váleční zajatci, je z pohledu Ženevských konvencí problematické. Úmluvy, které upravují jednání bojujících stran ve válečných konfliktech podle mezinárodního práva, stranám ukládají mimo jiné i humánní zacházení se zajatci.

Článek 13 třetí Ženevské úmluvy říká, že váleční zajatci musí být chránění před násilným jednáním i zastrašováním, stejně tak jako před urážkami a zvědavostí veřejnosti. Již v minulosti se objevily nahrávky, které byly z hlediska Ženevských konvencí přinejmenším sporné. V roce 2003 třeba vysílala irácká televize video se zajatými americkými vojáky, z nichž někteří měli na obličeji šrámy. O čtyři roky dříve pak v průběhu jugoslávské války ukázala srbská televize trojici zajatých vojáků – jeden z nich viditelně krvácel v obličeji.

Šéfkomentátor Seznam Zpráv Jiří Hošek se vyjádřil ke zveřejněnému videu z hlediska Ženevských konvencí. (Video: Jiří Hošek, Seznam.cz)

V případě sporu mezi Ruskem a Ukrajinou je to ale složitější. Ačkoliv Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym a od té doby zde hoří ozbrojený konflikt – Ukrajina na straně jedné, ruští separatisté podporovaní ruskou vládou na druhé – nikdy ani jedna země nevyhlásila té druhé oficiálně válku. Fakticky vzato tedy nejde o válečné zajatce, a Ženevské konvence se na ně proto nevztahují. Je potom tedy na etickém přístupu jednotlivých médií, jakým způsobem budou videa ukazovat a prohlášení zajatých či vězněných vojáků interpretovat.

Doporučujeme