Hlavní obsah

Zákon jen pro kampaň. Vláda schválila mistrovské zkoušky, projít nestihnou

Foto: vláda.cz

Ministr průmyslu Karel Havlíček a premiér Andrej Babiš.

Reklama

23. 8. 15:36

Řemeslné cechy už roky usilují o to, aby si jejich odborníci mohli říkat „mistr“. Vláda se ke schválení zákona o mistrovské zkoušce dostala až měsíc a půl před volbami, kdy ho Sněmovna už nemůže stihnout projednat.

Článek

„Za 13 let klesl zájem o řemesla, jako je čalouník, truhlář, nábytkář o 80 procent. Řemeslu musíme vrátit prestiž. Nejen praktickou výukou na základkách, ale i třeba tím, že zavedeme mistrovské zkoušky, díky kterým budou zákazníci vědět, že si najímají na práci skutečného odborníka. Mistra!“

To píše premiér Andrej Babiš (ANO) ve své předvolební knize Sdílejte, než to zakážou. Premiér s ní právě objíždí republiku. A ve stejnou chvíli, pár týdnů před volbami, vláda schválila novelu, která má mistrovské zkoušky uzákonit.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), který novelu předkládá, to s volbami nijak nesouvisí.

„S volbami to nemá nic společného, je to připravované už dva roky. To bychom před volbami nemohli schvalovat nic,“ reagoval Havlíček na dotaz, zda novela zákona není jen nahrávkou na smeč premiérovi a jeho předvolební publikaci.

Ve skutečnosti ale opravdu nemá smysl takto brzy před volbami zákon schvalovat. Legislativní proces totiž má své zákonitosti a lhůty. A je jisté, že ty se do voleb nestihnou dodržet.

I sám ministr přiznává, že zákon už se v Poslanecké sněmovně nestihne projednat, neboť před Sněmovnou už je jen jedna řádná schůze a řádné projednání zákona vyžaduje tři čtení a projednání ve výborech.

„Je to připravované pro další Sněmovnu,“ tvrdí Havlíček. Ve skutečnosti se tento zákon k novým poslancům nedostane –⁠ každá Sněmovna začíná s čistým štítem a zákony, které se nestihnou projednat, se stornují.

Na to Havlíček dodává, že zákona by se mohla ujmout nová vláda vzešlá z říjnových voleb. „U nekonfliktních témat to tak funguje. Nová vláda převezme část agendy té předchozí a schválí to en bloc,“ dodává a označuje toto téma za naprosto nepolitické.

Mistrovské zkoušky se v českých zemích skládaly do roku 1948 a řemeslník při nich dokazoval, že se z tovaryše časem a praxí stal mistr svého řemesla. Jednotlivé cechy i Hospodářská komora o obnovení titulu usilují už řadu let.

Projednání na vládě se však dočkali až teď, ministři si v uplynulých letech téma přehazovali jako horký brambor. Poslední, kdo se o jeho zavedení před pěti lety pokoušel, byla tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která však návrh později stáhla.

Motivace pro rodiče

I sami odborníci nakonec ocenili, že se nápadu ujalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má podle nich k tomu blíž. Mistrovský titul totiž už nebude mít se vzděláváním nic společného. Udělovat se bude po minimálně pětileté praxi v oboru a složení zkoušky před odbornou komisí.

„Bojuju za to už léta. Jsem rád, že se tím vláda bude zabývat, i když je to takhle brzy před volbami,“ říká viceprezident Hospodářské komory pro řemesla Roman Pommer, který na novele spolupracoval.

Mistrovský titul se podle něj má stát ochranou spotřebitele, ale také určitou motivací pro rodiče, kteří váhají, zda dát své dítě na učňovský obor. Sami řemeslníci podle něj o titul usilují i z důvodu, aby se narovnalo živnostenské prostředí a bylo jasně vidět, kdo je odborníkem v oboru.

Většina členů cechů je ochotna zkoušku složit. Bude to jako takový inženýr truhlář, inženýr obkladač a podobně.
Roman Pommer, viceprezident Hospodářské komory pro řemesla

„Většina členů cechů je ochotna zkoušku složit. Bude to jako takový inženýr truhlář, inženýr obkladač a podobně,“ vysvětluje s nadsázkou. Každý obor je podle něj schopen garantovat 50 až 100 lidí, kteří zkoušku složí.

Ta by se podle návrhu jednotlivých cechů měla skládat ze tří částí, z nichž největší váhu by měla ta praktická, Pommer ji označuje za „majstrštych“. Řemeslník by na nějaké své zakázce prokázal své umění. Před komisí by pak musel také prokázat teoretickou znalost z oboru co do technologií, materiálů. Zkoušku by také tvořilo prokázání schopnosti vést firmu.

Tvorba novely se podle něj protahovala ze strany legislativní rady vlády zejména z důvodu, že novela má dát velké rozhodovací právo Hospodářské komoře. Ta má určit, jaký konkrétní cech bude za mistrovské zkoušky odpovídat.

Konkrétní řemesla se totiž nesdružují pod jeden jediný cech, ale pro jedno řemeslo je možné si založit nekonečné množství asociací. „Bylo by na Hospodářské komoře, aby určila ten jeden nejlepší cech, který by zkoušky zaštiťoval. Kdyby totiž zkoušelo jedno řemeslo víc subjektů, nemusely by být všechny zkoušky stejně kvalitní,“ vysvětluje Pommer s tím, že Hospodářská komora tak bude garantem kvality zkoušek a bude ručit za to, že nebude možné si zkoušku třeba koupit.

Novela zákona vyjmenovává profese, ve kterých bude možné mistrovskou zkoušku složit. Půjde namátkou o elektrikáře, klempíře, obkladače, ale i hodináře, knihaře, optiky či výrobce skleněných ozdob. Mezi část povolání z gesce Ministerstva zemědělství a Agrární komory budou patřit třeba řezníci, pivovarníci, včelaři, podkováři, ale třeba i floristé.

Volby do Poslanecké sněmovny 2021

Volby do Poslanecké sněmovny se konají v pátek 8. října a v sobotu 9. října 2021. Nevíte koho volit? Podívejte se na volební programy stran a vyzkoušejte naší volební kalkulačku. Předpověď výsledků voleb naleznete v předvolebním průzkumu - kdo vyhraje volby.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované