Hlavní obsah

Zatčený kněz nebo hasič. Stovky Evropanů čelí trestům za pomoc uprchlíkům

Foto: Vimeo/Margaid Quioc

Jedním z obviněných byl i Cédric Herrou, francouzský farmář, který pomohl přejít stovkám migrantů přes hranice z italského města Ventimiglia na svou farmu do Breil-sur-Roya ve Francii. Soud v Nice mu za to udělil pokutu 3000 eur.

Hasič, důchodce nebo kněz nominovaný na Nobelovu cenu. Nová studie od openDemocracy odhalila prudký nárůst lidí, kteří jsou obviněni a souzeni za poskytování potravin, přístřeší nebo pomoci s dopravou žadatelům o azyl v celé Evropě. Problém mají nevládní organizace často v regionech, kde posiluje krajní pravice, informoval The Independent.

Článek

Výzkum globální zpravodajské organizace openDemocracy se zakládá na analýze zpravodajských zpráv, informací z nevládních evropských organizací a dalších online zdrojů. Ukazuje, že se problém týká 14 evropských zemí, nejvíce potom Francie, Spojeného království, Španělska, Německa a Dánska.

Podle sestavené databáze čelilo až 250 lidí po celé Evropě zatčení či obvinění z kriminálního aktu kvůli poskytnutí základní pomoci uprchlíkům. Počet případů se přitom v roce 2018 dramaticky zvýšil. V loňském roce organizace zaznamenala více než 100 takových případů, tedy dvakrát více než v roce 2017. Většinu zatčených zadrželi kvůli tomu, že poskytli podporu uprchlíkům a migrantům bez právních dokladů.

Jedním z obviněných je například španělský hasič Miguel Roldan, který za záchranu migrantů před utopením v moři čelí v Řecku až 30 letům vězení. Kvůli poskytnutí potravy a úkrytu uprchlíků na hranicích s Itálií došlo k zadržení francouzského pěstitele oliv Cédrica Herrou. V Dánsku potom státní policie pokutovala sedmdesátiletou ženu Lisu Ramslogovou za to, že nabídla odvoz rodině s malými dětmi.

Některé případy pomoci navíc mohou mít těžké důsledky. Podle Agentury EU pro základní práva se v Řecku před soud dostal i pár německých důchodců, kteří dovolili přistěhovalcům nastoupit na soukromou loď. Soud je oba odsoudil za pašování k 16 a půl letům vězení. Po jejich odvolání snížil v roce 2017 výkon trestu na 3 a půl roku ve vězení.

Podle evropských organizací pro lidská práva jde o výrazné omezení práce jednotlivců a nevládních organizací, kteří pomáhají žadatelům o azyl a uprchlíkům. Vyzvaly proto členské státy Evropské unie, aby obnovily lidská práva a evropské hodnoty, napsal The Independent. Varovaly před situací, v níž by v blížících se volbách do Evropského parlamentu uspěly krajně pravicové strany, pro které je migrace ústředním politickým tématem – počet zatčení by pak na celém evropském kontinentu pravděpodobně ještě stoupl.

Databázi sestavila organizace openDemocracy poté, co Amnesty International vyzvala evropské vlády, aby přestali kriminalizovat obránce lidských práv. Podnětem k této výzvě bylo zatčení a obvinění třicetiletého britského občana Toma Ciatkowského v roce 2018. Ten kvůli dokumentaci kontroverzního jednání francouzské policie v přístavu v Calais čelí až 5 letům ve francouzském vězení a pokutě ve výši 7500 eur, což je přibližně 193 125 korun.

Podle Amnesty International Tom v červenci 2018 sledoval, jak francouzská policie v Calais brání dobrovolníkům v distribuci jídla uprchlíkům a migrantům. Na svůj mobilní telefon pak nahrál situaci, v níž policista strká a kope do dobrovolníka. Pozděli Ciatkowského obvinili z pohrdání bezpečnostními složkami a napadení, protože zpochybnil násilný akt policisty proti dalšímu dobrovolníkovi. Amnesty International následně požádala o stažení všech obvinění proti Ciatkowskému a označila je za nespravedlivé.

Jiná zpráva sdružených organizací bojujících za práva uprchlíků z roku 2018 říká, že ve stejném období došlo v Calais během 8 měsíců k 646 incidentům, kdy policie „systematicky kontrolovala totožnost dobrovolníků, dávala jim pokuty za parkování, hrozila jim urážkami a fyzickým násilím”.

Podle výzkumné pracovnice Amnesty International Elisy de Pieri začala tendence evropských úřadů bránit dobrovolníkům v poskytnutí základní pomoci, kterou dotyční potřebují k přežití, již v okamžiku, kdy se Itálie rozhodla blokovat lodě s uprchlíky směřujících k italským přístavům.

„Šlo o velmi silný vzkaz – chybný vzkaz, který naznačil, že nevládní organizace dělají něco špatně. A tento diskurz se teď rozšiřuje do dalších zemí,” sdělila serveru The Independent. „Přispělo to k negativnímu obrazu nevládních organizací a humanitární pomoci, která hraje do karet krajní pravici. Mezi pašováním lidí a poskytnutím podpory lidem, kteří nic nemají, je ale rozdíl,” dodala.

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatović v reakci na zprávu vyjádřila znepokojení nad rostoucím tlakem a omezeními, jimž čelí nevládní organizace v jednotlivých evropských státech. „Jsou vystaveni administrativní zátěži, která jim znemožňuje pracovat. Stigmatizují je nepřátelskou politickou rétorikou, a teď už i dokonce trestním stíháním,” prohlásila a dodala, že by se lidská práva měla konečně opravdu stát jádrem azylové politiky.

V Německu vtrhla policie do domu a farnosti křesťanského pastora Christiana Hartunga v Porýní-Falcku. V tu samou dobu vstoupili do rezidencí dalších čtyř protestantských pastorů. Některým vzali mobilní telefony a zabavili jim korespondenci s právníky a církevní dokumentaci. Podle Hartunga šlo o pokus o zastrašování, stojí ve zprávě openDemocracy. Uprchlíci se přitom podle pastora nacházeli v nouzové situaci, část z nich měla život ohrožující zdravotní problémy.

Policie začala pastory vyšetřovat poté, co nechali přespat súdánské uprchlíky v církevních budovách. V jejich regionu přitom krajně pravicová strana AfD usiluje o rekordní počet hlasů ve volbách do Evropského parlamentu.

V Itálii se vůdce krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini jako ministr vnitra zaměřil na ty, kteří „usnadňují nelegální migraci“. Ve Francii předsedkyně krajně pravicové strany Národní fronta Marine Le Penová několik let reprezentovala Calais v parlamentu. Přístavní město je přitom podle humanitárních organizací nejčastějším místem, kde dochází k zatýkání dobrovolníků, kteří pomáhají migrantům. Liga i Národní fronta svým voličům slibují další kontrolu hranic a zásahy proti těm, kteří se v zemích pohybují „nelegálně“. Pokud uspějí, zatýkání Evropanů by se mohlo dále zvýšit.

Podle openDemocracy byly proti humanitárním aktérům, včetně posádek pátracích a záchranných člunů a dobrovolných záchranářů, použity i některé zákony, které mají odradit pašeráky. Členské státy EU se liší svou imigrační politikou a sankcemi, které se týkají lidí, již pomohou cizincům bez dokladů. Problematický může být i výklad těchto zákonů.

Podle serveru The Independent státy kriminalizovaly zejména činy, které usnadňují nelegální přistěhovalectví – včetně přímé či nepřímé pomoci při vstupu do státu, pohybu v zemi bez platných dokladů. V některých případech se jedná o uplatňování zákonů, které v zemích existovaly už několik let. V současné době se však uplatňují s rostoucí závažností zejména v zemích, kde působí krajně pravicoví političtí lídři.

Podobné tendence se ale objevují i v Polsku, Rumunsku nebo v Maďarsku. Vláda Viktora Orbána v Maďarsku v loňském roce uvalila zvláštní daň ve výši 25 procent na organizace, které podporují migranty a dostávají na svou práci peníze ze zahraničí.

Doporučujeme

Další zprávy