Hlavní obsah

Zatím největší studie: Protilátky až půl roku po prodělání covidu-19

Foto: Profimedia.cz

Dánsko patří v Evropě k zemím s nejmenší mírou nákazy a počet nových infekcí zde po zavedení přísných karanténních opatření v prosinci klesá.

Reklama

18. 3. 16:27

V Dánsku proběhla zatím největší studie ohledně tvorby protilátek proti covidu-19. Ukázalo se, že protilátky mají lidé, kteří prodělali covid-19, i půl roku poté. Jejich množství ale značně klesá s rostoucím věkem.

Článek

Většině lidí se po prodělání covidu-19 tvoří protilátky po dobu nejméně šesti měsíců, s rostoucím věkem ale ochrana před koronavirem, slábne, uvádí studie publikovaná v odborném časopise The Lancet. Ve věkové skupině lidí starších 65 let se znovunakažení objevuje výrazně častěji než u mladších sledovaných osob, což je podle vědců důkaz, že starší osoby je nutné naočkovat co nejrychleji.

K výzkumu použil tým vědců, z nichž někteří jsou pracovníky dánského Ústavu epidemiologie a prevence infekčních nemocí, data z celoplošného testování. V rámci něj podstoupily zdarma PCR test na nákazu covidem-19 téměř čtyři miliony Dánů, tedy 69 procent místní populace. Šlo o zatím o nejrozsáhlejší studii tohoto druhu.

Výzkumníci porovnávali míru nákazy ve dvou obdobích, zjednodušeně řečeno během dvou vln. Konkrétně během „jarní vlny“ (březen až květen 2020) a během „podzimní až zimní vlny“ (září a 31. prosinec 2020). Během první vlny (tedy před červnem 2020) bylo otestováno 533 381 lidí, z nichž 11 727 (2,20 %) bylo pozitivních na nemoc covid-19. Pro účely výzkumu tuto skupinu vědci nepatrně protřídili a za účelem srovnání s možnou reinfekcí v druhé vlně dále sledovali 525 339 osob, z nichž 11 068 (2,11%) mělo pozitivní test během jarní vlny.

Z vybraných jedinců s pozitivním testem z první vlny epidemie se 72 (0,65 %) znovu nakazilo v druhé vlně, zatímco ze sledované skupiny lidí, kterým PCR test na jaře vyšel negativně, se jich nakazilo 16 819 (3,27 %). Po analýze a očištění dat se ukázalo, že u lidí mladších 65 let poskytuje předchozí nákaza covidem-19 před tou opětovnou až 80% ochranu, u starších sledovaných osob ale ochrana klesla na přibližně 47 %.

Naopak žádné rozdíly vědci neobjevili při porovnání tvorby protilátek u pohlaví, u mužů podle studie předchozí nákaza poskytovala ochranu u 78,4 % účastníků výzkumu, u žen jen nepatrně více, a to 79,1 %. Stejně tak se ukázalo, že za klíčový faktor zatím nelze označit ani uplynulou dobu od prodělání onemocnění. U sledovaných osob se během tří až šesti měsíců od prodělání nemoci pohybovala ochrana před nakažením okolo 79,3 %, po více než sedmi měsících klesla na 77,7 %.

Klesající ochranu proti znovunakažení u starších osob vědci podle svého vyjádření očekávali, s rostoucím věkem totiž slábne imunitní systém. Nicméně vědce zneklidnil tak výrazný rozdíl v porovnání s mladší věkovou skupinou. „Je to velmi výrazný rozdíl,“ cituje CNN specialistku na infekční onemocnění z University Hospitals v Clevelandu Amy Edwardsovou, která se studie nezúčastnila. „Myslím, že to ukazuje, jak důležité je zajistit, abychom očkovali všechny osoby starší šedesáti let, ať už prodělaly covid nebo ne,“ dodala Edwardsová.

V komentáři studie pak imunologové Rosemary Boytonová a Daniel Altmann z Imperial College v Londýně označili rozdíly v míře reinfekce za „relativně alarmující“. „Pouze 80% ochrana před reinfekcí obecně, která klesá na 47 % u lidí ve věku 65 let a výš, to jsou výrazně nižší čísla, než jaká zmiňovaly předchozí studie,“ píšou imunologové. „Tyto údaje jsou pouze potvrzením, že jediným trvalým řešením je celosvětový očkovací program s vysoce účinnými vakcínami,“ dodávají v odborníci v komentáři.

„Naše studie potvrzuje, že znovunakažení covidem-19 je u mladších zdravých lidí vzácné, ale starší lidé jsou vystaveni mnohem většímu riziku. Vzhledem k tomu, že u starších lidí je větší pravděpodobnost, že u nich dojde k těžšímu průběhu onemocnění, naše zjištění jasně ukazují, jak důležité je zaměřovat se nadále na ochranu nejstaršího obyvatelstva,“ cituje server The Indian Express spoluautora studie doktora Steena Ethelberga z dánského výzkumného ústavu Statens Serum Institut. „Výsledky zdůrazňují, jak důležité je, aby lidé dodržovali zavedená opatření k zajištění bezpečí sebe i ostatních, a to i když už prodělali covid-19,“ dodal Ethelberg.

Jedním z limitů studie nicméně je, že probíhala v období, kdy ještě nedocházelo k šíření tak velkého množství různých variant covidu-19, stále tak není jasné, jaký dopad mohou různé mutace viru mít na šanci reinfekce. Právě s velkým podílem mutací na nových případech nákazy se aktuálně potýká Evropa. V Německu aktuálně britská mutace připadá na tři čtvrtiny nových případů nákazy, v Polsku na více než polovinu a Itálie pak hlásí kromě britské i nákazu jihoafrickou a brazilskou mutací covidu-19.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované