Hlavní obsah

Dlouhé příznaky covidu ohrožují statisíce Čechů, firmy se bojí výmluv

Foto: David Neff

Ilustrační fotografie.

Reklama

18. 3. 6:30

S přibývajícím počtem nakažených covidem-19 v Česku nabývá na rozměrech i problém jménem long covid. Dlouhodobé příznaky snižují výkonnost až na dlouhé měsíce. Zaměstnavatelé se obávají, že lidé mohou nejistou diagnózu zneužívat.

Článek

Současným tempem může v Česku být už za zhruba týden 1,5 milionu potvrzených případů covidu-19. Odhady skutečného počtu jsou pak ještě vyšší, například podle imunologa Zdeňka Hela může být reálný počet nakažených až trojnásobný. Vedle potíží v podobě aktuálního zatížení zdravotnického systému, bezprostředních obětí na životech a ekonomických dopadů tak souběžně dosahuje obřích rozměrů i jeden méně viditelný, ale přesto vážný problém – long covid.

Příznaky trvající déle než pět týdnů se podle vedoucího lékaře Postcovidového centra Fakultní nemocnice Hradec Králové Michala Kopeckého mohou odhadem týkat až třetiny všech případů. Bezmála statisíce Čechů a Češek tak mohlo trpět nebo právě trpí stále ještě novou a těžko uchopitelnou diagnózou, se kterou nemají zkušenost oni sami, jejich zaměstnavatelé, ani lékaři.

„Největším nebezpečím long covidu je neznámost, nevíme, s čím bojujeme, protože je to pro nás nová věc, a snažíme se ji přirovnat k něčemu známému a podle těchto modifikovaných zkušeností postupovat v léčbě,“ řekl Seznam Zprávám Kopecký. „Je důležité využívat všechny možnosti – spolupracovat s praktickými lékaři, specialisty i s centry. Informovat pacienty o tom, co je normální, na koho se mají obrátit a co mají očekávat,“ vyzývá specialista lidi, kterých se problém týká, i své kolegy.

Dlouhodobě trpí hodně mladých s mírným průběhem

„Jedná se o únavu, dušnost, nevýkonnost. Lidé prostě nezvládnou to, co dříve,“ popisuje Kopecký nejčastější dlouhodobé příznaky covidu-19, se kterými se u pacientů se svými kolegy nejčastěji setkává. Na rozdíl od jarní vlny navíc nyní podle něj na základě klinické zkušenosti z Hradce Králové přibývá mladých a před covidem zdravých pacientů s různými symptomy přetrvávajícími i měsíce.

„Zdá se, že naši pomoc vyhledávají spíše lidé, kteří prodělali covid v domácím prostředí a měli spíše mírnější průběh. Ti daleko více trpí postcovidovými syndromy,“ upozornil Kopecký.

Co je long covid, jaké může mít příznaky a jak jsou časté?

- Jde o soubor celé řady dlouhodobých příznaků nemoci covid-19.

- Pokud symptomy trvají víc jak pět týdnů, bavíme se o long covidu, pokud víc jak 12 týdnů, diagnóza zní postcovid.

- Mezi nejčastější závažné projevy patří poškození plic, srdce či dalších orgánů.

- Nejčastějšími mírnějšími příznaky jsou únava, dušnost, bolesti hlavy a svalů či tzv. mozková mlha. Může jít ale prakticky o jakýkoliv typický příznak covidu-19, který ač s nižší intenzitou, trvá místo dnů či týdnů měsíce.

- Odhady četnosti případů se různí. Například britský statistický úřad (ONS) odhaduje, že asi 20 % lidí z těch, kdo onemocní, vykazuje příznaky déle než šest týdnů, 10 % pak déle než tři měsíce.

- Kopecký řekl, že se s odhadem ONS pro postcovid na 10 % ztotožňuje. Long covid se ale podle něj může týkat až třetiny všech případů.

Příznaky mohou být pro lékaře neviditelné

Právě u mladších a zdravých lidí s lehčím průběhem podle Kopeckého nejčastěji přetrvává především dušnost a únava, tedy symptomy, které mnohdy nelze potvrdit vyšetřením. Pomoc takoví lidé mohou vyhledat právě v postcovidových centrech nebo u praktických lékařů.

„Primárně i když nenajdeme žádné objektivní příčiny (laboratorní ani zobrazovací), se snažíme pacientovi věřit, že těmito symptomy trpí. Snažíme se ho motivovat, aby s tím bojoval a snažil se navrátit do svého původního stavu,“ popsal Kopecký běžný postup. „Pravdou je, že mnohdy je toto lidmi zneužíváno. Věřím, že správná motivace a skutečné vyloučení možného závažného stavu nakonec pacienta navrátí do starých kolejí,“ připustil.

Praktici podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR Petra Šonky případy řeší individuálně dle svého nejlepšího přesvědčení a zkušeností. Že jsou dlouhodobé příznaky covidu-19 v Česku problémem, je podle Šonky evidentní. Žádný „mustr“ pro jednotný postup při léčbě takových pacientů praktici podle Šonky nemají a pravděpodobně ani mít nebudou, protože se případy musí řešit individuálně.

Za nejčastější příznaky Šonka rovněž považuje únavu, dušnost či obecněji řečeno nevýkonnost. Šonka připouští, že u těchto symptomů může být mnohdy těžké určit, co je způsobuje nebo jestli jsou důvodem k dlouhodobější neschopence. „Často tam není žádná zjevná patologie, někdy problém třeba potvrdí zvýšené jaterní testy, ale ty příznaky mohou přetrvávat i poté, co už je zdánlivě všechno v pořádku,“ řekl Šonka Seznam Zprávám.

Zaměstnavatelé: Nechceme to zlehčovat, ale bojíme se výmluv

Problém se znepokojením sledují i čeští zaměstnavatelé. Zatím nevědí, jak k němu přistupovat. „My se tím zabývat začínáme, protože je to zcela nový fenomén. Covid je nová nemoc a jsou lidé, kteří trpí dlouhodobými obtížemi. Na jednu stranu to nechceme nijak zlehčovat a je nezbytné, aby do práce chodili jen zdraví lidé. Na druhou stranu máme určité obavy, aby se zaměstnanci na obtíže nevymlouvali,“ řekl Seznam Zprávám ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS) Vít Jásek.

Zaměstnavatelé by podle Jáska ocenili, kdyby měli odpovědi alespoň na ty nejzákladnější otázky a mohli se situaci přizpůsobit. „Jak odlišit důsledky nemoci covid-19 od ostatních nemocí? Dokážou to praktici a závodní lékaři? Tohle se teď snažíme zjistit,“ řekl Jásek a dodal, že by UZS byla ráda, kdyby po odeznění „tohoto velmi intenzivního období, tedy až bude vyšší míra proočkovanosti a výrazně nižší nárůsty počtu nakažených, se začali lékaři věnovat i tomuto tématu a abychom společně došli k rozumné podobě doporučení, která nastaví rovnováhu mezi potřebami zaměstnanců a firem“.

Výsledkem by podle něj mohla být „například režimová doporučení, doporučení ve smyslu vhodných a nevhodných pracovních činností v různých pracovních prostředích, doporučená prevence a tak podobně, protože je možné, že některé zaměstnance budou muset dočasně přeřazovat na jiné činnosti“.

Následky mohou být i na celý život

Vedle lehčích dlouhodobých příznaků jsou tu i zřejmě méně časté, ale zato velmi závažné problémy, jejichž rozměry jsou vzhledem k tomu, že pandemie trvá teprve něco málo přes rok, ještě nejasné.

Covid-19 totiž může způsobovat i vážné poškození plic a dalších životně důležitých orgánů. O jak častý problém jde, se zatím nedá dost dobře říct. Jak řekl Seznam Zprávám Petr Šonka, z kapacitních důvodů prakticky není možné každého, kdo se nakazil, podrobit sérií vyšetření. Když to ale například loni udělali britští lékaři u dvou stovek lidí, co trpěli dlouhým covidem, zjistili, že alespoň mírné poškození vykazovalo 70 % z nich. Studie neměla jak rozlišit, jestli je způsobil covid, nebo předešlé choroby, ale vzhledem k průměrnému věku vzorku 44 let zkreslení zřejmě nebylo velké.

Ještě ošemetnější je otázka, jak vážné tyto následky mohou být. Například zmiňovaní britští výzkumníci pozorovali většinou rychlé zlepšení. Jestli ale poškození orgánů covidem-19 časem ustoupí úplně, není vůbec jisté.

Podle Kopeckého není vyloučeno, že se řada lidí bude potýkat s permanentními následky. „Je tomu tak. U drtivé většiny pacientů dochází k regresi plicních nálezů a symptomů, ale máme i pacienty, u kterých zatím nálezy přetrvávají, i když částečně mizí,“ popsal lékař svou dosavadní zkušenost.

Kde hledat pomoc?

V řadě větších českých měst už vznikla v tamních nemocnicích specializovaná postcovidová centra, která pacienty podrobí sérii vyšetření a doporučí léčbu. Kromě FN Hradec Králové takové centrum existuje například v FN Brno, Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice či Prostějov, je tu Městská poliklinika Praha a další zařízení.

Kromě nich se dle doporučení odborníků lidé nemají váhat obracet na své praktické lékaře.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené