Hlavní obsah

„Bude to tragédie.“ Měsíc po rozvolnění se Polsko vrací k lockdownu

Foto: Profimedia.cz

Prázdné Staroměstské náměstí ve Varšavě. V Mazovském vojvodství se v úterý znovu zpřísnily restrikce.

Reklama

17. 3. 16:28

Polsko decimuje tzv. britská mutace a vláda zpřísňuje celostátní opatření. A to jen měsíc po rozvolnění. Znovu se zavírají hotely, kina, sportoviště i školy a ministr zdravotnictví mluví o těžkých týdnech. Jiní rovnou o tragédii.

Článek

Polská média i politici teď sice řeší spíš aféry ředitele naftařského gigantu Orlen, kterému se pomalu začíná přezdívat Don Orleone, práci syna expremiérky a vládní plány na „nový polský úděl“, ale čísla nakažených koronavirem rychle rostou. Za úterý Polsko zaznamenalo dosavadní rekord třetí vlny: 25 025 nakažených.

PCR testů se v úterý provedlo 64 tisíc a antigenních bezmála 21 tisíc. Pro srovnání: v téměř čtyřikrát menším Česku bylo pozitivních bezmála 14 000 z 35 856 PCR testů a provedlo se navíc téměř 120 tisíc antigenních testů.

„Bude to tragédie,“ řekl Seznam Zprávám k aktuální situaci v Polsku datový analytik Michał Rogalski. Devatenáctiletý student začal před rokem sbírat a interpretovat data o covidu-19 sám pro sebe. Jeho aktivita na sociálních sítích se ale záhy změnila v širokou občanskou iniciativu a Rogalského tabulky se pro řadu lidí staly věrohodnějšími než čísla zveřejňovaná polským ministerstvem zdravotnictví.

Během druhé vlny na podzim totiž poukázal na rozpor v datech hygienických stanic – někde se „ztratilo“ na 22 500 případů nákazy. Ministerstvo chybu uznalo. V soukromých polských médiích proto covidový analytik-samouk vystupuje už dlouho jako relevantní respondent.

Před dvěma týdny Rogalski prognózoval, že se bude situace horšit, ale pomalu. Nejnovější data ovšem mluví o podstatně horším scénáři vývoje. „Opírali jsme prognózu o pokles tempa šíření nákazy. Teď se ale ukazuje, že tempo se znovu zrychluje. Z týdne na týden máme procentně víc a víc případů. Takže pokud to měla být tragédie i při zpomalování tempa, tak asi nemusím vysvětlovat, jak zle bude teď. Pravděpodobně ve čtvrtek trhneme rekord celé pandemie, a to ještě není konec,“ vysvětluje Rogalski. Další týdny budou podle něj ještě těžší.

O velmi těžkých týdnech mluvil v úterý večer v parlamentu i ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. „Čeká nás těžký měsíc, během kterého bude systém polské zdravotní péče znovu testovat svoji kapacitu, znovu bude testovat, jak moc pacientů může přijmout, o jak moc pacientů se může postarat v režimu normální hospitalizace, ale také v režimu těžkých hospitalizací připojených na umělou plicní ventilaci,“ řekl Niedzielski, který je ve vládě od konce loňského srpna za stranu Právo a spravedlnost (PiS).

Foto: Profimedia.cz

Polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski.

Měsíc od částečného rozvolnění restrikcí

Vysoká čísla zaznamenává země měsíc po částečném uvolnění ekonomiky, kdy se otevřely hotely a penziony a na poloviční kapacitu i kina, divadla i bazény a spustily se vleky. Vláda tehdy sama přiznala, že ustoupila velkému tlaku netrpělivé a strádající společnosti. Protiepidemická opatření se totiž ve velkém porušovala a vznikly i iniciativy sdružující „rebelující podnikatele“. Restaurace zůstaly zavřené dál.

Hned první víkend se desítky tisíc turistů z celého Polska sjely do tatranského střediska Zakopane, které se stalo politickým i mediálním symbolem hrozby další vlny. Ministr zdravotnictví bil na poplach hned po nespoutaných zakopanských pouličních oslavách. Na hory nedávno vyrazil i vášnivý lyžař, prezident Andrzej Duda. Faktem ale je, že k rozvolnění ekonomiky došlo ve chvíli, kdy bylo jasné, že se pokles počtu nakažených zastavil a začíná znovu růst.

Zafunguje další lockdown?

Zatímco Česko decimuje tzv. britská mutace od západu na východ, v Polsku se nákaza šíří od severu na jih. Vláda kvůli ní postupně zavádí regionální karantény a ruší tak ty „výdobytky“, kterým se Polákům v únoru dostalo. Na konci února se restrikce zpřísnily ve Varmijsko-mazurském vojvodství na severovýchodě, minulou sobotu v Pomoří a v úterý v dalších dvou regionech včetně metropole Varšavy.

Situace je ale špatná už ve všech ze 16 regionů. Ministr zdravotnictví proto ve středu odpoledne oznámil, že se od soboty vrací restrikce v celé zemi. Znovu se uzavřou hotely, omezí se nákupy v obchodních centrech. Zavírají se také kina, divadla, bazény, sauny, solária a sportoviště. Na tři týdny se zavádí distanční výuka pro žáky 1.–3. tříd, kteří teď chodili do školy.

„V Polsku jsme došli do situace, že nezávisle na tom, jaká opatření se zavádějí, narážejí na obrovský odpor společnosti. Takže pokud by se nová pravidla zavedla, stejně se nebudou dodržovat. Hodně lidí v Polsku je už unavených, nechtějí sedět doma, ale fungovat normálně. Dopady teď vidíme,“ myslí si analytik Rogalski.

Ve hře byl podle médií i velikonoční zákaz vycházení, místo něj ale ministr pouze apeloval na omezení mobility obyvatel.

Případné nové omezení pohybu by mohlo představovat problém. Polská vláda totiž opatření přijímá jako vládní nařízení podle loni na jaře rychle přijatého pandemického zákona – za celou dobu proto nedošlo k vyhlášení výjimečného stavu nebo stavu živelní pohromy. Nejvyšší soud ale tento týden zrušil několik pokut udělených za porušení zákazu pohybu, který platil loni od 25. března do 19. dubna. Odůvodnil to tím, že takové omezení práv bylo za tehdejších podmínek neústavní.

Za polovinu případů může britská mutace

Tzv. britská mutace, která decimuje Polsko, teď podle ministra Niedzielského tvoří asi 52 procent všech nových případů koronaviru a dál se šíří. Rogalski ale upozorňuje, že se v Polsku nesekvenuje dostatečně, ale jen náhodně.

Lidí hospitalizovaných s covidem-19 je teď v polských nemocnicích 21,5 tisíce a dál jich přibývá. Ministr Niedzielski v úterý oznámil, že se má během týdne navýšit počet covidových lůžek o více než 8 tisíc na celkem 37,5 tisíce. Ještě nedávno Polsko nabízelo pomoc Česku i Slovensku a několik pacientů přijalo. Jediná Češka, která byla s covidem-19 převezena do zahraničí, zamířila právě do Polska. Nemoci ale po týdnu v nemocnici v polské Ratiboři podlehla.

Polské zdravotnictví se dlouhodobě potýká s podfinancováním a hlavně nedostatkem pracovníků. V unijních statistikách počtu lékařů na obyvatele se umisťuje na chvostu. V roce 2018 bylo v Polsku 2,4 lékařů v přepočtu na 1000 obyvatel. Unijní průměr byl 3,8, v Česku to bylo 4,0.

Už na podzim, kdy úřady informovaly o kapacitě až 40 000 lůžek, vláda ve velkých městech nechala postavit polní covidové nemocnice. Ty vyrostly na stadionech i v konferenčních halách a skutečně se využívají. Televize TVN v říjnu i tak zveřejnila sérii hovorů mezi posádkou sanitek a dispečery, která svědčila o mnohahodinovém čekání na příjem nebo transport až desítky kilometrů daleko. „Dočasná nemocnice“ na varšavském Národním stadionu hlásila nedávno plnou kapacitu.

Hospitalizacím v pozdní fázi nemoci chce Niedzielski předejít distribucí pulzních oxymetrů, pomocí kterých si lidé mohou doma hlídat hladinu kyslíku v krvi. Od státu je už dostalo 300 tisíc lidí, z nich bylo 250 tisíc starších 55 let.

Hospitalizovaný vicepremiér

Nákaza se v Polsku znovu nevyhnula ani nejvyšším patrům politiky. Zatímco loni na podzim covidem-19 onemocněl prezident Andrzej Duda, tentokrát se nakazil jeho loňský protikandidát, varšavský primátor Rafał Trzaskowski z Občanské platformy. Vicepremiér a šéf koaliční strany Dohoda Jarosław Gowin dokonce kvůli covidu skončil hospitalizovaný v nemocnici ve Varšavě. V úterý byl jeho stav stabilizovaný a komunikoval se svými spolupracovníky.

Polská vláda teď počítá s tím, že u starší generace pomůže stoupající proočkovanost. Ve středu Polsko hlásilo na 4,6 milionu naočkovaných, z toho 1,6 milionu už dostalo i druhou dávku vakcíny proti covidu-19.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené