Hlavní obsah

Zbraně proti koronaviru: Chytrá karanténa

Využití moderních technologií ke zdokonalení tisíce let starého medicínského konceptu oddělení infikovaných a potenciálně nemocných na nezbytně dlouhou dobu od zbytku společnosti patří k základním nástrojům zvládání epidemií.

Reklama

Článek

V českém pojetí byla Chytrá karanténa od počátku budována na dvou rovinách. Jednu tvoří masivní a rychlé sdílení dat mezi zdravotnickými zařízeními (praktickými lékaři, záchrannou službou, nemocnicemi i dalšími) a státními institucemi (hygienická služba, odborné poradní orgány, vláda). Druhou rovinou je technologická asistence pracovníkům hygienické služby, jimž má sdílení polohy a dat potenciálně nakažených usnadnit dohledávání kontaktů.

Velkou nevýhodou Česka oproti jiným – zejména asijským – zemím, kde se chytré systémy rozbíhaly rychle a úspěšně, byl jarní výchozí stav české hygienické služby. Ta byla – a dodnes je – chronicky podinvestovaná a zoufale nevybavená jak moderními technologiemi, tak pracovníky schopnými či ochotnými s „novotami“ zacházet. Menším, ale rovněž nezanedbatelným, handicapem byla a je i nízká úroveň digitalizace českého zdravotnictví jako celku.

Z těchto výchozích pozic se od začátku pandemie podařilo udělat velký kus práce na oné první rovině propojení zdravotnických částí systému a sdílení informací. Vznikly zcela nové informační systémy jako sdílený dispečink intenzivní péče, díky němuž mají aktéři přehled o kapacitách lůžek intenzivní péče, nebo Informační systém infekčních nemocí, který sbírá a vyhodnocuje epidemiologická data. Přes počáteční problémy se rozběhl i systém elektronických žádanek o testy na covid, který ale v posledních dnech čelil dvěma krátkodobým výpadkům. Mezery v systémech dosud existují, k praktickým lékařům se například ne vždy dostanou výsledky testů pacientů, kterým žádanku vystavili.

Mnohem horší je situace v rovině trasování nakažených a jejich kontaktů. Hygienické stanice nenabraly během klidnějšího léta dostatek pracovníků a dnešní přírůstky nakažených už přesahují schopnost hygieniků dohledávat jejich kontakty. Aplikaci eRouška, která má s trasováním pomáhat, si podle posledních údajů Ministerstva zdravotnictví stáhlo přes 420 tisíc lidí. Což je ale pro skutečně znatelný efekt stále málo.

Za světlý bod v nepěkných vyhlídkách trasovacích kapacit lze označit zveřejňování dat z Chytré karantény, která ovšem nyní slouží hlavně k tomu, že zdůrazňují, jak moc je stávající problém s trasovacími kapacitami vážný.

Ačkoli je v těchto dnech patrná snaha najmout a proškolit pro hygienu nové síly, virus už utekl hygienikům zpod kontroly a bude se tam vracet jen nerad a složitě. Pro hygienu sice rovněž vznikly nové technické pomůcky jako virtuální call centrum Daktela, ale tempo vybavování hygieniků počítači i znalostmi je zoufale pomalé.

Vláda zároveň odmítla nabídky soukromých call center na využití jejich kapacit a lidí, protože hygienici trvali na tom, že trasování musí provádět zdravotnicky vzdělaný personál. Což je i vzhledem ke zkušenostem z jiných zemí velmi sporné tvrzení, kvůli němuž Česko ztratilo mnoho drahocenného času. Virus teď získal náskok a účinnost Chytré karantény jako zbraně proti šíření nákazy znatelně poklesla.

Reklama

Doporučované