Hlavní obsah

Zeman říká, že Staněk odhaluje pochybení. Je tu však případ, který byl jinak

31. 5. 2019

Ministr vysvětluje, proč odvolal respektované osobnosti z vedení kulturních institucí. (Video: Seznam.cz)

Chrání ministr Staněk státní peníze? Anebo odvoláním sleduje něco jiného? Seznam přináší podrobnosti k případu, který se stal důvodem k odvolání ředitele Muzea umění v Olomouci.

Článek

Prezident Miloš Zeman sice odmítl přijmout demisi ministra kultury Antonína Staňka z ČSSD, protože prý odhalil „závažná ekonomická pochybení a neměl by být za tato odhalení trestán”, ukazuje se však, že prezidentem oceněné tažení má svoje nedostatky.

Seznam získal dokumenty, z nichž plyne, že v případě odvolání ředitele Muzea umění v Olomouci nejsou všechny důvody, které při něm Antonín Staněk sdělil, uvedeny korektně.

Doklady leží na ministerstvu

Jde konkrétně o případ, v němž ministr přičítá odvolanému řediteli Michalu Soukupovi (a jeho předchůdci Pavlu Zatloukalovi) „podivný“ nákup pozemků pro futuristickou stavbu Středoevropského fóra v Olomouci, v němž má být soustředěna expozice středoevropského poválečného umění.

Podle ministra kultury, shodou okolností dřívějšího olomouckého primátora, nesou oba ředitelé odpovědnost za to, že pozemky byly nakoupeny za předraženou cenu.

Staňkovo ministerstvo uvedlo, že kvůli tomu dokonce podalo trestní oznámení. Co v něm je uvedeno, není možné ověřit, protože úřad odmítá podání zpřístupnit. Podle mluvčí resortu proto, že by to „fakticky mohlo narušit činnost policie“.

Podle dřívějších prohlášení ministerstva byly orgány činné v trestním řízení na výkupy pozemků upozorněny.

Také u jména ředitele Soukupa dodnes visí na webu Ministerstva kultury poznámka, že „nikdy nevysvětlil důvody, které ho vedly k předraženému nákupu parcel, jež stály pětkrát více oproti dobové cenové mapě”.

Ve skutečnosti je však postup při nákupu pozemků zřetelný a doklady o tom leží v archivu na Ministerstvu financí.

Projděte si:

Dokumenty se souhlasem ministerstva financí k nákupu 5 nejdražších pozemků pro Muzeum umění. Text pokračuje pod galerií

Stačilo si požádat

Seznam zmíněné dokumenty získal na jedinou žádost zaslanou podle zákona o svobodném přístupu k informacím.Jde o takzvané předchozí souhlasy, kterými Ministerstvo financí dalo s nákupy či směnami nemovitostí pro Muzeum umění souhlas.

Dva z dokumentů řeší nákupy z let 2008 a 2013 a jeden směnu pozemků z roku 2009. Podpisy pod nyní Staňkem zpochybňovanou transakci dali ministerští úředníci a v jednom případě přímo ministr financí.

Aby úředníci a ministr financí (byl to Jan Fischer v úřednické Rusnokově vládě) souhlas svými podpisy vyslovili, muselo k pozemkovým transakcím předložit podklady Ministerstvo kultury, potažmo Muzeum umění.

Po jejich zhodnocení pak úředníci na financích a jejich ministr rozhodli.

Případ posledního pozemku

A teď konkrétně.

Poslední pozemek, který potřeboval projekt Středoevropského fóra pro další budoucnost, bylo 395 metrů čtverečních, za které Muzeum umění zaplatilo 24 tisíc korun za metr.

"Taková cena není ani v Praze na některých lukrativních místech. To je opravdu velmi podivné a tuhletu záležitost chceme nechat prověřit,” vyjádřil se k tomu Antonín Staněk, když ředitele olomouckého muzea v dubnu odvolal.

Podle dokumentů z Ministerstva financí je i tento nákup posvěcen, poslední podpis – že je všechno v pořádku – připojil už zmíněný ministr Rusnokovy vlády Jan Fischer.

Z jeho dnešních slov plyne, že v té době nepovažoval stát nákup pozemků za tak sporný či podezřelý, jak to nyní líčí Antonín Staněk.

Jan Fischer totiž Seznamu řekl, že si na svůj podpis v této věci nepamatuje. „Ani žádnou diskuzi, že by o tom probíhala,” dodal s tím, že jiné případy, které byly v jeho éře brány jako nejednoznačné, si naopak pamatuje i po letech.

Jediná podmínka

Z dokladů ležících v archivu Ministerstva financí však lze i tento – pro tehdejšího ministra lehce zapomenutelný – případ blíže připomenout.

„V roce 2013 se nově jmenovaný ministr financí Jan Fischer seznámil s předmětnou kauzou, která byla na Ministerstvu financí projednávána už několik let, neboť k výkupu potřebných pozemků docházelo v několika etapách,” uvedla Šárka Šmolíková z tiskového odboru ministerstva. „Rozhodl, že předchozí souhlas s výkupem pozemků osobně udělí,” dodává.

Dokument s ministrovým podpisem je datován 24. září 2013. Jako podmínka prodeje je uvedeno, že cena nesmí být vyšší než 9,5 milionu korun.

Olomoucké muzeum ji dodrželo.

Zemanův muž potřebuje žádost

Po prozkoumání uvedených dokumentů se Seznam obrátil na Ministerstvo kultury s otázkou, co tedy vede ministra Staňka k přesvedčení, že pozemky byly předražené. A zda má jiné důkazy, že jednání ředitelů bylo v nepořádku.

Cenu pozemků totiž neprověřovaly ani poslední dva audity v olomouckém muzeu, na jejichž výsledky se ministr Staněk odvolává. První – z roku 2017 – se věnuje běžnému hospodaření Muzea umění v roce 2016, druhý – z roku 2019 – prověřoval v souvislosti s projektem Středoevropského fóra jen postup prací.

Staňkova mluvčí Martha Häckl však na otázku neodpověděla. Informace prý úřad podá jedině na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

To znamená, že na ministrovo vysvětlení, jaké má proti olomouckému řediteli důkazy, je třeba si minimálně dva týdny počkat.

Jak se zvedala cena

Kromě toho, že olomoucké muzeum mělo na nákupy kulaté razítko, lze z dobových dokumentů Ministerstva financí vyčíst i některé důvody, proč byla cena pozemků potřebných ke stavbě tak vysoká a proč se musely vykupovat právě tyto parcely.

Odpověď na druhou otázku je prostá: Proluka určená pro nové muzeum těsně sousedí se stávající budovou. A také šlo o jediné volné nezastavěné místo v centru města.

Vysvětlení prvního „proč“ je obsáhlejší.

V souhlasu s výměnou dvou pozemků potřebných pro stavbu za jiné dvě nemovitosti v majetku státu z roku 2009 se píše, že jejich tržní hodnota vzrostla „zejména v důsledku netaktického zveřejňování investičního záměru Ministerstva kultury”, které podle Ministerstva financí včas nevykoupilo potřebné pozemky a ty se dostaly do rukou obchodníků s realitami.

V témže dokumentu se pak píše, že vlastník pozemků o celkové rozloze 753 metrů čtverečních tehdy chtěl po státu původně dokonce 33 tisíc korun za metr čtvereční, tedy o třetinu více než Staňkem nejhlasitěji kritizovaný nákup.

Nakonec došlo k dohodě a místo peněz dostal výměnou dům v historickém centru Olomouce a bývalý socialistický kulturní dům na sídlišti Povel v celkové hodnotě 11,66 milionu korun.

Cenu pozemků podle dokumentů pak zvedl i jeden z prvních dražších výkupů. V roce 2008 byla nejvyšší cena v lokalitě, kde stát pozemky kupoval, 5 tisíc korun za metr čtvereční. Díky dalšímu výkupu se pak zvedla cena na 9 770 korun.

„Tato cena byla následně podkladem pro aktuálně platnou cenu v cenové mapě stavebních pozemků na území města Olomouc,” napsali úředníci k vysvětlení již v roce 2009.

Celkově pak stát, potažmo muzeum, zaplatil za sedm pozemků 37,24 milionu korun.

Doporučujeme