Hlavní obsah

Zeman prodloužil Agrofertu přístup k veřejným penězům, vetoval Lex Babiš

Zaznělo ve studiu Seznam: Prezident ve svém vetu argumentuje podobně jako Andrej Babiš.

 

Reklama

19. 12. 2016 11:40

Poslanci se sejdou až v lednu, aby veto přehlasovali. Původní scénář počítal s tím, že od ledna už Babiš na dotace nedosáhne.

Článek

Zákon o střetu zájmů, přezdívaný Lex Babiš, se vrací poslancům. Prezident Miloš Zeman se rozhodl normu vetovat, je prý protiústavní.

Novela měla skoncovat s dotováním firem politiků z veřejných peněz, nebo zavést centrální registr majetkových přiznání politiků.

Nejtvrději měla dopadnout na byznys ministra financí Andreje Babiše a jeho holding Agrofert. Pokud by si ve firmě ponechal více než čtvrtinu akcií, Agrofert by přišel o nenárokové dotace. A rovněž o možnost hlásit se do veřejných soutěží. Po příštích volbách by pak ministr přišel o možnost vlastnit byť jediné procento v médiích. V tuto chvíli je majitelem vydavatelského domu Mafra, pod jehož hlavičkou vychází MF Dnes, Lidové noviny, server iDnes. Patří mu také nejposlouchanější české rádio Impuls.

Zákon měl začít platit už v lednu, kvůli prezidentovu vetu ale Agrofert získá odklad. Poslanci se totiž sejdou až po Novém roce. Prezidentovo veto by měli hladce přehlasovat - minule se pro zákon vyslovilo 125 poslanců. Přesto se ale účinnost zákona bude muset posunout.

Babiš Zemanovo rozhodnutí uvítal, zákon také považuje za protiústavní. "Ten zákon není koncipovaný obecně, ale je napsaný proti jedinému člověku, který začal ohrožovat kšefty tradičních politických stran, tedy proti mé osobě," uvedl Babiš.

Zeman: Je to pokus ovlivnit politickou soutěž

Prezident na oficiálních webových stránkách Hradu zveřejnil rozsáhlou argumentaci, proč se rozhodl zákon vetovat. Opírá se o podobné námitky, které v předchozích měsících opakoval právě Babiš. Ten se rozčiloval, že zákon spíchli poslanci horkou jehlou přímo proti němu. A že jejich primárním zájmem bylo „zbavit se Babiše“.

Zeman píše, že norma nepřiměřeně zasahuje do základních svobod a práv. A kritizuje i způsob, jakým byla přijata. Tedy to, že se pasáže omezující přístup firem, které vlastní některý z členů vlády, k veřejným penězům, do zákona zapracovaly až během projednávání ve Sněmovně. Součástí vládního návrhu nebyly – šlo o pozměňovací návrhy poslanců. Zejména Martina Plíška z TOP 09 a Jana Chvojky z ČSSD, který se před pár dny stal ministrem pro legislativu.

„Odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách, postrádá jakékoliv konkrétní argumenty a je zjevné, že při jejich přijímání nebyla vzata v úvahu ta hlediska, která by měla být v právním státě pro tvorbu a schvalování každého zákona rozhodující. Namísto toho převážila snaha, jak to z obsahu těchto pozměňovacích návrhů vyplývá, pokusit se jejich prostřednictvím ovlivnit volnou soutěž politických stran, na které je za podmínek podle čl. 5 Ústavy ČR založen politický systém,“ uvedla prezidentská kancelář.

Prezident poslancům například vyčítá, že zakazují všem politikům vlastnit média - takové opatření je podle něj nepřiměřené.

Zákaz firem politiků účastnit se veřejných zakázek je podle Zemana zbytečný, protože je ministr ovlivnit nemůže.

„Zadávací řízení je zákonem o zadávání veřejných zakázek natolik propracováno, že ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu nemá možnost, aniž by podstoupili neúměrné riziko, tento proces v rozporu se zákonem ovlivnit," píše se v odůvodnění.

Sněmovna zákon definitivně schválila na konci listopadu poté, co jí ho vrátil Senát. Babišovo hnutí ANO se v průběhu schvalování snažilo zákon zamítnout, odložit nebo změnit ve prospěch svého šéfa. Poslanci už oznámili, že se kvůli zákonu obrátí na Ústavní soud. Je podle nich v rozporu s Ústavou i evropskými dotačními předpisy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované