Článek
„Lex Babiš“ je neoficiální označení novely zákona o střetu zájmů, která platí od roku 2017 a jejímž cílem je omezit potenciální střet zájmů členů vlády.
Tato legislativa zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu alespoň čtvrtinový podíl, ucházet se o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Dále členům vlády zakazuje vlastnit tradiční média.
Zákon byl vnímán jako reakce na podnikatelské aktivity tehdejšího ministra financí a předsedy hnutí ANO, Andreje Babiše, majitele holdingu Agrofert tehdy zahrnující i mediální skupinu Mafra. V důsledku přijetí této novely Babiš převedl své firmy do svěřenských fondů, které v roce 2024 rozpustil. Po volbách v roce 2025, ve kterých zvítězilo Hnutí ANO, uvedl prezident Petr Pavel, že vyřešení střetu zájmů je podmínkou pro jmenování Andreje Babiše premiérem.
Lex Babiš u ústavního soudu
V roce 2020 Ústavní soud potvrdil platnost tohoto zákona, když zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců hnutí ANO na jeho zrušení.
Zákon má ale podle kritiků z řad odborníků slabily, kvůli kterým nefunguje tak, jak by měl. Snaha o jeho nápravu vyústila novelou zvanou „lex Babiš II“, která byla ale napadena 70 poslanci hnutí ANO. Ústavní soud ji v roce 2024 označil jako neústavní přílepek a kvůli vadám legislativního procesu ji zrušil. Obsahem zákona se nezabýval.
