Hlavní obsah

Lex Babiš mohl být tvrdší. Poslanci se však zalekli kolize s Ústavou

Foto: Profimedia.cz

Přísnější sankce pro střet zájmů prošly před třemi lety i díky návrhům poslance ČSSD Jana Chvojky.

22. 12. 2019 18:20

Auditoři Evropské komise usoudili, že Andrej Babiš porušuje platný zákon o střetu zájmů. Premiér se ale sebejistě brání. Poukazuje na to, že zákon zakazuje vyloženě jen vlastnictví podniků. Nechybělo přitom mnoho a Andrej Babiš by se musel popasovat s přísnějším omezením, nad kterým by těžko vyzrál.

Článek

„Tak se ptám, proč jste to neudělali lépe?“

Touto otázkou předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek několikrát hecoval kolegy z opozice, když poslanci debatovali o závěrech auditu Evropské komise, který jak známo skončil závěrem, že český premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů.

Posměšně laděnou otázku si šéf poslanců hnutí ANO mohl dovolit – novela zákona o střetu zájmů, na kterou narážel, mohla na jeho šéfa dopadnout mnohem tvrději.

Takzvaný lex Babiš, jak se zmíněné novele přezdívá, předsedu hnutí ANO před třemi lety donutil, aby se zbavil přímého vlastnictví svých firem. Výsledné řešení se však nakonec ukázalo „děravé“ – Andrej Babiš sice koncern Agrofert a další majetky převedl pod svěřenské fondy, zajistil si ale nad nimi tak pevnou kontrolu, že ve skutečnosti může své podniky dál ovládat. Podrobně to ostatně rozebírá auditní zpráva z Bruselu.

Málokdo si ještě dnes vybavuje, že v novele se původně objevily i pasáže, které by Babiše přiměly se od svých firem odstřihnout důsledněji. Šlo hlavně o navržené ustanovení, že veřejný funkcionář nesmí být „ovládající osobou“ firmy.

I s tímto omezením by se Babiš nejspíš rozhodl pro přepsání majetků pod svěřenské fondy, měl by však méně pevnou půdu pod nohama než nyní, kdy se může ohánět platnými formulacemi zákona, který výslovně postihuje jenom vlastnictví či spoluvlastnictví firmy.

Pojem ovládající osoba má širší význam, není vázaný jen na přímé vlastnictví podílů. Zákon o obchodních korporacích v této souvislosti jmenuje jen firmy a družstva, podle expertů však v roli ovládající osoby působí i svěřenský fond. Podle dalšího předpisu, zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, může být ovládající osobou svěřenského fondu i jeho zakladatel nebo obmyšlený, což je v obou případech Babiš.

S paragrafem, který zapovídal vstup do vlády ovládající osobě jakékoli firmy, by se Babišův střet zájmů posuzoval celkem snadno – jestliže víme, že premiér má svěřenské fondy prokazatelně zcela pod kontrolou a tyto fondy zase ovládají Agrofert, nebylo by co řešit.

Jenže dotyčná pasáž s ovládající osobou se do zákona nakonec nedostala. Převážily obavy, že by šlo o příliš hluboký zásah do vlastnických práv, možná i v rozporu s Ústavou.

Trpělivost s Babišem přetekla

O zpřísnění pravidel střetu zájmů se začalo vážně diskutovat na začátku roku 2016.

Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD tehdy trochu překvapivě podpořil návrhy poslance za opoziční TOP 09 Martina Plíška. Právě v té době se zostřily Sobotkovy vztahy s Babišem. Jedním z konfliktních témat byl právě přímý vliv předsedy hnutí ANO na Agrofert.

Plíškův pozměňovací návrh obsahoval pojem ovládající osoba.

„Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nesmí být ovládající osobou podnikající právnické osoby,” stálo v předloze namířené na členy vlády. Ti se podle Plíška měli vzdát kontrolních podílů ve svých podnicích. Firmám, v nichž ministři drželi drobné podíly, chtěl poslanec zakázat účast na veřejných zakázkách.

„Vycházeli jsme z toho, že zákon o střetu zájmů trpí deficitem,” vzpomíná Plíšek, který se v posledních volbách do Sněmovny nedostal a nyní pracuje jako konzultant.

Komunisté proti Babišovi

Vládní ČSSD potom přišla s vlastním návrhem, který šel ještě dál než Plíškův. V březnu 2016 předložil poslanec Jan Chvojka na jednání ústavně právního výboru pozměňovací návrh, který členům vlády také zakazoval ovládání firem.

Navíc je zbavoval hlasovacích práv a také zisku z podnikání, pokud se do dvou měsíců z firem nestáhnou. Kromě toho Chvojka také zakazoval členům vlády provozovat televizi, rádio nebo vydávat noviny.

„Na začátku jsme vůbec nevěděli, které strany nás podpoří, jestli to projde,” popisuje tehdejší nejistotu Chvojka, který nyní vede poslanecký klub ČSSD.

Tehdy sice zdůrazňoval, že novela nemíří proti Babišovi, pravý záměr však byl zřejmý. Babišovo mocenské rozpínání ve vládě, byznysu a médiích tehdy začalo čím dál více vadit i ostatním stranám a sázka na tento sentiment se ukázala jako správná. Chvojkův návrh prošel bez velkých problémů ve výboru a získal si podporu jak u třetí koaliční strany, lidovců, tak v opozici včetně komunistů.

Hnutí ANO tak zůstalo v odporu proti novele osamoceno. Role hlavního kritika se podle očekávání zhostil první místopředseda Faltýnek. „Tyto návrhy, které říkají, že člen vlády nesmí vlastnit firmu, respektive podíl ve firmě, dávají jasný signál do naší veřejnosti. Říkají, že si tradiční politické strany prostě nepřejí úspěšné podnikatele v politice,” namítal Faltýnek, který tehdy ještě seděl souběžně v parlamentu a v představenstvu Agrofertu.

Z pohledu Babiše úprava zákona nakonec dopadla ještě celkem snesitelně. Během druhého čtení novely na konci června 2016 z předlohy vypadla nejtvrdší pasáž o ovládání firem. Byla to reakce na hlasy, například od Marka Bendy z ODS, že zákon by neměl omezovat vlastnictví více, než je to nutné. Na jednání Sněmovny pak Chvojka prohlásil, že dotyčnou pasáž raději stáhne. „Jsem toho názoru, že by to mohlo zbytečně vzbuzovat otázku ústavnosti,” zdůvodnil tehdy před poslanci.

S odstupem více než tří let Chvojka připouští, že zákon mohl být tvrdší. Současně však zdůrazňuje, že žádným zákonem se nedají dopředu podchytit všechny možnosti.

Konečné podoby zákona o střetu zájmů se dnes zastává i exposlanec Plíšek.

„Nám se to v tu chvíli zdálo dostačující,” říká. Je také přesvědčen, že Babiš porušuje předpis i v jeho současné verzi a odkazuje přitom na analýzu evropských auditorů, která k tomuto závěru dospěla. „Zákon se musí číst do důsledku. Je smutné, že to musela vyřešit až Evropská komise,” dodává Plíšek.

Omezení dotací zůstalo

Novelu poslancům vrátil Senát i prezident, Sněmovna ji však schválila znovu v původním znění. Z navrhovaných „protibabišovských” paragrafů zůstaly v zákoně tři: zákaz provozování TV, rozhlasu a vydávání novin, zákaz účasti spoluvlastněných firem na veřejných zakázkách a zákaz poskytování dotací a investičních pobídek pro spoluvlastněné podniky.

Babiš ve finále doplácí na poslední jmenovanou sankci, která se týká evropských peněz pro Agrofert. Právě na dotyčný paragraf 4c zákona o střetu zájmů poukazuje Evropská komise, když firmám ze svěřenských fondů upírá právo na dotace.

Paragraf, který nejvíce trápí Babiše a Agrofert

§ 4c

Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla 14) nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky 15) obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

Organizace Transparency International se pro změnu snažila Babiše usvědčit z reálného vlastnického vlivu na média Agrofertu. Dvakrát sice uspěla na správním úřadu ve středočeských Černošicích, nadřízený krajský úřad ale v obou případech původní rozhodnutí o porušení zákona změnil.

Stále je také možné, že přidané paragrafy do zákona o střetu zájmů narazí u Ústavního soudu. Už před třemi lety prezident Miloš Zeman soudu navrhl, aby dotyčné pasáže ze zákona vyškrtl. Rozhodnutí ale zatím nepadlo.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené