Hlavní obsah

Zemědělci z německého ostrova se bojí potopy. Žalují vládu kvůli tomu, že neplní klimatické cíle

Foto: Mapy.cz, Seznam.cz

Ostrov Pellworm na leteckém pohledu.

1. 11. 4:30

Německá vláda vůbec poprvé čelí žalobě kvůli neplnění cílů vlastní klimatické politiky. Na soud se obrátily tři farmářské rodiny, které chtějí, aby vláda splnila to, k čemu se zavázala.

Článek

„Máme skot, chováme a vykrmujeme samce i samice. Máme také ovce a hodně půdy. Můžu vám říct o konkrétních dopadech extrémního počasí v letech 2017 – 18. Měli jsme pole pod vodou. A na ostrově Pellworm, na kterém žijeme, jsme měli problémy s odvodněním, nemohli jsme se vody zbavit. Hned potom zas nastalo období extrémního sucha, kvůli kterému na naší pastvině nevyrostla žádná tráva,” popsala v rozhovoru pro Deutsche Welle německá farmářka Silke Backsenová.

Je jednou z těch, která německou vládu žaluje. Hospodářství Backsenové, které je ohleduplné k přírodě, se nachází na ostrově na severozápadě Šlesvicka-Holštýnska. „Jak stoupají teploty, je stále obtížnější hospodařit dosavadním způsobem. Tam, kde žijeme, nás nesmírně ovlivňuje stoupající hladina moře, a to bude pokračovat i v budoucnu,” vysvětluje Backsenová důvody, proč se k žalobě na německý stát připojila.

Foto: Profimedia.cz

Německá farmářka Silke Backsenová.

Trojice rodin z Braniborska, Dolního Saska a Šlesvicka-Holštýnska, která se živí šetrným zemědělstvím, chce, aby německá vláda dodržovala cíle vlastní klimatické politiky. Změny klimatu zemědělci pociťují při extrémních výkyvech počasí, přemnožení škůdců a nižší úrodě, což podle nich vede k nepřípustnému zásahu do jejich základních práv.

Sama vláda počítá s tím, že své cíle nedodrží. Už loni to přiznala ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová: „Je to pro mě hořká povinnost vám říct, že cílů pro rok 2020, které jsme si sami stanovili, nedosáhneme.” Cílem kabinetu bylo, aby se emise skleníkových plynů do roku 2020 snížily v porovnání s rokem 1990 o 40 procent. Do konce roku 2018 přitom klesly pouze o 30 procent.

Politika, nebo závazek?

Případ teď začal řešit berlínský správní soud. Žalobci, za které se postavila organizace Greenpeace, požadují, aby soud vládu k dodržení emisních cílů zavázal. Tvrdí, že příslušné vládní usnesení z roku 2007 není jen vyjádřením určitého politického záměru, ale že je právně závazné.

Právníci německé vlády to odmítají a žalobu považují za neopodstatněnou. Podobná rozhodnutí podle nich patří do výhradní odpovědnosti exekutivy a soudy do nich nemohou zasahovat. Navíc je podle nich na kabinetu, jestli takové cíle dodrží, nebo se od nich odchýlí.

Pokud by soud žalobě vyhověl a klimatické cíle pro rok 2020 prohlásil za právně závazné, musela by vláda přijmout další opatření. Žalobci navrhují třeba vypnutí uhelných elektráren. Berlín zatím počítá s tím, že elektřinu z uhlí přestane využívat až v roce 2038.

Pokles emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 v procentech:

„Musí dělat víc"

Okolí zemědělkyně Backsenové prý na žalobu nejprve reagovalo odměřeně. „Nakonec se to úplně změnilo a hodně lidí nás podpořilo. Problém opravdu rezonuje mezi spoustou lidí. Debatovalo se o něm na schůzích výborů, v domácnostech, mezi rodinami a přáteli i místními politiky. Teď nás berou mnohem vážněji a máme velkou podporu,” říká bio farmářka.

Reakce ale nebyly jen pozitivní, sama Backsenová přiznává, že jí lidé vyčítali to, že sice bojuje proti změnám klimatu, ale chová skot, který je zodpovědný za řadu emisí skleníkových plynů. „Záleží na tom, jak své hospodářství vedete. A jsou velké rozdíly mezi konvenčním a organickým farmařením,” říká k tomu zemědělkyně. „Nechci říkat vládě, jaké přesné kroky má podnikat, na to má své odborníky. Ale musí začít dělat víc,” dodává Backsenová.

Doporučené