Hlavní obsah

Člověk přestal naslouchat přírodě a čas se krátí, shodli se odborníci

Jednou z vystupujících na konferenci byla také bývalá ministryně školství Miroslava Kopicová.

Reklama

24. 6. 2020 8:30
aktualizováno • 24. 6. 2020 17:24

Nejen o důsledcích koronavirové krize diskutovali přední experti napříč obory na konferenci Institutu Equilibrium Hledání české cesty.

Článek

Ať už se vývoj světa vychýlí jakýmkoliv směrem, příroda vždy najde rovnováhu. Může to být ale na úkor lidské civilizace, a proto se společnost musí na přicházející změny dostatečně připravit. Pandemie koronaviru byla totiž podle odborníků jen takovou malou ukázkou toho, co celou planetu čeká do budoucna, například kvůli globální změně klimatu.

Sedm zákonů civilizace i přírodní změny

„Je společnost připravena na tak dynamickou změnu?“ ptá se prognostik Peter Staněk. Na jeho otázku hledali odpověď všichni řečníci konference Hledání české cesty Institutu Equilibrium.

Část planety se totiž do budoucna stane neobyvatelnou, což vyvolává masovou migraci desítek milionů lidí. A to ovlivní život také v Česku. Migrační vlna z roku 2015 totiž byla oproti té, která nás čeká, jen malou ochutnávkou.

„Koronakrize dokázala, že se společnost mění skokově. Pokud navíc nedojde k nějakému externímu šoku, tak je systém nereformovatelný,“ říká archeolog a egyptolog Miroslav Bárta.

Co totiž civilizaci přivede na vrchol, obvykle zapříčiní i její krizi a následný zánik. To je jeden ze sedmi zákonů vzestupu a pádu civilizací, které Bárta formuloval a dají se přenést i na jednotlivé státy, včetně Česka. Zatímco bez administrativy a sofistikované organizace práce se moderní společnost nemůže rozvíjet, historie ukazuje, že se byrokracie následně zvrhne do takové míry, že pak pohání jen samu sebe a na nic jiného nezbývá společnosti prostředky, ani energie.

„Pokud mandatorní a kvazimandatorní výdaje dosahují ve vyspělých zemích 80 procent, tak to nemůže mít dlouhodobou budoucnost,“ varuje Bárta.

Přenos prvního bloku konference Hledání české cesty, ve kterém vystoupil Miroslav Bárta, Peter Staněk a Michal Kořán si můžete pustit ve videu.

Přenos prvního bloku konference Hledání české cesty, ve kterém vystoupil Miroslav Bárta, Peter Staněk a Michal Kořán. (Video: Seznam.cz, Seznam Zprávy)

Velké možnosti medicíny

Koronakrize odhalila nejen nedostatky a chyby, ale ukázala také nové příležitosti, a to pro celou řadu vědních oborů. Například pro léčbu dědičných nemocí je ale podle biochemika Václava Pačese nejprve nutné zjistit, které části DNA jsou za ně zodpovědné. Dosud jsme totiž objasnili fungování teprve poloviny lidského genomu.

Velké možnosti se také prostírají před neurochirurgií. Přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Vladimír Beneš si ale pohledem zpět považuje především luxusu neoperovat, což neurochirurgům umožnil rozvoj zobrazovacích metod.

Stvoření takových malých, „syntetických mozků“ se věnuje zase ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Vladimír Mařík. Ten si ale uvědomuje, že skutečné umělé inteligenci z vědeckofantastických knih a filmů jsme ještě hodně vzdáleni a možná bychom o její vývoj ani neměli usilovat.

„Proč by člověk měl vytvářet nový živočišný druh, který by byl nadčlověkem. Měli bychom si položit jinou otázku. Kam až umělou inteligenci pustíme, aby rozhodovala za nás,“ myslí si Mařík.

Přenos druhého bloku konference Hledání české cesty, ve kterém vystoupil Václav Pačes, Vladimír Beneš a Vladimír Mařík si pusťte ve videu.

Přenos druhého bloku konference Hledání české cesty, ve kterém vystoupil Václav Pačes, Vladimír Beneš a Vladimír Mařík. (Video: Seznam.cz, Seznam Zprávy)

Česko jako internet

Stejně jako celý svět, tak i Česko potřebuje zásadní změnu. Té praktické ale musí předcházet proměna myšlení.

„Musíme v Česku směřovat ke společnosti lidí schopných vyrábět jen to, co potřebují a užijí. A to je ta změna myšlení, ke které bychom měli dospět. Požadavek úplné soběstačnosti jako cíl ale není smysluplný,“ myslí si Vladimír Mařík.

Česko totiž podle něj bude vždy součástí mezinárodního společenství. Tedy na jedné straně se stát nesmí spoléhat jen sám na sebe, na tu druhou ale pouze nečekat, co udělají větší a bohatší sousedi a spojenci.

„Hledáme-li českou cestu ve světové prosperitě, chceme vytvořit podmínky pro dobrý život lidí každého věku, jakéhokoli stupně vzdělání na každém místě země a za všech okolností,“ vidí budoucnost země bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková.

Přenos třetího bloku konference Hledání české cesty, ve kterém vystoupil Milan Zelený, Zdeněk Souček a Rut Bízková si můžete pustit ve videu.

Přenos třetího bloku konference Hledání české cesty, ve kterém vystoupil Milan Zelený, Zdeněk Souček a Rut Bízková. (Video: Seznam, Seznam Zprávy)

Bez vzdělané populace ale k žádné takové změně není možné dojít, proto by se Česko mělo zásadním způsobem soustředit právě na zkvalitnění školství.

„Zvítězí ten region, který dokáže nejlépe vzdělat a vychovat mladou generaci pro podnikání,“ upozorňuje expert na strategické řízení podniků Zdeněk Souček.

Česko ale takovým regionem minimálně pro tuto chvíli není. I kvůli tomu se podle bývalé ministryně školství Miroslavy Kopicové dokázalo Česko po roce 1990 dostat jen na úroveň 60 procent HDP Německa, ale ne výše.

„Už jsme využili svůj potenciál a nemáme vyšší kapacitu. Pokud chceme zvednout laťku, musíme masivně investovat do vzdělávání,“ dodává Kopicová.

Přenos čtvrtého bloku konference Hledání české cesty, ve kterém vystoupila Miroslava Kopicová, Martin Roman a uzavřela panelová diskuse si můžete pustit ve videu.

Přenos čtvrtého bloku konference Hledání české cesty, ve kterém vystoupila Miroslava Kopicová, Martin Roman a uzavřela panelová diskuse. (Video: Seznam.cz, Seznam Zprávy)

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené