Článek
Nahlédnout do dějů, ke kterým dochází v děloze při raném vývoji embrya. To by mohlo být nově snazší díky objevům dvou týmů, kterým se podařilo vyrobit napodobeniny tzv. blastocyst, které vznikají v období zhruba 5 dnů od momentu, kdy dojde k oplodnění vajíčka spermií. Může to znamenat velký krok vpřed pro výzkum neplodnosti nebo genetických chorob.
Procesy odehrávající se v této periodě jsou pro vědce dosud poměrně neznámé, a ta proto bývá označována za „černou skříňku“ počáteční fáze lidského vývoje. Důvodem je hlavně nedostupnost reproduktivního materiálu ke studiu.
Objev může otevřít černou skříňku vývoje lidského života
„Studium lidského vývoje je velmi náročné, o tomto stadiu to platí obzvlášť, je to v podstatě černá skříňka,“ řekl podle serveru ScienceAlert na tiskové konferenci představující objev jeden z vědců.
Akademický web The Conversation vypichuje, že ne všechny země výzkum povolují a i tam, kde je legální, mohou být embrya získaná z umělého oplodnění studována jen po dobu 14 dní od oplodnění a přístup k nim tam má jen omezené množství vědců a institucí. Výpověď výzkumů na zvířatech je vzhledem k unikátnosti vývoje lidského života také velmi omezená.
Důvodem je především ožehavost etické otázky výzkumu zárodku lidských plodů, která se odráží i v legislativě. Nové objevy publikované časopisem Nature by ale situaci mohly změnit.
Dva na sobě nezávislé vědecké týmy totiž našly způsob, jak vyrobit napodobeninu blastocyst zvanou blastoidy. Má se jednat o mnohem dostupnější alternativu blastocyst, která by výrazně mohla urychlit výzkum.
První z dvojice nezávislých týmů toho docílil „přeprogramováním“ lidských kožních buněk od dospělých dárců, které se podařilo doslova vrátit do raného stavu. Z části takových buněk se pak týmu, který vedl Jose Polo z australské Monash University, podařilo „vypěstovat“ struktury velmi podobné blastocystám.
4/6 The Polo Lab succeeded in generating the iBlastoids using a technique called “nuclear reprogramming”, allowing them to change the cellular identity of human skin cells that organised into blastocyst-like structures. More: https://t.co/3K9NoPOi18 pic.twitter.com/PKbWlGvJtn
— Monash Biomedicine Discovery Institute (@MonashBDI) March 17, 2021
Druhý, čínsko-americký tým vedl Jun Wu z University of Texas a se stejným výsledkem použil lidské pluripotentní kmenové buňky, které jsou specifické tím, že se mohou diferencovat do mnoha různých typů buněk.
This is fuel for @NobelPrize. Record this tweet. These two publications are changing so many things already. Amazing! First complete model of the human embryo. https://t.co/Rqsj8qwF6H
— Luciano Martelotto 🛠🧬💻🇺🇸 (@LGMartelotto) March 18, 2021
Nejde o skutečná embrya, plod z nich vyrůst nemůže
Vědci zdůrazňují, že na jejich výtvor nelze nahlížet jako na skutečná ani umělá embrya v pravém slova smyslu, vývoj v plodu u nich totiž není možný. I přesto s nimi vědci v rámci prvních pokusů nakládali velmi zdrženlivě a dodržovali podobná pravidla, která platí pro blastocysty.
Do budoucna nicméně vědci doufají, že budou moci napodobeniny blastocyst vyrábět ve velkém a celý obor tak dostane nový impulz. „Možnost pracovat ve velkém měřítku může revolucionizovat výzkum raných fází lidského vývoje,“ řekl novinářům Jose Polo.
Jak tato situace, kdy už se nejedná o práci se skutečnými zárodky lidského života, bude vnímána z etického a potažmo legislativního hlediska, zůstává otázkou. Už jen možnost masové produkce materiálu ale slibuje možnost zlepšení výzkumných podmínek.
Problémem zůstává také fakt, že ač blastoidy vykazují s blastocystami klíčové podobnosti, jsou v něčem i odlišné a obsahují například buňky neznámého typu. To znamená riziko, že v konečném důsledku mohou sice ve výzkumu pomoci, ale studium blastocyst získaných z umělého oplodnění nikdy zcela nenahradí.
